Krtko a nohavičky
Eduard Petiška , Zdeněk Miler
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/495316/krtko-a-nohavickyk7v8hG-4vG-.jpg
5
249
249
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Přání se někdy plní!
Musíš ovšem jít svému cíli naproti!
Takže, milé děti, nestačí jen sednout si a čekat!
Cesta za splněným přáním může být někdy i pořádně dobrodružná – a o tom vám bude Krteček vyprávět – o své cestě, za vysněnými kalhotkami (s velikými kapsami).
Určitě se vám bude líbit, potká totiž spoustu zajímavých zvířátek, navíc zjistíte, že cesta za štěstím je většinou lemovaná trpělivostí.
Krteček si s vámi bude povídat o tom, co je to spolupráce, a jak vám může pomoci, totiž, posunout vás k cíli možná dřív, než se nadějete.
Abych nezapomněla, na takové cestě, za splněným přáním, budete ještě potřebovat trochou odvahy a kupu odhodlání, a pak už to půjde – přeměnit svět k obrazu svému – aby byl třeba tak krásně barevný a plný radosti, jako ten Krtečkův …
S přáteli, co cestou potkáš,
svůj cíl, nit po niti spřádáš!
Nostalgicky okouzlujících, hravě roztomilých a vesele zářících 5* ...
Krteček okouzlil mě, moje syny i vnučky.
Nejdřív ve všech generacích prohlížení krásných obrázků s rodičovským čtením, později vlastní "čtení" rodičům.
( jejež, veveš a bebeš v podání mojí vnučky je nezapomenutelné).
Kouzelné chvíle nad příběhy milovaného hrdiny přeji všem.
" Z pravěku"
Legendární Krtek ožívá v příběhu. S kalhotami nebo bez nich je to pro mě pořád zvíře, které je slavnou postavičkou pro všechny na světě . I když jaké by to bylo , kdyby děti viděli krtka dole bez? Kritika by se snesla na autora a bylo by mu zakázáno psát. Co tedy na sebe? Kalhoty s kapsami z poctivého lnu. Jak se vyrábí?
Pro učební obory : zde máte popsaný celý proces zpracování lnu.
Příběhu nemám co vytknout , milé a zábavné pro malé děti určitě a dospělý aspoň zavzpomíná...
Tento díl jsem poprvé jako malá slyšela na kazeťáku jako audioknizku a nyní mi to nedalo, abych si nepřečetla i knížku. Ale při čtení jsem stále měla v hlavě ten poslech z dětství.
okouzlí děti, které rády zkoumají, jak se co vyrábí + Milerovy kresby, dnes už známé doslova po celém světě
Dodnes se k ní vracím, když potřebuji dětem vysvětlit, jak se dělá plátno. No a výraz krtečkovské kalhotky (modré s laclem, například těhotenské) je v naší rodině terminus technicus.
Tak tuhle knihu jsem miloval jako malý a teď jsem se k ní vrátil při četbě dětem a musím říct, že pro mě kouzlo neztratila ani po letech
Pohlazení po duši. Žádné násilí. Zvířátka si nezištně pomáhají. Jsou k sobě zdvořilá - prosí a děkují si. Nádherné ilustrace. Nádherný text. Tak by měly vypadat všechny knížky pro děti.
Krtečka milovaly generace před námi a stejně tak ho budou milovat generace i po nás. Je to klasika, která se nikdy neomrzí.
A proto Krteček nesmí chybět v žádné knihovně.
Jsou to krásné, velmi čtivé příběhy a úžasné ilustrace, které děti budou milovat pořád a dospělí je rádi budou číst, protože se sami prostřednictvím knihy vrátí zpět do dětství.
Kdo by neměl rád krtečka. Už jako malé děti jsme ho milovali a vyrostli na něm. A i můj vnouček ho má moc rád. A ta nádherná ilustrace,co dodat. Mnoho generací na krtečkovi vyrostlo.
Milovaný krteček, jeho příběhy a krásné nezapomenutelné kresby. Stará dobrá klasika, která nikdy neztratí své kouzlo.
Náhodou jsem na tuhle knížku narazila doma. A najednou koukám, že jsem začtená, nadšeně si prohlížím obrázky, a zvědavost jakže to bude s kalhotkami popohání dál :D
Myslím, že po několika letech opět propadám kouzlu ilustrovaných knih, a tohle je jedna těch hodně povedených :)
Krteček nikdy nezklame. Je stále nejlepší kamarád i do postýlky. Roztomilé a krásné čtení se panu Milerovi povedlo a věřím, že u nás neexistuje člověk, který by nečetl, neslyšel nebo alespoň neviděl jednu krásnou pohádku o malém hrdinovi.
Počúvané ako prvá audiokniha... v roku 1987, keď o audioknihách nebolo ani chýru, ani slychu, ale moja odvážna mamina a technologicky pomerne zdatný otec ju dokázali nahrať ešte na kotúčovú pásku, aby ma mohli popoludní účelnejšie uspávať... Spomínam si na vzor bieleho valčeka na staroružovej stene, po ktorom som prechádzala pri zaspávaní v postielke prstom... Ktovie, kde tá nahrávka je...