Krvavý Bronx
* antologie , Petra Soukupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/538498/bmid_krvavy-bronx-6646771c35ffa.jpg
4
153
153
16 povídek na motivy „černé kroniky“ brněnského Cejlu, zvaného Bronx Napsali: Irena Dousková, Kateřina Tučková, Ludvík Němec, Alena Mornštajnová, Bianca Bellová, Martin Reiner, Michal Konečný, Štěpán Kučera, Dora Kaprálová, Michal Sýkora, Petra Dvořáková, Jan Němec, Petr Stančík, Ondřej Hübl, Václav Kahuda, Petra Soukupová Myšlenka udělat knihu příběhů vytvořených na základě novinových článků z druhé poloviny devatenáctého století není moje. Svěřil mi ji v pivním baru Na Stojáka historik Michal Konečný. Já mám akorát v Bronxu už víc než deset let své pracovní studio a vydávám knížky. Nakladatelství Host sídlí v této divoké a zajímavé městské části dokonce už od roku 2005, takže se rychle ukázalo být ideálním třetím hráčem do mariáše. S pomocí Tomáše Setničky jsme vybrali přes padesát článků a zpráviček vztahujících se k Cejlu (jak se tehdy říkalo celé oblasti) a nabídli je šestnácti autorům a autorkám, aby se o ně podělili. Miroslav Balaštík i já jsme oslovili největší autorské hvězdy svých týmů, hezky půl na půl, a ty téměř bez výjimky nabídku přijaly. K mému velkému údivu pak také všichni odevzdali své práce v dohodnutém termínu; možná i proto, že se ty zprávy týkaly různých mordů, krádeží, tragikomických omylů a dalších štrapácí zvíci novodobé černé kroniky. Byly zkrátka inspirativní. Cejl tehdy představoval v každém ohledu odvrácenou tvář rodícího se moderního města a také dnešní Bronx (jak se oblasti lidově říká), ač fakticky na dosah městského centra, trpí celou řadou neduhů, které je třeba léčit. Lidí, kteří chápou, že ze zdravého a vitálního Bronxu bude profitovat celé město, naštěstí stále přibývá…a já navíc věřím, že místo, které pozná svou vlastní minulost, má větší šanci na pozoruhodnou budoucnost.... celý text
Povídky Literatura česká
Vydáno:
2021
,
Radioservis
Interpreti: Jana Štvrtecká , Michal Bumbálek
více info...
Přidat komentář
Kniha mě zaujala, protože kdo zná alespoň trochu Brno, ví jak to na Cejlu chodí. Brno je srdeční záležitost a tak jsem si chtěla knihu přečíst. Nakonec jsem se rozhodla poslouchat čtení na instagramovém profilu Vogue, kde právě knihu Krvavý Bronx četli herci a různí další umělci během karantény. Většina z nich četla opravdu poutavě a mám chuť si nějakou povídku poslechnout znovu. Ne každá povídka mě bavila, ale celkově se mi tento nápad a zpracování moc líbí.
Pěkný soubor povídek o Brně, nejvíc mě zaujala K. Tučková, A. Mornštajnová a P. Stančík.
Velice dobrý soubor povídek, výborní spisovatelé, mě se líbily skoro všechny, čekala jsem je modernější, ale tohle mě příjemně překvapilo. A opravdu pěkné ilustrace, dobrý nápad.
Asi jsem měl velká očekávání, ale tato kniha mě velmi zklamala. Povídky by šly situovat do jakéhokoliv jiného místa, než je brněnský Cejl, je to pouze jakýsi jednotící prvek, který zde ale pozbývá význam. Také bych novinové články dával až na konec každé povídky, abychom už neměli předem danou linii děje.
A co mi nejvíc chybí, je lepší "vypointovanost" a propracovanost některých příběhů. Holt nový Čapek nebo Neruda se zde nenachází ani jeden...
Jedna z lepších antologií, sestavená z luxusních autorů a bez výrazného šlápnutí vedle. Top 5 - 1. nejzábavnější: Petr Stančík: Turbína a mordýrna; 2. nejepičtější: Michal Konečný: Jeden den Eduarda Pospíšila; 3. nejbizarnější: Michal Sýkora: Kterak se četnického závodčího Břicha zmocnil běs, 4. nejdrtivější: Kateřina Tučková: Fajnová frajlenka, 5. nejbrněnštější (podle čtenáře, který v něm 10 let žil): Ondřej Hübl: Elév. Plus hlubokosklon za nejlepší atmosféru Václavu Kahudovi a za cliffhänger Aleně Mornštajnové.
Trochu jsem se obávala, aby nebyly povídky na jedno brdo, ale byla jsem příjemně překvapená. :) Ano, některé byly slabší, některé lepší, ale s tím musíte u povídkového souboru počítat. :)
Zajímavý kousek, který mě zaujal především proto, že šlo o Cejl. O téhle části Brna jsem v životě neslyšela, až když jsem byla na výletě v Brně a čirou náhodou jsme se dostali do ulice Cejl a já se dověděla o tom, že existuje takové to pochybné místo, kde se necítíte úplně dobře a ono to ani nemá zrovna valnou pověst. Povídky z tohoto koutu naší země mě proto zaujaly.
Každý krátký příběh je jiný, každý je psaný stylem toho autora, který ji zrovna píše. Proto pro mě bylo těžší některé z nich číst, protože mi nesedl styl autorova psaní, z čehož jsem někdy ani nepostřehla tu pointu v závěru. Některé byly ale opravdu povedené a nejvíce oceňuji nápad zadat každému autorovi jeden novinový článek, na jehož základě pak nechá pracovat vlastní fantazii a pojme jej podle svého. Nahlédnout takhle to mysli autora nebylo vůbec špatné!
