Krstný otec: Príbehy rodiny Dona Corleoneho

09.01.2020

(Nehodnotím tohle konkrétní vydání, ale obsah – tedy knihy.)
Je to hlavně pro lidi, kteří Kmotra vyloženě milují. A takových lidí je očividně spousta. Pak takové krásné vydání dává smysl.
Přiznávám se, že já úspěch Kmotra nechápu. Určitě je to dobrá kniha. To nehodlám zpochybňovat. Ale až tak vysoké hodnocení je pro mě záhada. Moje autistické myšlení to asi nedokáže ocenit. A navíc jsem se toho o mafii moc nedověděl.
Celý příběh je poněkud černobílý a tak to působilo jako pohádka pro dospělé. V ostrém rozporu se skutečností. Možná za můj přístup může Saviano a jeho Gomora, ve které popisuje praktiky mafie. Jinak se mi Kmotr docela líbil. Napsané to bylo dobře. Další knihy jsou však problematičtější.
Corleone je Puzův scénář převedený do románu a je to dost znát. Jedná se o prequel Kmotra, ale jeho kvalit nedosahuje. Jen rozepsaný scénář nemá potřebnou hloubku a tak je to poněkud ploché.
Sicilián je sice od Puza, ale dějová linka rodiny Corleone má z knihy tak třetinu. Kdo se těší na zážitky Michaela Corleone ze Sicílie, bude zklamán. Jedná se totiž o beletristické zpracování části života skutečně žijící osoby. Bandita Giuliano opravdu žil a při čtení se přeneseme do zdánlivě poetického života na Sicílii.
Jenže všechno je jinak. Na rozdíl od Kmotra právě v této knize vidíme, jaký zničující vliv má mafie na společnost. Jinak to být ani nemohlo, Puzo popisuje reálný život Giuliana během druhé světové války.
Pro někoho o kom jistě víte, že se mu bude Kmotr líbit, určitě skvělý dárek. Ale pokud někoho mafie moc nezajímá, byl bych opatrný. Kmotr a Sicilián jsou jistě na 4 hvězdy, ale Corleone to táhne dolů. Pro jistotu před čtením nečtěte něco naučného o mafii. Je lepší přijít o iluze až potom. Trochu zchladím místní nadšení: 75%

16.01.2018

Knížku jsem dostala od manžela na Vánoce. Musím říct, že pro mně knihomola je to úžasně zvolený dárek. První kniha - Kmotr je nejlepší, Sicilián a Corleone se mi líbily o něco míň. Krásné ilustrace, náboj a průstřely knížky dokreslují atmosféru. Jediné, co mi vadilo, bylo, že jsem si knížku pro její velikost a váhu nemohla nosit sebou v kabelce a číst po cestě do práce :-D

06.12.2016

Popravdě nejtěžší kniha (v pravém slova smyslu), kterou jsme kdy četl. Válel jsem se s ní v posteli a i když je vskutku bytelná, dostala vazba bohužel zabrat, ale co člověk nadělá. Tuším že z filmové verze jsem viděl dva filmy, třetím si jistý nejsem. Každopádně jsem se v nich nikdy za běhu nedokázal tak zorientovat, jako mi umožnila kniha, na kterou má člověk času, kolik jen potřebuje. Nutno podotknout, že i tak je to velice spletité dílo. Množství postav a proměny příběhu v rámci odlišných časových úseků dají docela zabrat. No, i kvůli tomu mi trvalo knihu přelouskat asi dva měsíce. Co víc dodat. Je to perfektní záležitost nejen z hlediska navození atmosféry, ale i uzavření a návaznosti jednotlivých příběhů, v kterých si člověk najde náklonnost (či pochopení) vůči jejich hlavním protagonistům. Přiznám se, že jsem s některými z nich docela cítil a už dopředu jsem tušil, že to s nimi dobře nedopadne. Nicméně se nejedná o žádná standardní klišé, to předesílám. Zároveň obdivuju, jak to mohl tvůrce vůbec poskládat takové množství dějových linií. Mnohokrát mě napadlo, jestli měl spisovatel tak brilantní fantazii, nebo do nějaké takové organizace měl možnost skutečně „nahlédnout“.