Krvavé stíny
Jérôme Loubry
Francouzský noir od autora bestselleru Útočiště Začínající novinářka Camilla nasedne do auta k tajemné Élise, která jí mailem nabídla materiál pro senzační článek: informace vysvětlující nedávnou tragédii ve vesnici Smrthora. Vyrážejí přímo na místo a na cestu Camilla dostane k přečtení dvě stě stran popisu událostí… Listopad 2021. Julien Perrault byl právě jmenován policejním náčelníkem ve Smrthoře, odlehlé vesnici, do níž vede jen jediná cesta. Julien se domnívá, že se ocitne v pustině na konci světa. Namísto toho přijede do obce s bezvadně uklizenými ulicemi, policejní stanicí a moderně vybavenou nemocnicí. Na klid a pořádek dohlíží všudypřítomné kamery. Ukáže se, že Smrthoru před více než dvaceti lety zakoupil pan de Thionville, byznysmen toužící vytvořit idylické a bezpečné prostředí, v němž by mohl vychovávat své dcery. I přesto došlo před deseti lety k tragédii – uprostřed noci někdo unesl de Thionvillovu nejmladší dceru a shodil ji z vrcholku Hory mrtvých, shlížející na vesnici. Pan de Thionville má podezření, kdo to byl, a proto pozval Juliena, aby vedle svých běžných povinností případ v tajnosti vyřešil. Jenže krátce po Julienově nástupu záhadně a krvavě umírá jeden obyvatel vesnice za druhým. A na tomto tajemném místě, opředeném spoustou děsivých pověr a legend o čarodějnicích, které zde byly ve středověku vražděny svržením z Hory mrtvých, duše dávných i nových zemřelých dýchají Julienovi a ostatním doslova za krk, jejich hlasy jim zní v uších a zdají se být skutečnější než skutečnost... Najde novinářka Camilla přímo ve Smrthoře syrovou pravdu?... celý text
Literatura světová Dobrodružné Thrillery
Vydáno: 2022 , MetaforaOriginální název:
Les sœurs de Montmorts, 2021
více info...
Přidat komentář
Wow! Raketa jak blázen! Málem mi shořelo oko, možná i dvě, ale musela jsem to dát za večer a dopoledne, nešlo to jinak.
Autor nám, čtenářům, pěkně hraje na city a na nervy! Já jsem se u toho tak bála! Furt jsem si ale říkala, že jde přeci o thriller a ani ne mystery, tak se to musí nějak vysvětlit. To vám nepovím, jak to dopadlo, ale při čtení jsem měla husí kůži a bylo to fakt děsivý.
Celou knihu jsem spekulovala, jak by to mohlo být a co za tím je. Něco jsem maličko odhalila, ale zbylé věci vůbec. To opravdu oceňuji, protože v tomhle žánru mám načteno dost a trápí mě předvídatelnost a prvoplánovost.
Postavy jsou vykresleny úžasně, soucítila jsem s nimi a litovala je, někdo mi tam neseděl a byl k tomu důvod - zkrátka autor si mě nasměroval přesně tam, kde mě chtěl mít, abych na konci zažila to obrovské WTF!!
Samotný konec, jak jsem již řekla, byl šokující a velice povedený. Asi bychom našli podobné knihy tématem, ale tím podáním je to neskutečně originální skvost. Po Útočišti jsem nečekala, že bude něco lepšího, ale tohle jednoznačně je. DOPORUČUJI!!!
Kniha mě opravdu nadchla! Je to dílo, které si hraje s očekáváními čtenáře a nechá vás tápat až do samotného závěru, kdy přijde šokující rozuzlení, které je tak nečekané, že by vás nenapadlo ani ve snu. Autor dokázal vytvořit napínavou atmosféru, kde se zdánlivě jasné linie příběhu postupně rozplétají do něčeho mnohem hlubšího a složitějšího. Celý děj je pečlivě propletený fakty a detaily, které příběhu dodávají na autentičnosti a vytvářejí originální zážitek.
Téma knihy je skvěle zvolené – čtenáře nutí zamýšlet se nad tím, co je skutečně pravda a co pouhé zdání, což přináší nový rozměr každému dějovému zvratu. Právě tato nečekaná proměna příběhu, která čtenáři nabídne úplně jiný pohled na celý děj, činí knihu jedinečnou. Je to ten typ knihy, který vás udrží napjaté až do poslední stránky a ještě dlouho po přečtení budete o jejím obsahu přemýšlet.