Možná to není čtení pro každého, ale určitě jde o zajímavý kousek z české literatury, který stojí za povšimnutí.
Ačkoli nemusím moc povídkové knihy, tuhle jsem si zkusil přečíst a udělal jsem dobře.
Původně jsem myslel, že to bude nějaká sonda do Bronxu v podání předních českých autorů, ale milé jsem se zmýlil a za to se knize i autorům omlouvám.
Povídky jsou povedené, nic dlouhého, každá má svůj novinový článek v začátku, tak alespoň lze vidět jak autor dané téma pojal. Líbí se mi i přesah do dalších povídek. Samozřejmě ne všechny se povedly, ale to už je asi na vkusu každého čtenáře.
A ilustrace doplňující knihu jsou vážně povedené.
Krvavý Bronx výrazně doporučuji, to je potřeba říci hned na úvod.
Velmi oceňuji nápad situovat soubor povídek do jednoho konkrétního místa a k tomu vycházet ze skutečných událostí - rozuměj z novinových noticek.
Samotnou mě díky této sbírce začala historie brněnského Cejlu zajímat a nebýt ní, nedokázala bych své okolí zapáleně informovat o vývoji událostí v této Brňáky odsuzované čtvrti.
•
Sbírka je velmi nápaditá, je obdivuhodné, jak si s novinovou inspirací dokázal každý jednotlivý autor pohrát po svém. Zpestřením je sledování i (navazujících) přesahů z povídek, které se někteří autoři pokusili zakomponovat.
•
Na závěr si neodpustím jednu kousavou poznámku, že právě mezi těmito literáty výrazně vyniká povídka jedné v současnosti velmi oblíbené autorky, v níž její neautentické postavy a styl přesně odpovídají představě o žánru “červená knihovna”.
Rozhodně stojí za to vydat se do Brna, a třeba rovnou do divokého Bronxu! Určitě mi v paměti zůstanou povídky mých oblíbenců, Tučkové a Stančíka, sám pro sebe jsem objevil Doru Kaprálovou nebo Michala Konečného.
Sbírku mohu vřele doporučit, protože Brno je prostě úžasné místo!
Jak nejsem povídkový typ, tak toto mě tuze bavilo! Velmi se mi líbil nápad dát autorům staré novinové zprávy a oni už nechali pracovat svou fantazii. Skvělý byl také historický nástin na začátku knihu (jeden z mála úvodů a předmluv, co jsem s chutí přečetla).
Jak to u bývá, některé povídky bavily více, některé méně, ale čtivé byly v zásadě všechny.
Nadchlo mě i celkové zpracování knihy.
Já jsem z knihy totálně nadšená. Líbilo se mi pojetí - čeští autoři dostanou novinové články z historie a mají na to téma napsat povídku. Líbí se mi, že se mohu v jedné knize seznámit s tvorbou více českých autorů a vytipovat si ty, které neznám a líbí se mi. V Brně jsem žila 6 let, takže i pověst Cejlu je mi známá. Některé povídky se mi líbily, některé mi přišly hodně slabé, našli se i autoři, jejichž tvorbu znám a tady mě zklamali. Celkově ale hodnotím dílo velice pozitivně, jak nápadem, tak zpracováním. Krásná obálka už je jen třešinka.
Velmi příjemné seznámení s českými autory, které jsem do čtení knihy neznala, ale také znovusetkání s mými oblíbenci... kniha je velmi krásně vázaná, nádherný papír a kouzelně ilustrovaná...
Taková pohodová knížka, nic náročného a čte se rychle. :) Některé povídky jsou lepší než jiné (za mě vyhrála Fajnová Frajlenka, Jeden den Eduarda Pospíšila a Élév). Pro ty co znají Cejl má ještě knížka přidanou hodnotu popisem "jiného" brněnského světa. :-)
Kniha je zajímavě pojatá. Dává dohromady přední české spisovatele, aby si "pohráli" se zadaným tématem. Některé povídky se mi líbily více,některé méně. Ráda jsem si přečetla něco nového od svých oblíbenců, a také jsem ráda poznala ty, které jsem ještě nečetla. Zvlášť mne zaujal Martin Reiner. Hned se chystám na jeho knihy :)
Zaujal mě literárně historický rozbor v úvodu a ukázal mi toto brněnské místo (které znám) v nových souvislostech. Většina povídek se mi líbila, některé pobavily. Pro mě zábavné, ale vzhledem k úvodu i poučné (autorovi předmluvy děkuji).
je vždycky problém u takovýhle tématických antologií: že to může jednak působit šroubovaně a jednak že ne všechny styly sednou. Takže asi tak půl na půl: oblíbení spisovatelé nezklamali, ti, co jsem neznala, moc neoslovili. Pro Brňáky určitě ale daleko víc emotivnější čtení.
Bydlím tam, takže pro mě srdeční záležitost. Dojemné i úsměvné, neštěstí i dobré konce...život.
Štítky knihy
Brno povídky antologie české povídky
Část díla
- Cejchy Cejlu
- Divocí koně aneb kdo to byl Yankton Bill?
- Elév
- Fajnová frajlenka
- Jeden den Eduarda Pospíšila
Kniha se mi celkově moc líbila, i když některé povídky jsem ani moc nepochopila. Úplně nejvíc se mi líbila "předmluva" Michala Konečného. Bydlím v Brně celý život a Cejl mám na dosah, tak myslím, že jsem trochu ovlivněná, ale to snad nevadí. Zajímaly by mě názory "nebrňáků".