Houslistka
Jilly Cooper
Kroniky Rutshire série
< 5. díl >
Houslistka je v pořadí pátým z volně navazujících románů ( Jezdci atd.). Odehrává se v kultivovaném prostředí koncertních síní, které má však stejně jako sport své hrdiny a outsidery. Abigail Rosenová, pro svůj mimořádně temperamentní přednes předzdívaná Appassionata, je světově proslulá mladá houslistka. Po tragickém úrazu se jí zhroutí celý svět a Abby najednou neví, co si má se svým životem počít....... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2000 , Knižní klub , Ikar (ČR)Originální název:
Appassionata, 1996
více info...
Přidat komentář
Pár vedlejších postav už znám a k ty nové si mě rychle získaly. Autorka nás přivádí mezi členy symfonického orchestru. Jak to dělá, že se cítím dobře a je mi blízké prostředí, které bych jinak těžko vyhledávala? Krom jiného jsem si uvědomila, že vydělávat si na živobytí jako řadový hudebník je velmi náročné.
Trvalo mi se začíst. Úplně jiné prostředí a zcela nové postavy mě od čtení zpočátku odrazovaly. Ale potom se to nějak zvrtlo a najednou jsem zjistila, že mě to vlastně baví.
Možná se k této knize ještě vrátím, ale napoprvé nezapůsobila natolik, abych to chtěla udělat hned ...
Příběh je zaplněn spoustou postav, z nichž nejméně polovina jsou hudebníci, členové komorního orchestru. Za protagonisty lze považovat dvě postavy, a to kontroverzní , nadanou sólistku na housle a posléze dirigentku Abigail a vynikajícího klavíristu Marcuse. V průběhu let jsem přečetla všechny předchozí díly románové ságy a tato kniha mne zaujala tím, že popisuje fungování orchestru a vnitřní vztahy jednotlivých osob. Celkem z knihy vyplývá jedno pravidlo, že v hudbě jsou v rovnováze tři skutečnosti: skladatel, hudební nástroj a ten, kdo nástroj mistrovsky ovládá.
Hodnocení dopisuji až s několikaměsíčním odstupem a pocit, že se mi tato knížka zatím líbila asi nejméně, stále přetrvává... Nebylo to špatné, to vůbec ne, autorčin osobitý styl už přeci jen trošku znám a ráda vyhledávám. Tentokrát ale opravdu musím souhlasit s tím, že má mysl neustále utíkala k rozklíčování všech těch postav umělců, protože téměř všichni se mi motali na jednu velkou hromadu... A taky mi připadá, že tentokrát autorka příliš nešetřila smutkem a zmarem a většina postav tak byla neustále něčím frustrovaná a smutná...
Jilly, věř, že se k Tobě ráda vrátím... A než se do Tvých dalších romantických příběhů zase ponořím, dopřeji si delší pauzu, abych si je příště o to víc užila... A možná, že se po těch dlouhých letech vrátím na úplný začátek a vyzkouším si, jestli na mě lišák Rupert ještě zafunguje:-)
Kniha byla zajímavá, prostředí orchestru jsem do této doby moc neznala. Nechyběly intriky,vášeň a láska. Vlastně nechybělo nic, co má správný román pro ženy mít. Jen jsem se trochu ztrácela v množství postav, přičemž některé postavy měly dost podobná jména:-) Zatím nemám chuť sáhnout po jiné knize autorky...
Jedná se o zajímavý příběh, který pojednává o životních útrapách světově proslulé houslistky. Proplétá se zde profesionální život houstlisty a později i dirigentky, s jejím milostným životem.Kdo si potrpí na knihy s uměleckou tématikou protkané romantikou a nepřízní osudu, je to kniha pro něj :-)
Krásný román z prostředí symfonického orchestru. Hlavní hrdinka absolvuje složitou cestu za štěstím, úspěchem a láskou. Moc pěkný popis emocí a myšlenkových pochodů. Za mě stála za to.