Kruh
Mats Strandberg
Apokalypsa začíná v Bergslagenu. Engelsfors, město, které buď milujete, nebo nenávidíte. Většina tamních obyvatel ho spíš nenávidí. Právě tam se díky krvavému měsíci sejde v zábavním parku šest dívek, které nemají vůbec nic společného.
Přidat komentář
Kruh je z mého pohledu nejvíc nedoceněná ya fantasy série všech dob. Je to nádherný příběh, především pokud se zaměříte na všechny charaktery a jejich myšlenky. Autorům se nějak povedlo vykreslit je všechny tak skutečně a detailně, cítíte, že jim naprosto rozumíte. V takovém množství postav je to skoro k neuvěření.
Příběh jako takový se rozvíjí skrz všechny tři díly - zpočátku to skoro vypadá jako každý jiný příběh o “vyvolených, ale po třech knihách je vidět, jak moc promyšlená celá trilogie je. Je škoda, že knížky jsou už méně dostupné, ale pokud se vám dostanou do ruky, určitě si je přečtěte. Je to jedna z těch knih, kterou spolknete za dva dny a ani nevíte, jak se to stalo.
Zklamání přišlo hned na začátku, očekávala jsem něco naprosto jiného. Anotace zní skvěle, ale je dost zavádějící. Očekávala jsem něco ve stylu Hunger Games, nebo zkrátka něco ve stylu únikových her, místo toho jsem dostala teenage román o čarodějnicích. Měla jsem obrovský problém se začíst, i když je to bichlička, tak díky většímu písmu se čte poměrně rychle, ale mě to vůbec nebavilo. Než to fantasy, tak oceňuji spíše trable a problémy hlavních hrdinek.
K sérii Kruh, Oheň, Klíč jsem se vracela s obavami, jaký na ni budu mít názor po těch několika letech, co jsem ji četla poprvé. No... jako třináctiletá jsem ji nekriticky zbožňovala, jelikož spojovala dohromady všechno, co mě tehdy na knihách přitahovalo: magii, vztahy a problémy puberťáků, nějaké ty kecy o vyvolených, démoni, zachraňování světa atd. Dnes už to vidím poněkud střízlivěji a vím, že série má své mouchy, ale přesto jsem ráda, že jsem se k ní vrátila.
Světlé a stinné stránky bych dokázala rozebírat klidně hodiny, takže pro jistotu pouze stručné shrnutí:
Mínusy:
- klišoidní téma (vyvolené, co mají zachránit svět před zlem, + magie elementů)
- nepříliš zdařilý překlad a korektura (někdy mi z těch větných formulací, patvarů a hrubek vstávaly vlasy na hlavě, až jsem měla chuť naučit se švédsky a udělat to lépe... nebo si minimálně došlápnout na korektora, protože tohle by s čistým svědomím do světa neměl vypustit)
- příliš široký záběr
- rozvleklost děje a s tím související
- velké množství stran (už jen kniha, která má sama o sobě 500+ stran, je docela masakr, ale udělat z takových bichlí celou trilogii, to je doslova zabijácký)
Plusy:
+ velké množství stran (pro ty, co se v tom vyžívají ;))
+ atraktivní, (pro nás) neobvyklé prostředí švédského maloměsta
+ kombinace magie a problémů z běžného života
+ různorodost postav (každý si najde "tu svou")
+ pěkná obálka :)
Jsem velmi překvapená, jak mě kniha bavila. Propojení problémů pubertálních dětí s čarodějnictvím mě mile překvapil.
Příběh se týká 7 čarodějnic, kdy každý z nich vláčí s sebou psychické problémy. Jako třeba drogy, šikana, utlačovanost, anorexie. Všichni vyrůstají v problémových rodinách, který jim na osobnosti taky nedodavaji... Postupně začnou páchat sebevraždu, kdy je to svedeno na jejich psychické poruchy. Jen kruh čarodějnic tusi, ze to nejsou sebevraždy. Musejí se tedy semknout a přijít na to , co se děje.
Kniha je spíše o problematice dospívání, a že každý má nějaké své vnitřní problémy a není zlý jen tak z pouhé krutosti. Na mě bylo ze začátku knihy hodně postav, kdy se skákalo z jedné na druhou bez jakékoliv mě bližší selekce. Kolem poloviny knihy jsem se zorientovala v postavách, ale i tak se mi kniha četla na můj vkus dlouho. Plusem knihy byl děj, který mě udržel u knihy do konce. Nápad to není špatný, taková průměrná fantasy.
Po druhém přečtení snižuju hodnocení, není to dobré.
