Bouře ve stínech
Alexej Pechov
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/138287/bmid_kroniky-sialy-boure-ve-stinech-5yt-138287.jpg
4
51
51
Kroniky Sialy série
< 3. díl
Hrad Spein! Podaří se Haroldovi a jeho přátelům projít hrůzostrašným Palácem kostí až na místa, kam lidská noha po staletí nevstoupila, a zachránit Sialu? Harold a jeho podivný doprovod, sestávající z urozených elfů, kapitána královských stráží nebo gobliního šaška, trpaslíka a gnóma, konečně dorazili do cíle své cesty. Jenže tím jejich dobrodružství rozhodně nekončí, vlastně teprve začíná. Šikovný zlodějíček musí projít osmi úrovněmi strašidelného Paláce kostí, aby z hrobky generála Groka vyzvedl Duhový roh, mocný artefakt, který jediný může zachránit Sialu. V podzemních prostorách na něj nečeká nic menšího než sama podlá čarodějka Lafresa, takřka nepřekonatelné magické pasti, Pánovi služebníci, obrovští mravenci a zástupy nemrtvých, kteří se odvážného Tanečníka se stíny pokusí zabít, uškrtit, sníst nebo rozcupovat na kousky, utopit, spálit, vyhladovět, otrávit a kdo ví, co ještě. Vyváznout se zdravou kůží se zdá takřka nemožné. Jenže i kdyby se to Haroldovi podařilo, stále nebude mít vyhráno. Před ním je předlouhá cesta domů napříč územím krvelačných orků a Duhový roh povážlivě slábne. Zato armády Bezejmenného jsou na postupu… Stihne Harold navzdory všem útrapám dojít do hlavního města království včas? A jaká bude cena? Ve třetím díle Kronik Sialy se rozhodne nejen o osudu jednoho mazaného zlodějíčka a jeho exotických přátel, ale také celého světa. Nenechte si tohle napínavé dobrodružství ujít!... celý text
Přidat komentář
no tak tento diel bol neco o veľa lepšie ako 1 diel .
2 diel som nečítal nakolko som ho nezohnal ale 3 diel v pohode sumarizuje co sa sttalo a aj tak som sa tešil na hrobku kostí
Sympatýše do tretice:))). A dávam plný počet. Pretože som čakal, že to autor niekde zásadne po... a ono sa nestalo. Vo výsledku tu teda máme peknú high fantasy trilógiu mierne oddychového charakteru, ktorá je nesmierne zábavná a dokáže sem tam aj prekvapiť. Rád sa k nej niekedy opäť vrátim. Je škoda, že v preklade nám od autora nevyšlo viac...
Bude mi po této trilogii smutno. I když bych si asi vystačila s verzí, kdy šel prostý zloděj štípnout kouzelný artefakt a prožívá se svou bandou různá dobrodružství... bez všech jiných světů, domů, stvořitelů a hráčů..
A je to za mnou. Třetí část jsem přečetla asi nejrychleji. Za mě nejlépe napsanou částí je ta v Hradu Spein. A konečně tu vyšlo najevo, kdo je vlastně Kli-Kli. Přiznám se, že tohle jsem nečekala a od srdce jsem se zasmála.
Co se mi asi nejvíc líbilo, byl epilog. Žádné "a žili šťastně". Prostě jenom žili. Každý si šel dál svoji cestou. Každý si ponese na duši šrámy, se kterými se musí naučit žít...
A co se týká té "military" části - jak ji nazval vlkodlaq - právě ta nepřehlednost se mi na ní líbila. Ono v bitvě není nic přehledného a přežití někdy závisí jen na ohromném štěstí. Navíc si myslím, že bez té části by ten epilog tak dobře nefungoval.
První část super, od čtení se jen těžko odpoutávalo a pak přišla nekonečná military část, která byla k uzoufání nudná, nepřehledná a zbytečná. Závěrečná část pak byla zase skvělá a pěkně celou řadu uzavřela. Celou sérii všech bych pak označil za nijak nevyčnívající, ale pěkně (až na zmíněnou military část) kompaktní, děj na sebe pěkně a logicky navazoval, žádné do očí bijící chyby se nekonaly. Zjednodušeně řečeno se to dobře četlo a bavilo mě to.
super zakončení skvělé trilogie... až mě mrzí, že už mám celý příběh za sebou...
Pekné zakončení celé trilogie, ale možná by tomu prospělo aspoň o sto stran méně, místy už to bylo zbytečně moc protahovaný a občas nudný. Ale i přes to jsem se od knihy nemoha odtrhnout a vážně se mi to líbilo.
Malý problém je, že vrchol zápletky přichází někdy v polovině knihy (když Harold projde Hrad Speinem) a emocionální o kousek dál, když (spoiler) Alistan bojuje svůj poslední boj (zpívej flétno zpívej) (konec spoileru). Pak už vlastně čtenář musí jen čekat, až všechno zapadne kam má a věci se dostanou do rukou správným lidem. Stále ale zůstává nesmírná čtivost, děj valící se vpřed mílovými kroky a autorova fantazie (pasáže z Hrad Speinu byly fantastické).
Pevně doufám, že jsme od autora nečetli česky naposledy.