Tohle byla fakt drsná kniha, která mi zavařila mozek. Nejen neskutečným a skvěle popsaným dějem, ale i naprosto nečekaným rozuzlením a vysvětlením. Po dočtení knihy jsem ještě nějakou dobu nad ní uvažovala, abych to všechno pobrala. Líbilo se mi, že v knize byly vždy uvedeny „skutečnosti“ což bylo vysvětlení nějakého faktu týkajícího se tématu v příběhu. Kniha byla psaná hodě čtivě a hltala jsem ji od začátku až do konce, byla napínavá a psaná tak, že se nedalo odtrhnout. Strašidelnost ji dodávalo téma čarodějnic, slyšeli hlasy a dost brutální vraždy. Představivost autora je neskutečná. Je to první kniha autora, kterou jsem od něho četla a určitě ne poslední. Je označován jako noir což znamená smutný, chmurný, černý ap.
(SPOILER) Je videt, ze autor ma proste tohle tema rad a vicemene jej variuje ruznymi pricinami, konecny zvratovy dovetek je zrejme taky jeho modus operandi. Me to ale vlastne bavi, je to dobre promyslene, v nejake momenty je to pro me asi plossi a fantasknejsi, nez bych preferovala, ale bavi me to. U knihy jsem se nenudila, zvladla bych ji mene drsnou a krvave explicitni, ale i tak byla opet super. Bala jsem se u ni, zajimala me a nezklamala.
Jérôme Loubry nás v románe Krvavé stíny zavedie do malej francúzskej obce Smrthora, ktorej dominuje zlovestná Hora smrti, miesto, kde v minulosti zhadzovali ženy odsúdené za čarodejníctvo. Do tejto odľahlej a zdanlivo pokojnej dediny prichádza novovymenovaný policajný náčelník Julien Perrault, ktorý spočiatku predpokladá, že ho tu nečaká veľa práce.
„Všecko je tady moc klidný, tahle vesnice je až moc klidná...“
Julien spoznáva svojich kolegov a obyvateľov obce, no postupne zisťuje, že dedina je plná tajomstiev a pod maskou pokoja sa skrýva niečo oveľa temnejšie. Smrthora sa totiž stáva centrom nevysvetliteľných udalostí, ktoré vedú k sérii úmrtí. Sú to hlasy, ktoré niektorí obyvatelia počujú? Alebo je príčinou niečo iné, oveľa desivejšie?
„Julien přihmouřil oči a podařilo se mu zahlédnout špičatou sileutu Hory mrtvých na druhém konci vesnice. Jako by se navzájem pozorovali, vyzývali se pohledem a upozorňovali se na něco, co přesahuje domácnosti schoulené u krbů, tvoříci nepotřebné kulisy skutečnému osudu, o nějž se hraje. Julien totiž po celou dobu setkání tváří v tvář člověka s horou přemítal, jakou roli skalní štít a sousední dva pahorky hrají v událostech, které se ve Smrthoře v poslední době seběhly.“
„Možná jsme jenom unavení a považujeme vanutí větru za hlasy, světelný jevy za vidiny...“
Príbeh je rozprávaný z pohľadu viacerých postáv, vrátane novinárky Camilly, ktorá prichádza do Smrthory a na základe zápiskov postupne odkrýva temnú históriu miesta. V centre diania stojí biznismen a starosta pán de Thionville, ktorý má dedinu v súkromnom vlastníctve a poveruje Juliena vyšetrovaním tragickej straty svojho dieťaťa.
Loubry vytvára napätú atmosféru plnú záhad a podivných udalostí, pričom sa nevyhýba naturalistickým opisom, ktoré môžu byť pre citlivejšie povahy ťažšie stráviteľné – odporúčam nejesť pri čítaní. Kniha je retrospektívne ladená a jednotlivé dejové línie sa preplietajú, čím čitateľa neustále držia v napätí. Autor dokonca odporúča pri čítaní niektorých pasáží počúvať konkrétne hudobné skladby, čo ešte viac umocňuje sugestívnejšiu atmosféru.
Krvavé stíny sú knihou, ktorá nadchne fanúšikov noir detektívok a psychologických trilerov. Hoci niektoré časti sú drsné a intenzívne, príbeh ponúka nezabudnuteľný zážitok pre tých, ktorí hľadajú strhujúci a temný príbeh, plný zvratov a nevysvetliteľných tajomstiev.
Záver bol originálny, šokujúci a strhujúci a táto kniha vo mne bude rezonovať ešte dlho po dočítaní.
Za poskytnutie knihy ďakujem: GRADA Slovakia
Predstavujem vám môjho nového obľúbeného autora.
Táto skvostná kniha ma vydesila už na prvých stranách. A veruže tých momentov nebolo málo....