Mínusy:
1) nesympatičtí hrdinové (+ Nicolaus je jedna z nejzbytečnějších postav v literárním světě a jeho promluvy jsou nesmírně otravné)
2) rozvleklý děj
3) postava zjistí/ví něco důležitého, ale ostatním to neřekne (aneb klidně si umřete)
4) rozuzlení
mínusový "bonus": děsivě odfláknuté korektury (aneb chyb jak máku)
Plusy:
1) dobře zachycené problémy dospívání
Nestandardní teenagerská týmovka zajímavá pro disfunkční vztahy mezi hrdiny. Lépe řečeno mezi hrdinkami. Ono, co taky čekat jiného od party holek, se kterými cloumá puberta, a ještě k tomu umí čarovat. Jinak ovšem bez zásadních dějových překvapení a v základních bodech protivně kýčovité, aby byla uspokojena tržní poptávka. Přiznám se, že kdyby se autoři oprostili od fantaskních motivů a nechali vyprávění v realistické rovině, bavilo by mě to mnohem víc. Tady zkrátka proslovy o tom, jak jsou děvčata čarodějnice a patří mezi vyvolené, jejichž osudem je zachránit svět, působí bezmála trapně, zejména v kontrastu s depresivní atmosférou skandinávského poloostrova a všemi těmi veselými problémy dospívajících. Přitom by to i jako horor mohlo fungovat bez problémů, kdyby ovšem tvůrci pozadí neodbyli tak prvoplánovou legendou. Hašteření mezi postavami, stejně jako detektivní linie, totiž klapou skvěle, což umocňují především změny úhlů pohledu a svérázné charaktery různorodých protagonistek.
Měla jsem ze začátku blok, nedokázala jsem se dostat přes první kapitoly. Příběh mi zpočátku připadal takový zdlouhavý a ztrácela jsem se v popisu postav. Zhruba od poloviny jsem už knihu četla jedním dechem.
Kniha má poněkud pomalejší spád, ale i přesto je docela čtivá. Jazyk mi vyhovoval, neobjevovaly se tam přehnané popisy.
Velice mně tahle kniha překvapila. Je to nový zajímavý příběh a těším se na jeho pokračování.
Kniha mě zpočátku nebavila a musela jsem ji odložit, ale na podruhé jsem se do ní hned začetla a musím uznat, že se mi líbila. Doufám, že mě druhý díl nezklame.
Ke knize jsem přistupovala s velkým očekáváním a nedočkavostí. Odcházím poněkud rozčarovaná. Bylo to mé první setkání se severskou literaturou.
Vcelku se mi líbil styl vyprávění, jazyk a vůbec taková surovost textu. Nemám ráda přehnané popisy prostředí; mám radši, když je příběh vystavěn spíše na dialozích. Nicméně mi přišlo, že byl příběh poněkud plochý a první gradace přišla až ke konci příběhu.
Pro mě bylo peklo zorientovat se v takovém množství postav s tak neobvyklými jmény. Možná do poloviny knihy jsem občas tápala, která dívka je která. Vcelku mi ale přišly jejich charaktery věrohodné a propracované.
Nápad se mi celkově zamlouval, ale stojím si za tím, že by se takový příběh vešel v pohodě na 400 stran a o nic bychom prakticky nepřišli. Ale vcelku se mi to líbilo - určitě si přečtu další díl!
Čtivost 70 %
Zápletka 70 %
Humor 40 %
Napětí 60 %
Celkový dojem 60 %
Super YA fantasy!!! Bála jsem se těch 515 stránek, přece jenom už to je slušná kniha, ale četlo se to příjemně a rychle. Bohužel mi přišlo, že to šlo od začátku trochu z kopce. Minoo mi byla sice nejsympatičtější, ale vše se točilo kolem ní, na vrha přišli trochu moc rychle a ta věc s Aurorou a Radou... Přesto doporučuji!
Knihu jsem četla na dvakrát.
Po prvé jsem se zasekla u nějaké desáté kapitoly a nemohla jsem se prokousat dál a tak jsem ji odložila.
Po druhé jsem se do ní bez problému začetla a opravdu se mi líbila. Kniha je čtivá a poutavá. Těším se až si přečtu další díly a doufám, že mě nezklamou.
Od této knihy jsem čekala mnohem víc. Děj se moc protahoval a moc zajímavý nebyl kromě dvou mrtvých lidí. Konec už se malinko rozjel proto jsem se rozhodla přečíst i druhý díl tak jsem zvědavá jestli druhý díl bude mnohem lepší.
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno fantasy pro děti démoni kamarádky pět elementů (živlů, prvků), wu-sing pro dospívající mládež (young adult)
Jako literatura pro mládež to má všechno - pestrý výběr postav, přímočarý příběh, známé prostředí školy. Téměř každý se tady najde, s někým se může ztotožnit. Starším a zkušenějším chybí lepší gradace, větší hloubka, mrzí nekonečné řešení vztahů a nezralých emocí. Potěší občas dobrá myšlenka ve smyslu, že někdy je potřeba něco udělat, abychom se po zbytek života nemuseli stydět... takže fajn.