Krvavá zima
Hildur Knútsdóttir
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/387058/mid_krvava-zima-QcX-387058.jpg
3
79
79
Ve škole začínají zimní prázdniny a patnáctiletá Bergljót už se nemůže dočkat volna stráveného s nejlepšími kamarádkami. Čáru přes rozpočet jí ale udělají děsivé události, které navždy změní životy obyvatel Islandu – zemi napadnou podivné bytosti z neznámých končin a všude, kam zavítají, po sobě nechávají kaluže krve. Zbývají poslední skupinky přeživších, roztroušené všude možně po ostrově. Bergljót a její tatínek nacházejí útočiště na Vestmanských ostrovech, maminka a mladší bratr zmizeli beze stopy. Bude rodina ještě někdy pohromadě? A podaří se zastavit vraždící monstra?... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Na zabitie nudy je to celkom OK, ale lepšie je nad dejom a konaním postáv príliš nerozmýšľať, pretože často nedáva zmysel. A najviac zo všetkého mi vadí, že sa nevysvetlilo, prečo mimozemšťania triedili a hromadili tie veci (topánky, kabelky, ...) a čo sa potom s týmito vecami stalo.
V Tuhé zimě už Hildur Knútsdóttirová popouští uzdu i romantice, takže nám za časů mimozemského útoku začne bujet milostný trojúhelník. Příběh každopádně navazuje přesně v okamžiku, kdy skončily předchozí Podzimní prázdniny, takže bez zbytečných úvodů jsme zase uprostřed akce. Jenže ta se kupodivu nekoná. Postavy odhalí pravdu o mimozemšťanech (která je ještě pitomější, než by mě kdy napadlo) a pak prožívají různorodá dobrodružství, jež jim všelijak komplikují život, v podstatě podle toho, co autorku zrovna napadne. Konec dobrý, všechno dobré a slabomyslná konspirace umírá společně s posledním řádkem téhle edwoodovské historky.
Jedno se však knize upřít nedá a to je čtivost. Strhující atmosféra má blízko k filmu Monstrum, což znamená, že pozornost pomyslné kamery je upřena spíše na hrdiny, než na příčiny okolního dění. A kdyby spisovatelka zůstala v téhle rovině a nepouštěla se do pochybných vysvětlovaček a psychologických dramat, fungovala by její zpráva o krvavé „sklizni“ dokonale.
První část - Podzimní prázdniny - začíná jako typický horor o mimozemské invazi a v tomhle ohledu funguje naprosto skvěle. Hildur Knútsdóttirová se s tím nemaže a události servíruje čtenářům se zručností vyučeného řezníka. Jenže jak je ústřední motiv báječně morbidní, samotné provedení selhává v žánrové přesvědčivosti. Což znamená, že v okamžiku, kdy má ke slovu přijít nějaká ta zápletka, rozehraná hrůza se začne proměňovat v rodinné drama o třech dějstvích. Celek pak má typicky islandský charakter, chladný a žoviální zároveň, přičemž jednotlivé detaily působí nechtěně uměle. A tak jsem neustále narážel na problém s tím, že mně postavy buď vadily pro svou uřvanost, nebo jsem jim emoce nevěřil vůbec. S tím se pak vážou pochybnosti o dějových zvratech, jež jako by chvílemi postrádaly logiku. Ale tady beru v potaz básnickou licenci, stejně jako věk čtenářů, na které kniha cílí. Naneštěstí závěr přichází v tom nejnapínavějším, takže namísto bombastického finále směle na zteč druhého dílu.
Poutavý postapokaliptický příběh.Fakt mě to bavilo,jen sem čekala trochu víc vysvětlení celé situace.
