Krvavé stíny
Jérôme Loubry
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/499803/bmid_krvave-stiny-VDW-499803.jpg
4
129
129
Francouzský noir od autora bestselleru Útočiště Začínající novinářka Camilla nasedne do auta k tajemné Élise, která jí mailem nabídla materiál pro senzační článek: informace vysvětlující nedávnou tragédii ve vesnici Smrthora. Vyrážejí přímo na místo a na cestu Camilla dostane k přečtení dvě stě stran popisu událostí… Listopad 2021. Julien Perrault byl právě jmenován policejním náčelníkem ve Smrthoře, odlehlé vesnici, do níž vede jen jediná cesta. Julien se domnívá, že se ocitne v pustině na konci světa. Namísto toho přijede do obce s bezvadně uklizenými ulicemi, policejní stanicí a moderně vybavenou nemocnicí. Na klid a pořádek dohlíží všudypřítomné kamery. Ukáže se, že Smrthoru před více než dvaceti lety zakoupil pan de Thionville, byznysmen toužící vytvořit idylické a bezpečné prostředí, v němž by mohl vychovávat své dcery. I přesto došlo před deseti lety k tragédii – uprostřed noci někdo unesl de Thionvillovu nejmladší dceru a shodil ji z vrcholku Hory mrtvých, shlížející na vesnici. Pan de Thionville má podezření, kdo to byl, a proto pozval Juliena, aby vedle svých běžných povinností případ v tajnosti vyřešil. Jenže krátce po Julienově nástupu záhadně a krvavě umírá jeden obyvatel vesnice za druhým. A na tomto tajemném místě, opředeném spoustou děsivých pověr a legend o čarodějnicích, které zde byly ve středověku vražděny svržením z Hory mrtvých, duše dávných i nových zemřelých dýchají Julienovi a ostatním doslova za krk, jejich hlasy jim zní v uších a zdají se být skutečnější než skutečnost... Najde novinářka Camilla přímo ve Smrthoře syrovou pravdu?... celý text
Literatura světová Dobrodružné Thrillery
Vydáno: 2022 , MetaforaOriginální název:
Les sœurs de Montmorts, 2021
více info...
Přidat komentář
Jérôme Loubry a jeho Krvavé stíny jsou ovšem D O K O N A L O S T – božské, úžasné fenomenální! Tohle se nečte, tohle se hltá! Tenhle příběh mi neskutečně sedl do nálady, četla jsem každou volnou chvíli, opravdu je to ten typ knihy, když už dojde k tomu, že knihu musíte odložit, tak jste z toho nervózní a při první příležitosti ji zase berete do ruky a prostě chcete vědět, co to na nás autor hraje! Tím, že jsem četla Útočiště I Obra z mlhy, tak jsem už trochu věděla jaký je Jérôme lišák :-)
A vůbec jsem se nespletla! Příběh je TOP – KRÁL mezi thrillery – něco tak propracovaného už jsem dlouho nečetla, SKVĚLÝ NÁPAD a skvělé zpracování! Za mě to nemělo chybu!
Napětí stříká celým příběhem, krok po kroku se stupňuje, celé je to velmi tajemné a nervy drásající.
Konec jsem si pro jistotu přečetla 2x jestli jako fakt :-) a FAKT :-)
Všichni milovníci jiných, zajímavých, propracovaných thrillerů ať si napíšou Ježíškovi o tuto skvělou záležitost! Doporučuji moc!
Krvavé stíny jsou ovšem naprosto parádní, excelentní a boží! Je to jedna z těch „wow“ knih, u kterých nedýcháte, nejíte, nespíte dokud ji prostě nedočtete, a potom sedíte, koukáte a říkáte si – cože???
Myslím, že jsem našla jednu z top knih tohoto roku, protože tohle je vážně pecka! Pokud chcete něco, u čeho Vám bude běhat mráz po zádech (protože mně ten mráz po zádech běhal), rozhodně si Krvavé stíny přečtěte!
