Kryptonomikon
Neal Stephenson
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2020 , ArgoOriginální název:
Cryptonomicon, 1999
více info...
Přidat komentář
Pět hvězdiček, ale ta poslední s odřenými cípy. Stephenson má skvělý styl, dokáže napsat pasáže velmi vtipné, ale i s velkým emocionálním účinkem, jeho postavy zákonitě člověku časem (kterého má při čtení jeho knih více než dost) musejí přirůst k srdci, ale na můj vkus je prostě příliš velký grafoman. V akčnějších dějových linkách mi to tolik nevadilo, ale jinak bych se bez spousty podrobností obešel. V případě podobně detailních knih se totiž občas stane, že čtenářova pozornost ochabuje a mezi tou spoustou vcelku bezvýznamných informací mu nakonec unikne nějaká, která ten význam má, a pak marně uvažuje o souvislostech nebo je zpětně složitě dohledává. Navíc si myslím, že v tomto případě to není vždy jen chyba čtenáře - Stephenson se v silném proudu svého psaní občas dopouští i různých nedůsledností, většinou asi neúmyslně, ale někdy možná i cíleně, aby se vyhnul složitému vysvětlování něčeho, co možná ani logicky vysvětlit nemohl. To ovšem nic nemění na tom, že mám rozhodně v plánu některou jeho knihu někdy zase vzít do ruky.
Nakoniec veľmi dobré dielo. Aj keď začiatok bol náročný. Knihu som dostal ako darček. Váhal som nad veľkým počtom strán, ktorý pre mňa momentálne nie je bežný. Zo začiatku som sa strácal, ale nakoniec som našiel ten správny systém. Páčili sa mi kratšie kapitoly s rozdelenými dejovými líniami. Na knihe ma nakoniec sprvoti jej rozsiahlosť prestala desiť :) a po polovici, kedy sa dej začne parádne gradovať, som sa do knihy príjemne zahryzol. Po prečítaní musím naozaj skonštatovať autorovu schopnosť vedieť postavy a historické skutočnosti vynikajúco poskladať do fiktívneho a rozsiahleho príbehu, ktorý je nielen pútavý a zaujimavý, ale i dobre čitateľa dostane do deja.
Čtení je to náročné, nic oddychového. Ale je to napínavé, poučné, zábavné, vtipné i drsné, podnětné. Fakt dobré.
Jak již psali mnozí, místy malinko rozvláčná, ale učíst se dá a je to veliká paráda. Velmi se mi líbí jak způsob vystavění příběhu, tak autorův styl. A i když na to kniha na první pohled nevypadá, mnohé věty jsou samy o sobě vtipem, kterých si čtenář může z knihy vyzobat nezměrné množství. Při četbě jsem se právě i z tohoto důvodu velmi bavil. Doporučuji na dlouhé večery a když chcete, aby Vám s knihou bylo hezky.
Tohle je veliká paráda, a i když to nečtu zdaleka poprvé, jsem z toho zase na větvi. Dá se snad i říct, že je to nejlepší Stephensonova kniha, prostě už jen proto, že všechny jeho knihy jsou nejlepší.
Asi je poznat že ji mám hodně rád, z mého pohledu jí vůbec nic nechybí: zajímavý příběh (hned několik), nezaměnitelné a výrazné postavy, humor, a jaksi samozřejmě podaná spousta informací ze všech možných oblastí. Dokonce i ta matematika je tady zábavná.
Takže nechávám pět hvězd, a dal bych jich klidně padesát kdyby to šlo :)
Zklamání. A to na několika úrovních. Tlusté, ale povětšinou duté, přiběhy k sobě urputně, avšak halabala sešroubovány. V matematických pasážích nepřesnosti (možná je na vině překlad) a vymyšlenosti, např. o Riemannově funkci zeta. Turing použit jen jako lákadlo.
"Co bych tam ještě nacpal, pár zmínek o masturbaci třeba tu historku o velkých osmičkách!" ... asi tak...
A jako shnilá třešnička na zkyslém dortu: Nevadí, že ve WW2 budete ve Švédsku (!) zastřelen, o padesát let později ožijete a pomůžete hlavnímu hrdinovi, i když vůbec netušíte k čemu.