Známé pořekadlo nabádá, abychom nesoudili knihu dle obalu. Já s tím mám odjakživa problém a knihu, která obalem a vnitřním zpracováním neumí pozitivně zaujmout si prostě nekoupím a nepřečtu. Krvavá zima mě zaujala právě svou obálkou a též zemí původu. Nic víc jsem o ní do prvních stránek nevěděl. A to je vlastně dobře, mohl jsem k ději přistoupit bez předsudků. Hildur Knútsdóttir napsala knihu, která je nepochybně čtivá a přelouskat ji je otázkou několika hodin. Dějově se o žádný zázrak nekoná, přesto se však autorce daří dobře vykreslovat pohled na apokalyptický svět skrze dva značně rozdílné dětské hrdiny. Trošku mě zklamalo, že jen pramálo využívá islandských reálií, i když na začátku jsem si vyloženě užíval zimní atmosféru a jemnou vůni skořicových šneků. Co však nefunguje v žádném případě je závěr. Ten je uspěchaný a nepřináší tolik potřebnou katarzi.
Ale jo, kniha byla dobrá. Líbily se mi tam postavy Magga a Póra, které zde byly bohužel jenom na skok. Byly to takové pohodové holky. Později se v knize objevily další dvě dobré postavy, které byly ve srovnání s Pórou a Maggou horší. A to Heidar a Katla. Líbilo se mi také rozdělení pohledů, které bylo u Bergljót o poznání lepší. Jenom ten konec byl dost utnutej a autorka se neměla bát dát do knihy více hororu a napětí. Ale u Bergljót se dost rozjela, až z ní udělala dě*ku!
Dost mi teda vadila logika oblud a občas postav. Lepší by bylo, kdyby ty obludy byly na celém světě. Ale jinak bych knihu vcelku doporučil i s mínusy, které jsem zmínil.
Od Krvavé zimy jsem čekal přeci jenom trochu víc - víc napětí, možná i víc krve a víc příšer. Bohužel téměř pětisetstránková kniha nabízí spíš "teenagerské problémy" okořeněné trochou tajemna. Normálně bych dal alespoň tři hvězdičky, ale jednu musím ubrat za jednoduchý konec, který nedal prakticky žádné větší vysvětlení celé situace okoro které se točila kniha. Naopak se mi líbily dvě dějové linky - z pohledu Bergljót a Bragiho, i když víc mi byla sympatičtější ta Bergljótina dějová linka. Knihy bych doporučil mladší čtenářům (řekněme okolo 15 let), pro ty staší jsou na trhu jistě zajímavější knihy.
Nedá se nic dělat. Musím uznat, že opravdu nejsem cílová skupina čtenářů, a je to vidět na mém nadšení. Což o to, nápad, že se na Islandu rozmohly lidožravé příšery z vesmíru, není zas tolik špatný. Jenomže je to napsané jako vyprávění ze zimního tábora odvahy. Nastavované pubertálními rozhovory a problémky. Takže jo....dospívající mládež si jistě hezky a nenáročně počte, kdežto vysloužilí čtenářští pardálové si na své opravdu nepřijdou. Těm bude scházet víc napětí, odbornosti i logiky.
Výborná kniha! Teď na zimu jako dělaná. Je zařazená jako scifi, což může odrazovat protože pro mě je to spíše drama až horor a parádní cesta za přežitím. Moc mě to bavilo od začátku až po závěr, líbilo se mi že společně s hlavními hrdiny jsem do poslední stránky věřila ve šťastný konec. A ještě něco, při čtení budete mít chuť na kakao :-)
V knize „Krvavá zima“ dostanete tak nějak to, co vám survival v rámci young adult slibuje. Nenáročné, místy trochu moc zdlouhavé čtení o tom, jak se daří lidem přežít. Ty kulisy Islandu mohly být bohatější, ale i tak fungují velmi dobře. Autorka dovede zaujmout, s postavami lze sympatizovat vlastně celou dobu. Konec mi přišel lehce urychlený, kde se vlastně nestalo nic, co by nedošlo každému tak nějak už na začátku. Ale celkově to bylo příjemné čtení a je fajn, že původně dvě knihy u nás vyšly rovnou jako jedna.