Mám jen jednu jedinou otázku. Co to sakra bylo? Já nečetla žádnou předchozí autorovu knihu, takže mě Krvavé stíny smetly jak auto na cestě. Dočítala jsem je dnes v jednu hodinu ráno a stále ten zážitek nejsem schopná vstřebat. Autorův styl psaní si mě získal po chvilce a čtení pro mě začínalo být postupem otáčení dalších a dalších stránek čím dál šílenější horskou dráhou, z které není úniku. Příběh se mi přímo zažral pod kůži a přísahala bych, že možná pronikl i do krevního oběhu. Celou dobu až do konce jsem absolutně netušila, o co v něm jde, což nevím, jestli jsem takový zmatek v souvislosti s knihou někdy zažila (spíš ne). Tíživá a ponurá atmosféra byla vybudovaná opravdu luxusně, navíc jí prostupovalo neskutečné napětí, které se přenášelo až do konečků mých prstů. K postavám nemám ani moc slov… Zdají se totiž jako úplně obyčejné, ale v momentě, co zjistíte, jakou minulost za sebou mají, vezme vám to dech. Opravdu se tu projevilo hodně velké psycho, které ve mně probudilo kolotoč všemožných emocí. Líbí se mi, že je tu zakomponováno téma toho, jestli se může tolerovat zlo v rámci vyššího dobra a jak velké případně toto zlo může být, aby se ještě dalo omluvit. Oceňuju prvek čarodějnic a jakýchsi mýtů, které ještě přidaly příběhu strašidelnou šťávu a nádech hororu. Zápletka/rozuzlení mě dostalo, reálně z ničeho jsem si nesedla tak dlouho na zadek jako z toho, co mě čekalo na posledních stránkách téhle knížky. Nebyla jsem na to absolutně připravená a stále na to musím myslet. Konec byl tedy úplně boží. Tuhle knihu vám můžu doporučit, pokud hledáte senzační psychothriller, po jehož dočtení se budete cítit tak, jako by vám někdo v hlavě odpálil bombu – nic v ní nezůstane kromě myšlenek na tenhle příběh.
Po dočtení jsem zůstala naprosto omráčená. A dlouhou chvíli jsem musela vydýchat, celý šokující příběh.
Jistě Útočiště je jen jedno, nemůžeme srovnávat, po Útočišti už očekáváme něco šokujícího. Přesto Krvavé stíny jsou taktéž bravurní.
Autor umí čtenáři rozbušit srdce a rozbouřit mysl a zasadit úzkost do duše.
Nedokážu popsat, co se mnou kniha po dočtení udělala.
Konec byl pro mě úžasným způsobem vymyšlený.
Něvěřila jsem , že knihu budu moci postavit na stejnou úroveň k Útočišti, ale s naprosto klidným svědomím můžu. Něco takového umí napsat jen Jérôme Loubry.
Ještě teď mám zrychlený dech a neklidnou mysl.
BOMBA! Vážně!! Jinak to nemůžu nazvat. Takhle nadšená jsem už z knihy dlouho nebyla. Strašně šikovný pan spisovatel, to se mu moc povedlo! Od začátku jsem si říkala, o čem, že to ta kniha vlastně je, co z toho vyleze...Nikdy by mě nenapadlo, že smícháním několika žánrů vyleze tak skvělý a nápaditý příběh.
P.S. Deset hvězd! S přehledem!!
Aaach, takových psychothrillerů si prosím více! Učiněná radost byla to číst! Věděla jsem po předchozím Útočišti, že autor má v oblibě si se čtenářem hrát, byla jsem tudíž připravená a čekala zase nějakou kulišárnu. Přišla, přišla a byla boží...
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Narovinu musím říct, že Útočiště to nepředčilo. Musím ale hned v závěsu dodat, že i tak to bylo skvělý ️
Měla jsem sice trochu problém se do příběhu dostat, jakmile jsem se ale "prokousala" přes začátek, nedokázala jsem knížku odložit a na konci mi autor opět vytřel zrak
I v této knize se mu povedlo čtenáři zamotat hlavu spoustou různých nesourodých momentů, které do sebe ale na konci skvěle zapadly a žádná otázka nezůstala nezodpovězena. Autor opět potvrdil, že patří mezi thrillerovou elitu a co knížka, to zážitek.
