Krvavá hranice západních a jižních Čech na podzim 1938
Miloslav Sviták

Publikace Miloslava Svitáka mapuje události od 12. září 1938 do 11. října 1938 pohledem zpravodajského oddělení I. sboru. Popisuje velmi kritický okamžik naší státnosti. Sleduje den po dni vývoj v oblasti západních a jižních Čech, především konflikty mezi čs. ozbrojenými sbory a sudetoněmeckými ordnery (Sudetoněmeckým Freikorpsem). Toto zaměření dává knize podtitul: „Incidenty mezi čs. jednotkami a henleinovci“. Čerpá z archivních materiálů, mnohdy ještě nepublikovaných. Kombinací vlastního textu, přepisů hlášení a přetiskem novinových zpráv se čtenáři dostává do rukou souhrnný materiál dokumentární povahy, který ovšem neztrácí čtivost. Zajímavé fotografie celkový dojem podtrhují. Nechybí přetisky dobových map. Jejich vypovídací schopnost je někdy omezena velikostí. Autor doplnil text poznámkovým aparátem s upřesňujícími daty nebo odkazy na zdroje informací. Zpracování publikace je kvalitní. Přebal z tvrdého papíru černé barvy dává vyniknout písmu v červené barvě písma – barvě krve, přičemž jeho titulní straně vévodí litinový znak republiky, jaký byl na pohraničních sloupech až do likvidace státu v jarních měsících roku 1939.... celý text
Přidat komentář


Obraz krátkého a neklidného období v historii Československa. Obraz doby, kdy došlo v národě k několika diametrálně odlišným náladám. K rozhořčení, vzepětí a soudržnosti a následně ke zlomení spojené s rozčarováním a zahanbením. Obraz doby, podané prostřednictvím zpravodajských hlášení a popisů událostí v hraničních oblastech, kdy můžeme bez nadsázky říct, že kdyby tehdejší naše politická reprezentace zvolila jinou cestu, změnil by se velice pravděpodobně celý běh dějin do takové míry, že by pozdější, ani dnešní uspořádání Evropy neplatilo. Zda by to bylo dobře či špatně, to je otázka na kterou se nikdy odpovědi nedočkáme, jen o ní můžeme vést spory. Sám k onomu uskutečněnému rozhodnutí nezastávám nějaký kritický postoj. Lépe řečeno dokážu pochopit před jakým dilematem stáli. Československo bylo v podstatě spojenci opuštěno (mimo Rumunska) a v této chvíli se musela jevit, ze strategického pohledu, situace velice nepříznivá. Zvláště když se do nás nezahlodli jen Němci, ale i další sousedé. Na druhou stranu národ měl velkou vůli se bránit a jít se zbraní v ruce proti nespravedlnosti, které bylo na našem státě pácháno.
Pět hvězd.
Štítky knihy
sudetští Němci Sudety rok 1938 Češi a Němci národnostní konflikty paramilitantní jednotkyAutorovy další knížky
2012 | ![]() |
2017 | ![]() |
2007 | ![]() |
2007 | ![]() |
2012 | ![]() |
Tak tedy dočteno. Jsa původem ze Sudet, mám ke knize osobní vztah, přesto mi trvalo velmi dlouho, než jsem knihu přečetla. Je v ní zhuštěno tolik informací, že pro mě bylo nesnadné číst delší její úseky.
Kniha je velmi pěkně zpracována a věnuje se bolavému údobí našich dějin, o kterém se dodnes vedou polemiky, zda jsme se měli bránit a za jakou cenu by ta obrana byla... Těžké rozhodnutí státníků, mají-li pod sebou tolik lidí, za které asi cítí odpovědnost... Na druhou stranu - kdybychom se nesklonili, šli bychom s hlavou vztyčenou, nálada mezi lidmi byla velmi nakloněna obraně jim drahé vlasti. Z mého pohledu se třeba Poláci mohou sami sobě alespoň podívat do očí, protože oni za svou zemi bojovali, když tam naburácel Němec a Sovět. Samozřejmě je velká otázka, jak by vypadalo uspořádání Evropy, kdybychom se opravdu bránili...
Kvalitu knihy snižují dvě věci - zpravodajská hlášení podbarvená šedou barvou, takže se o něco hůže čtou, přitom výhodu nevidím žádnou. A velkou výtku směřuji k reprodukci map. Z těch reprodukcí by prase blilo a vedou ke snížení hodnocení jinak skvělé knihy, protože v dnešní době lze s mapovými podklady udělat opravdu zázraky a mapy mohly být pěkně čitelné.