Dobře napsané, snadno se to čte a pro mě to navíc působilo docela domácky, protože na většině míst, kde se to odehrává, jsem byl. Škoda, že se to v půlce trochu změnilo na jakési "dívčí čtení", protože vztah mezi Bergljót a Saemim mě zajímal o dost míň, než emzáci pojídající lidi. Závěr by si to ale zasloužilo trochu lepší.
Bezva horror z Islandu. I když to vlastně horror není. Čekala jsem trochu jiný závěr, ale tak proč ne.
Ke knize jsem neměla moc velkou důvěru. Není to zrovna můj šálek kávy - teda aspoň jsem si to myslela. Ale pak jsem se začetla a slupla jsem to jedním dechem. Námět není sice moc originální, protože mi to výrazně připomnělo povedenou knihu Válka světů, ale bylo to čtivé, napínavé a nedalo se to prostě odložit. I když to má 500 stran, trochu mne zklamal konec, který nedostal tolik prostoru, kolik by si podle mne zasloužil. Nebylo tak nějak moc jasné, jak to celé dopadlo - kde se ty obludy vzaly a kde pak zmizely? Sice se v ději objevila postava, která o nich něco prozradila, ale bylo to dost málo. Chválím zajímavé zpracování přebalu.
Po knize Agnes (Hannah Kent), která mě nadchla, jsem měla chuť na další knihu odehrávající se na Islandu. Podle popisu knihy jsem čekala akční horor/scifi pro náctileté v zasněžené krajině. Toho se mi dostalo jen částečně. Kniha nás poměrně rychle uvrhne do situace, kde se snaží několik skupin lidí přežít katastrofu, která Island postihla, každý po svém. Než o napětí a drama, jde spíše o to, jak se každý se situací vypořádá, od zajištění základních lidských potřeb, vyrovnání se smrtí přes navázání nových přátelství nebo lásku.
Líbilo se mi, že byly kapitoly psány ze dvou pohledů - Bergljót a Bragiho a každý se choval podle svého věku. Kniha, i když poměrně rozsáhlá, se četla svižně a lehce, možná až moc. Všechny popisy a situace jakoby spíše klouzaly po povrchu, pro mě bohužel neměly dostatečnou hloubku a sílu. Pár dní po přečtení už ve mně z knihy moc nezůstalo. Jako milovníkovi scifi, mi na konci trošku vadilo, že téměř nic nebylo vysvětleno, ale s tím asi autorka knihu nepsala a příběh zbytečně nekomplikovala. Tím rozhodně nechci říct, že je kniha špatná, za přečtení stojí, jen jsem od ní měla jiná očekávání.
Horor z Islandu? To chci, řekla jsem si. Pak když jsem se dozvěděla, že má jít o příběh s mimozemšťany a ještě k tomu pro mládež, mě nadšení doslova přešlo, ale žel Bohu kniha byla koupená. Ale světe div se, čte se to vážně dobře, je to svižné, má to spád, je to zábavné i napínavé, prostě perfektní společnost do sychravého počasí.
Jo, jo, jo ... když jsem se dozvěděla, že na Velký knižní čtvrtek vyjde kniha o Islandu a navíc hororová, začala jsem se těšit. Miluju Island a temnější knížky taky. Pak na mne někde vykoukla nálepka young adult a jelikož už nejsem "young", začala jsem se trošku bát a když jsem si přečetla, že tam budou i mimozemšťani, bála jsem se ještě víc, ale jsem spokojená. Kniha má 500 stran, četla se ale neskutečně lehce a rychle. Co říct dál a nic neprozradit - je to čtivé, napínavé a vlastně i realistické. A navíc jsem nadšená i z grafického zpracování - obálka krásná na pohled a příjemná na omak a mapa jako bonus ... A prý se již pracuje i na seriálu!
Štítky knihy
Island islandská literatura severská literatura pro dospívající mládež (young adult) postapokalyptická sci-fi
Krvavá zima
Nuda, příšerná nuda.