1040 stran blaha, které rozhodně nedáte na jeden zátah (a kdo jo, tak před ním udeřím třikrát hlavou o zem). Nejde o délku, ale o extrémní hutnost textu, kde je vaty pomálu. Přihoďte několik proplétajících se dějových linií a solidní ukotvení v realitě, které (alespoň mne) nutilo neustále si dohledávat věci a vedlo k dalším objevům, jak třeba film Kód Enigmy o Alanu Turingovi. A neustálá otázka - opravdu se to stalo nebo si to autor vymyslel? Nádhera, nádhera, nádhera. Jdu hned číst dalšího Stephensona.
Začátek knihy (prvnich 250 stran) je velmi slibný, poutavý a i zábavný. Pak začal převládat balast, ve kterém se ztrácí jakékoliv myšlenky a v polovině jsem už ztratil úplně chuť otáčet na další stránku. Nedočteno.
Kniha se týká šifrování a historie objevu počítačů. Odehrává se ve dvou časových rovinách, jedna za 2.SV a druhá koncem 20. století, a děj je podáván formou několika různých dějových vláken, kdy autor střídá protagonisty po kapitolách. Osobně nejsem moc fanouškem tohoto typu narace, navíc Stephenson je opravdu grafomaniak a kniha by zasloužila zkrátit. První třetinu knihy jsem myslel že to ani nedočtu, naštěstí pak se to trochu rozjelo. Některé dějové vlákna mne bavily (třeba Waterhouse a Turing), některá skoro vůbec (Bobby Shaftoe). Ale oceňuju Stephensonův přehled co se týká vědy, počítačů, programování, internetu, šifrování, matematiky. Toto byly koneckonců ty nejzajímavější pasáže. Naopak ty své diskurze o masturbaci (kterých je plná kniha) by si Stephenson mohl klidně odpustit.
(SPOILER)
4,5*
1040 stran, co k tomu dodat. Možná tak..Stephenson..je...totální GRAFOMAN.
Informace, vědění = síla a moc. Informace, které mají mnohdy cenu zlata a života, je třeba chránit a to tím nejlepším možným způsobem. Důmyslné šifrování se stává soubojem inteligentních myslí.. Jedni se snaží co nejlépe zašifrovat a druzí tyto šifry prolomit.
Kniha se odehrává ve dvou časových rovinách, jedna linka mapuje válečné období druhé světové a druhá linka je v současnosti. Sledujeme životní klikatou dráhu mariňáka Bobbyho, matematika Lawrence, japonského bojovníka Gota a vnuka Lawrence - Randyho. Kapitoly skáčou z jedné časové roviny do druhé, ze začátku je celkem výzva se v tom orientovat.
Nutno počítat s tím, že tahle bichlička je PŘECPANÁ vědou, odbornou terminologií a celkově si většinu času budete připadat jako mimoň, pokud teda zrovna nejste pokročilý student matematiky nebo kryptografie. Já nejsem, já jsem mimoň. Trochu se můžou víc chytnout výše uvedení, nebo ti, co se zajímají o druhou světovou, Japončíky, co masakrujou Amíky a Filipínce, Amíky, co masakrujou všechny a celkově události, kde se lidi různých ras masakrujou.
Je vidět, že autor tomu, co píše, fakt rozumí a baví ho to. Jinak by toho nenatloukl přes 1000 stran, že jo.
Takže vyhledávání informací v rámci výzkumu pro tuhle knihu muselo být fakt v masivním rozsahu. A na knize je to vidět. Kryptonomikon je dílem jak nudná, tak dílem zábavná kniha. Občas je těch 1000 stran fakt moc a neuškodilo by, kdyby takových 300 stran zmizelo. Děj se víc svižným tempem rozjíždí až za druhou polovinou knihy. Bavilo mě, že Stephenson má skvělej humor - svoji intelektuální převahu se nebojí přeměnit v humor, aneb v knize můžete narazit na dvě stránky plné
výpočtů a rovnic, které se vážou k tomu, že někomu zlobí řetěz na kole... Takže se překousáváte přes hromadu technických pojmů a snažíte se svým průměrným mozkem pochopit aspoň polovinu toho, co na vás Stephenson valí... A v průběhu zjišťujete, že si ve volným čase vyhledáváte víc věcí k Enigmě a k Turingovi a že vás to fakt baví. A ta lidská stránka aka postavy a jejich život? Boží. Naprosto zbožňuju Bobbyho a Lawrence. Poslední kapitoly chytly u srdce.