Dobrý závěr trilogie, přesto však zůstává na jazyku trochu pachuť. Předchozí díly měly cca něco přes tři stovky stran a nemohu se ubránit dojmu, že Bouři (430 stran) by prospělo, kdyby na tom byla stejně, protože obsahuje dost hluchých míst. Haroldova pouť Palácem kostí mi přišla trochu zdlouhavá a poté se to taky občas trochu vleklo. Dost zbytečných pasáží by autor klidně mohl odstranit a v podstatě by se nic nestalo. Například celá ta věc s orky mi tam přijde trochu navíc. No ale budiž. I tak je to pořád vynikající čtivo, Pechov prostě umí a i přes mírnou rozplizlost jsem to přečetl jedním dechem.
Líbila se mi, ale nevím no druhý díl se mi líbíl víc. Mě teda vůbec bloudění po Hrad Speinu nebavilo a konec se mi taky moc nelíbil. Ale do hromady je to určitě dobrá sága a kdo má rád fantasy, tak doporučuju.
Třetí a závěrečný díl této ságy se hlavně díky bloudění v hradu Spein stal jedoznačně nejlepším. Navíc si autor zalouží velké plus za velké množství různých příšer a kreatur a tak. Rozuzlení příběhu mi přišlo nápadité a dějový koncept nastolený od prvního dílu vůbec neruší. Takže líbilo...
Pro mne asi nejlepší díl série. Vtipných pasáží sice ubylo, přibylo akce a krve. Autor se nepáře ani s hlavní skupinou okolo Harolda. Kdo četl předchozí dva díly, měl by si přečíst i tento. Velmi dobrá fantasy....
Kroniky Sialy považuji za jeden román ve třech svazcích, protože děj plynule navazuje, takže komentář je stejný ke všem dílům. Nemíním se příliš věnovat ději, takže snad neprozradím nic zásadního. Už v době vydání jsem četla první dva svazky, ke třetímu jsem se ale nedostala. Závěrečnou část jsem koupila asi jen 2 roky po vydání, ale už jsem se do ní nepustila. Z děje jsem si pamatovala jen hlavní zápletku a několik důležitých událostí a to, že to byl úplně jasný dračák, takže jsem se rozhodla vzít to od začátku.
Hlavní postava Harold Stín je samozřejmě "suprspešl" a neví o tom. Bohužel to není příběhu nijak ku prospěchu. Stačily by malé úpravy a kniha by se obešla bez toho, aby byl Harold víc než "opravdu šikovný zloděj, který má přízeň svého boha". Celá linka se stíny a prvotním světem chaosu by se dala osekat na minimum v podobě jisté záhadné osoby a příběh by fungoval stejně dobře. Jediný přínos je, že Harold mívá vize skrze které se čtenář dozvídá zajímavosti o Siale. Ty by ale mohl mít i z jiných důvodů. Jinak je hlavní hrdina tak nějak akorát sympatický a nerealistický. Je to vlk samotář, který se na nikoho neváže a dělá si svou práci, ale jakmile dostane úkol, o který vůbec nestojí, je připravený kdykoliv podat svým novým druhům pomocnou ruku a riskovat pro ně život. To určitě. Úkolem je nepřekvapivě získat magický artefakt nedozírného významu a zabránit tak černokněžníkovi zničit svět, tak jak ho známe.
Družina je jinak plná sveřepých bojovníků, ke kterým by si čtenář raději neměl dovolit mnoho sympatií, protože by mu mělo být hned jasné, k čemu tam jsou. Od začátku je zjevné, že autor sáhne i po těch nejoblíbenějších. Goblin Kli-kli jako dvorní šašek a šamanský učeň je jedna z mála zapamatovatelných postav, o které jsem byla přesvědčená, že vydrží až do konce.
Všechno, co tam je o jednotlivých inteligentních druzích, doslova křičí, že jde o dračák. Jestli to není svět pro Dračí doupě, tak se autor musel aspoň nadchnout pro nějaký podobný, kteý jím je a svůj vystavět podle jeho vzoru. Orkové jsou prvorození (tedy hned poté, co dvě jiné starší rasy pozbyly významu), elfové druhorození a tisíce let se mydlí mezi sebou. Goblini jsou tak nějak bokem a jejich šamanismus je nejmocnější. Gnómové a trpaslíci jsou rovněž příbuzné druhy a rovněž se k sobě mají podobně jako orci s elfy. A na závěr tu máme lidi s lidským kouzelnictvím, kteří vyvraždí kohokoliv, pokud jim to zrovna připadá výhodné. A tento svět, z nějakého nepochopitelného důvodu, chce Harold zachovat takový, jaký je a čtenář má tak možnost si přečíst o dlouhé cestě do Paláce kostí, který je tak trochu jako nekonečný dungeon.
Celkově se příběh čte příjemně, byť je místy trochu natahovaný. Cílová skupina tak 12 - 18 let, ale neurazí ani později. Z kategorie "potřetí už bych nečetla, ale schovám to pro budoucí generace". Doporučuji komukoliv, kdo by chtěl číst fantasy, které je jako hra (i počítačová) nebo aspoň ještě nic moc podobného nečetl.