Krvavé stíny tak spokojeně řadím vedle Útočiště do knihovny a až si budete chtít přečíst opravdu skvělý thriller, sáhněte po Loubrym!
No,tak to se autorovi opravdu hodně povedlo.Nedalo se odložit a pro mě snad ještě lepší než Útočiště a to tedy bylo taky něco.Jen ať píše,chci od něj číst úplně všechno.
Skvělý, skvělý, skvělý námět…s nevyužitým potenciálem! :-(
Po přečtení Útočiště, což pro mě bylo WAW!!!!, znamenala tahle kniha obří zklamání. Příběh byl tedy skvělý, napínavý, čtivý, knihu nešlo odložit.
Ale co ten konec??? Ten ji podle mě zabil. Čekala jsem mnohem mnohem víc. Škoda.
Jerome Loubry opět zabodoval - skvěle vykreslená atmosféra, ze které ani na okamžik nevystoupí, všudypřítomný klaustrofobní pocit, malé detaily, které potěší ("prasknutí jako když se zlomí větev vrby bílé")... Uf! No a samozřejmě zvrat - kdy jsme měla pocit, že jsem vykoukla z nory a došlo mi - počkat! tady je ještě něco :)
kdo už četl Útočiště, ten bude čekat nějaký ten podfuk na čtenáře. ale Stíny jsou úplně jinačí, strašidelné, až do hororu, zapomenete, že si máte dávat pozor... a zase vás ten autor dostal!
Legendami o čarodějnicích opředená vesnička Smrthora, mladá novinářka lačnící po senzaci, nový velitel policie, jehož předchůdce za podivných okolností zemřel a tajemné hlasy nabádající ke konání sebedestruktivních činů. Nová kniha Jérôma Loubryho je další mindfuck, podobně jako fenomenální Útočiště a bezesporu se jedná o thrillerovou událost roku.
Zatímco v Útočišti si autor pohrával s potlačováním traumat, Krvavé stíny jdou zcela jiným směrem, vynořují se otázky ohledně etiky ve farmaceutickém průmyslu, hodnoty lidského života a Loubry výborně pracuje i s folklórem. Ten zde překvapivě hraje velkou roli, Smrthora si prošla érou vybíjení čarodějnic, shazovali je z nedaleké Hory mrtvých a právě dceru majitele vesnice, trpící Rasmussenovým syndromem, někdo podobným způsobem zabil. Nový policejní náčelník má v místě, které je překvapivě supermoderně vybavené a na každém kroku sledují veškerý pohyb kamery, po vrahovi potají pátrat.
Loubry opět velmi mazaně zkouší čtenářovu pozornost, finále je zase strhující a stoprocentně vám zamotá hlavu. Ačkoliv v textu pohazuje drobné nápovědy a také zdánlivě nelogické momenty, v samotném závěru vše vysvětlí a v poslední třetině knihy předvede několik mrazivých twistů. A hlavně udrží vaši pozornost opravdu až do posledního slova, což považuji za slušné umění. Po dlouhé době jsem měl u thrilleru pocit, že každá situace má svůj smysl a zdánlivě nepodstatné věci mohou hrát stěžejní roli. K tomu všemu mu vlastně stačí jen starý dobrý lidský faktor a přesvědčení, že vykonané zlo je v zájmu vyššího dobra. Na tom dokázal postavit opravdu silný příběh.
Štítky knihy
čarodějnice Francie thrillery tajemství farmakologie vesnice mysteriózní, mystéria dědičné nemoci psychologické thrillery psychologické experimentyAutorovy další knížky
| 2020 |  Útočiště |
| 2021 |  Obr z mlhy |
| 2022 | Krvavé stíny |
Celou dobu jsem přemýšlela kdo je tím zahradníkem, ale velké finále naprosto předčilo mé očekávání. Krvavé stíny byla má první kniha a určitě nebude poslední, mám ráda tento styl a malinko mi připomínal Stephena Kinga. Doporučuji všem co mají rádi tajemno, lesy, vrby a sněhovou vločku.
P.S.: Zdá se mi to nebo jsem opravdu nenašla jedinou pravopisnou chybu? To vždy umocní čtenářský zážitek. Děkuji.