Ocitáme sa v odľahlej dedinke, nazývanej Smrthora.
Dobrý názov, že?
Viaže sa k hore, z ktorej dávno zhadzovali ženy obvinené z čarodejníctva.
Obyvatelia Smrthory si žijú svojim vlastným životom, až kým sa neobjaví nový policajný náčelník - Julien, pripravený čeliť novým životným výzvam. A teda, že ich tam naňho čaká dosť.
Podarí sa mu splniť úlohu? Čo všetko ho v desivej dedinke čaká? Sú čarodejnice stále medzi nami?
...To všetko zistíte, keď sa začítate do tohto brilantného hororu. Všetky postavy boli veľmi originálne, uveriteľné, kapitoly primerané a ja osobne som hltala stránku za stránkou, dej krásne gradoval až...
...mi záver doslova rozbil dekel, lebo takéto ukončenie by mi ani nenapadlo. Loubry je podľa mňa naozaj majster vo svojom remesle a ja sa už neviem dočkať, až si prečítam ďalšie jeho diela.
P.S.: autor má naozaj veľmi originálnu krvavú fantáziu, niektoré scény neodporúčam čítať pri jedle
Tak tohle zase byla parádní psycho jízda. Unešená jsem byla již po přečtení Útočiště, a nejinak je tomu i u Krvavých stínů. Autor zřejmě nesedne každému, nepíše zrovna mainstreamové psychothrillery, ale komu se líbilo Útočiště, tak bude přikován a nadšen i u tohoto počinu.
Julien je nový velitel policie v malé vesnici, která je soukromým vlastnictvím bohatého starce. A začnou se dít velmi podivné věci....
V knize se prolínají různé pohledy a linky. Všechny ty podivnosti vás úplně vtáhnou do děje.
Na posledních asi 50 stranách jsem se rozčilovala a čekala, co bude dál Konec byl víc než překvapivý a zatím nevím, co si o něm myslím.
Ja som veľmi spokojná. Je to originálny nápad, štýl písania a rozprávania mi sedí, takže sa mi príbeh čítal ľahko a bavil ma. A aj keď dej ubieha rýchlo, tak si stihnete vytvoriť k postavám sympatie, čo je podľa mňa u knihy dosť doležité. Je pravda, že pri rozuzlení som si vravela, či to už nie je náhodou veľmi prekombinované. Jeden zvrat vystrieda druhý, prvé vysvetlenie ešte nie je konečné, ale následne je vysvetlené ešte druhým vysvetlením. :D Avšak na konci dňa, mi to príde sympatické. Je vidieť, že autor sa zamýšľa, kombinuje, vysvetľuje, snaží sa, aby tá kniha mala vrstvy, ktoré sa postupne odhaľujú. Pri tom množstve kníh, ktoré je dnes na trhu, to nie je úplne častý jav, že sa autor fakt snaží vymyslieť niečo originálne a následne sa to aj snaží čitateľovi vysvetliť.
Tak nakonec velké zklamání. První 3/4 bych dala 4*, ale pak to jde všechno do kytek. Vysvětlení celého příběhu bylo až moc neuvěřitelné. Škoda, asi bych dala přednost opravdovým čarodějnicím. Poslední čtvrtina za mě 2*, takže celkově nakonec 3*.
Ano,tak toto dílo se mi opravdu líbilo. Zajímavé téma a konec vás opravdu překvapí. Mohu jen a jen doporučit, nebudete zklamaní. Kniha je trochu opředená čarodějnicemi. Za mě 100%.
Ze všech tří knih je za mě tahle nejlepší. Trochu zklamání jsem zažila na konci, ale rozuzlení to vylepšilo. Ale ani tak to není nic z čeho bych se prosadila na zadek.
Moje druhá kniha od autora. První bylo Útočiště - tím si mě autor získal. U obou knih mi chvíli trvalo, než jsem se začetla, až jsem se bála, že kniha nebude odsýpat, když mi na dvousté stránce došlo, že se nemohu odtrhnout. Líbí se mi ten přesah o lidském mozku a zvrat ke konci knihy (stejně tak jako v Útočišti). Nicméně po dočtení druhé knihy se mě zhostil pocit, že už další od něj asi číst nepotřebuji. No a už držím třetí v ruce. Je v tom určitá závislost a zvědavost zároveň :)
Lepší než Obr z mlhy a o srovnatelné s Útočištěm (i když to asi pro mě zůstává pořád nejlepší knihou od něj). Přiznám se, že jsem měla trochu problém se začíst, ale Loubry čtenáře hezky provádí jevištěm, které zanechá hromadu otázek a domněnek, aby na konci předvedl neskutečné divadlo a ukáže se, že maňásci, s kterými hraje, mají hromadu vrstev jak cibule. Postupně to sloupává až na odhalí jádro, které může zdát až přitažené za vlasy, ale stejně čtenáři nezbyde nic jiného, než to prostě přijmout. Prostě umí.
