Krvavá karikatura

19.09.2024

Zajímavé téma, zajímavě propojené zápletky. Po přečtení jsem zjistil, že autor hlavní postavu využívá i v jiných románech/románu. Asi to tedy zapadá do nějaké série. Proč ne. ALE hlavní "hrdina" je vážně super hrdina. Nebudu se pouštět do detailů, ale poměrně dost to knize ublížilo. Chvílemi jsem si myslel, že čtu scénář Jamese Bonda. Zajímalo by mě, jestli má i v ostatních knihách detektiv stejné schopnosti. Bohužel se mi to nechce zjišťovat, dejte mi vědět. Potenciál tam byl, škoda.

03.01.2020

Terorismus. Slovo v posledních letech skloňované ve všech pádech. Proto když jsem se o knize Krvavá karikatura dozvěděla, musela jsem ji mít. Je totiž přesně o něm. O tom, jak snadné je sejít z té správné cesty, když vám všichni jenom ubližují. A také o tom, jak těžkou práci mají ti, kteří se starají o naše bezpečí.

Pamatujete na teroristické útoky v Paříži? Na to, jak dva teroristé vtrhli do redakce satirického týdeníku Charlie Hebdo a postříleli dvanáct členů redakce včetně šéfredaktora? Tím totiž knížka začíná. Oním osudným ránem, kdy všechno naznačovalo, že bude jako každé jiné. Nebylo. Francie už nikdy nebude taková jako předtím. A to byl jen začátek. Celý příběh se totiž točí hlavně kolem Slovenky, která se rozhodla utéct od rodiny a začít pracovat ve Spojených arabských emirátech, protože ji otec týral. Co má ale společného s teroristickými útoky?

Hlavní postava knihy, slovenský detektiv a bezpečnostní expert Denis Martinský, má těžký úkol. Nejenže musí vypátrat ztracenou Slovenku, ze které se údajně stala muslimka, ale také zabránit připravovanému teroristickému útoku. Který může mít ještě větší počet obětí než ten první, spáchaný na satirický týdeník. Pokud se cokoliv zvrtne nebo půjde detektiv po špatné stopě, nebude dost rychlý nebo ho teroristé zabijí, dojde na nejhorší.

V knize se proplétají hned dvě dějové linie. Ta jedna sleduje detektiva Martinského a druhá se odehrává na Slovensku, kde je na slovensko-polských hranicích jeden muž zabit a druhý vážně zraněn. Zároveň někdo odcizil bílou dodávku s radioaktivním materiálem. Jak spolu tyto dva příběhy souvisí? Možná víc, než si dokážete představit.

Autor totiž ví, o čem píše. Marko Thelen je jenom přezdívka. Skutečné jméno nechce a nemůže prozradit. Jde totiž o významného experta v oblasti vnitřní bezpečnosti, který dlouhodobě bojuje proti obchodování s lidmi, terorismem a organizovaným zločinem. Kdyby svou identitu odhalil, mohl by se ocitnou v nebezpečí.

To, o čem píše, odráží realitu, se kterou se setkal nebo, při troše fantazie, by mohl prožít. Přikrášlenou samozřejmě, aby kniha dostala parametry krimi románu, ale klidně si můžete příběh zasadit do dnešních dnů, do světa, který všichni dobře známe. Možná pak zjistíte, že všechno to, o čem píše, se klidně mohlo stát. A třeba i stalo. Kde končí realita a začíná Thelenova fantazie nevíme. Raději ani nechceme vědět.

Thelen spisovatelské nadání bezpochyby má. Píše čtivě a čtenáře snadno vtáhne do děje. Střídá poklidné pasáže s těmi nervydrásajícími. Když dílo čtete, čtete ho s tím, že je to krutá realita. A vy chcete vědět, jak to všechno dopadne.

Jako krimi román kniha Krvavá karikatura obstála. Je to dobré krimi. Ještě lepší je ale je její poselství. Má nám, čtenářům, ukázat, že ne všechno, co vidíme a slyšíme, je realita. Je to realita, kterou nám někdo předkládá a když něco vidíme a slyšíme na vlastní oči a uši, ještě to neznamená, že je to skutečně pravda. Není. To skutečné se děje za našimi zády. Mimo naše oči a uši. Nebo pod našima nohama.

01.02.2019

Bohužel mi u této knihy přišlo, že se autor snaží poučovat - o historii, náboženství, fanatismu, terorismu atd. Měla jsem pocit, že i při běžné konverzaci si někdo ze zúčastněných vždy „najednou“ vzpomene na tu či onu událost z minulosti - jako třeba válka - takže je pak v knize hned popsána (z pohledu „vzpomínek“ daného člověka a je pak uvedeno proč se stala, co způsobila atp.) nebo se o tom diskutuje (v případě, kdy autor chce problematiku probrat více). A při pohledu na nějakou památku si hned lidé vybaví její historii. Kolikrát jsem tak měla pocit, že čtu cestopis či popis dějin. Oceňuji však, že autor udělal podrobnou rešerši a zná veškerou problematiku dobře. Kdyby však trochu ubral a nesnažil se do knihy vnést všechno, případně se zamyslel nad způsobem, jak to tam vložit méně okatě (především u těch „vzpomínek“), nepůsobilo by to třeba tolik násilně. Taktéž mi vadilo umělé vyvolávání napětí. Hlavní hrdina něco objeví, ale třeba až po 10 stranách se dozvídáme, co to je. Nebo mu někdo zavolá důležitou zprávu a čtenář pak musí „sledovat“, jak hlavní hrdina je ohromen a pohybuje se jakoby v mrákotách, než dojde ke kolegům a tam jim vše řekne. Ano, i v jiných knihách je vyvoláváno napětí přerušením děje nebo odhalením určité skutečnosti, až za delší čas, ale myslím, že se to dá udělat méně okatě, než jako tomu bylo zde. Samotný příběh však není špatný, ale není tolik překvapivý a většina tušení (i hlavního hrdiny) se nakonec vyplňuje. Po přečtení knihy si tedy možná neřeknete páni, ale zase neurazí.

15.01.2019

Velmi čtivé, velmi lákavé, velmi děsivé. A to hlavně proto, že tajemno prostupuje celý příběh a vaše fantazie jede na plné obrátky. Hlavní hrdina je doslova hrdina, ale věřím, že dotyčný zažil dost dobrodružných, zábavných, romantických a v neposlední řadě nebezpečných situací, aby je mohl věrohodným způsobem přenést na listy papíru a zaobalit do přitažlivé formy poutavého příběhu na pozadí aktuálního světového dění. A právě inspirace skutečnými událostmi je to, co vás drží ve střehu – protože i kdybyste se o tyto události nezajímali, stejně se vám několikrát vybaví, že „tohle už jsem někde slyšel“.