(SPOILER)
To je tak když čekáte sevřené městečko, mýty o čarodějnicích, tajemnou a temnou atmosféru a podezřelá úmrtí, ale cestou se stane chyba, a to jak ve formě, která za mě mohla z některých momentů vytěžit mnohem víc strachu a napětí, tak z výsledku, po kterém zůstal jen povzdech. Dosavadní tvorbou autora jsem nepolíbený (což tak asi i zůstane), takže jsem ten podvod na čtenáře upřímně nečekal a akorát mě naštval. Nemám rád, když se knížka nějak tváří a na konci chce šokovat tím, že se věci otočí o X stupňů. O tom, jak moc je to vyústění banální, neoriginální a laciné, by se dalo polemizovat dál.
Zklamání.
Docela příjemná záležitost na jedno pochmurné odpoledne. Tenhle crossover docela fungoval, bylo to svižné,s nápadem,se špetkou násilí a zajímavým zvratem. Jo, bavil jsem se.
Celkové hodnocení: 90 %
Od autora jsem v minulosti četl knihu ÚTOČIŠTĚ. Z této knihy jsem měl rozporuplné pocity, zejména se samotného závěru. Říkal jsem si, že už další autorovy knihy nebudu číst. Nicméně jsem vyzkoušel další knihu – KRVAVÉ STÍNY a měl jsem pocit, že se mi kniha líbí o něco více než Útočiště.
Jedná se o psychologický thriller s prvky hororu a detektivky. Kniha má 5 částí. Kapitoly jsou krátké, takže kniha se čte jedním dechem. Autor umí psát překvapivé závěry, které dokážou vyrazit dech. Líbily se mi také části pojmenované SYBILINA KRONIKA SMRTHORY.
Hlavní postavou je JULIEN, který je jmenovaný policejním náčelníkem v jedné vesnici, vlastněné jedním boháčem. Po nástupu Juliena dochází ke krvavým úmrtím. V knize vystupuje také mladá novinářka CAMILLA.
Štítky knihy
čarodějnice Francie thrillery tajemství farmakologie vesnice mysteriózní, mystéria dědičné nemoci psychologické thrillery psychologické experimentyAutorovy další knížky
2020 | Útočiště |
2021 | Obr z mlhy |
2022 | Krvavé stíny |
(SPOILER) Moje prvé stretnutie s týmto autorom dopadlo vcelku fajne. :) Aj keď som bola skeptická, pretože ako inak môže skončiť horor, ktorý začína takým tým nevysvetliteľne blbým rozhodnutím - reportérka sadne do auta neznámej ženštiny, aby si prečítala cestou príbeh o mestečku, v ktorom všetci umreli. A vezie sa a vezie a až na konci sa dozvieme kam a prečo a ako to s ňou skončí...
Nečakala som až toľko mŕtvych, ale miesto, ktoré sa volá Smrtohora, musí svojmu menu dostáť. Príbeh sa zmieňuje o hore, kde kedysi zhadzovali čarodejnice z vysokého brala a tie sa chcú pomstiť. Pod skalou rastú vŕby, ktoré tiež pôsobia ponuro a ich listy počuť vo vetre, akoby šepkali hlasmi mŕtvych... Mestečko revitalizoval miliardár a má na to svoje dôvody.
V románe sa striedajú pohľady viacerých postáv, rozhodne tým pôsobí dynamicky. Skvele vygradovaný príbeh, množstvo krvi a zvratov. Síce mi občas konanie postáv niekedy nedávalo zmysel, no záverečné vyvrcholenie a odhalenie ukázalo, ako do seba všetky dieliky zapadnú.
S niektorými tvrdeniami by som však aj polemizovala. Je na čitateľovi, či bude súhlasiť s miliardárom a jeho pravdou, ktorej treba všetko podriadiť, či pocitmi viny a výčitkami svedomia hlavných hrdinov (najmä sympatického policajta). Je otázne, nakoľko si človek cení svojich milovaných, a aj preto kvôli nim neváha siahnuť na životy iných...
4,5* z 5*
P.S. Vďaka za štafetu, Lucka, sama by som si veru túto knihu nevybrala, ale rada si rozširujem čitateľské obzory aj mimo môj klasický záber.