Půl hvězdy strhávám za to, že je kniha zbytečně natáhlá a občas obsahovala nudnější části, jinak boží. Těm, co by se do tvorby Stephensona chtěli pustit, doporučuju nejdřív Vzestup a pád agentury DODO, kterou Stephenson napsal ve spolupráci s Nicole Galland a věřím, že i díky tomu obsahuje kniha méně odborných pojmů a je tak čitelnější pro začátečníky :)
02/2021 Neal Stephenson je grafoman. Kdyby byla kniha o 300 stran kratší, tak jí to jedině prospěje. Zároveň tam pravidelně vkládá občas fakt nepochopitelně teenagersky "humorné" vsuvky týkající se povětšinou sexu, které jinak relativně vysokou hodnotu díla zbytečně sráží. Jako kdyby tuto knihu směřoval primárně na teenagery / dvacátníky, ale neumím si představit, že bych to půjčil k přečtení svému 90 letému dědovi (ne, nejsem nijak zvlášť prudérní). Nicméně oceňuji Stephensonův neuvěřitelně široký záběr, skvěle zrešeršovanou historii atd. Ve výsledku, po přečtení skoro 1000 stran textu si ale nemůžu pomoct, abych si neřekl "tolik práce, a přitom taková blbost" :) Takže, k samotnému obsahu. Po přečtení kyberpunkové bible Sníh / Snow crash se Stephenson ponořil do historie spojeneckého šifrovacího oddělení během druhé světové války, které se snaží a) prolomit německé/japonské depeše, b) zareagovat odpovídajícím způsobem ale zároveň c) nedat nepříteli vědět, že šifra je prolomená, protože by ji nepřítel změnil, takže ještě k tomu d) vytvářejí falešné stopy, které mají nepříteli vysvětlit, jak se podařilo zareagovat viz b). Kromě toho se tam odehrává další dějová linie v současnosti (1990s) ohledně šifrování v době internetu, která zajímavým způsobem předvídá například kryptoměny (zajímalo by mě, jestli má Stephenson nějaké bitcoiny). Ve výsledku se samozřejmě obě dějové linie protnou. A kdyby na to někdo měl mozek, tak mu ještě autor vysvětlí, jak lze šifrovat pomocí balíčku karet - musím se přiznat, že jsem to nepobral :)
Kryptografie mě na škole bavila. Tady ne.
Přestože uznávám, že autor projevuje v knize široký rozhled a má nastudováno, celek mi připadá neskutečně zdlouhavý.
Bavil mě ale styl humoru. To byl asi jediný důvod, proč jsem vydržela po několika měsících odkládání a opětovného otvírání knihy dojít až na konec.
Smekám před překladatelkou a její trpělivostí :D
Po první třetině knihy skončilo prokousávání se a děj se rozběhl a byla to jízda až do konce. Se vzpomínkou na Focaoultovo kyvadlo jsem se těšil na šifry vzhledem k názvu, no čekal jsem jich víc ;-) Dávám 80%.
Jako šifrant na 8.skupině a veterán studený války oceňuju jistý aspekty, jako například polynomický haiku.
Při čtení mám pocit, že mi bez morfinu exploduje mozek jako Shaftoeovi, a Waterhouse pak posbírá jednotlivý neurony, prožene je statistickou analýzou, a dešifruje.
Chtěl bych vidět, a hlavně slyšet jeho rtuťovej RAM soundsystém.
Alan Turing s váma ;]
Ano, je to jako sledovat dva, tři seriály s dokumentárními vsuvkami, ale autor ví dobře, co chce říct, a kdo se nudí, je zřejmě namyšlený víc než já.
Páč jásám, a já sám se tím budu chtít prokousat ještě několikrát, a rád se znovu zasměju nahlas u chytrýho humoru, a vůbec poutavýho čtení.
Náročné čtení, jako ostatní knihy autora.
Ale rozhodně stojí za to. Seznámení s historií šifrování, druhé světové války ... něco smysluplné akce k tomu.
U Stephensona je jedna jistota - čtení vyžaduje výdrž a pozornost (komplikovaný a propracovaný děj s vícero úrovněmi), ale mimo zábavy (příběhu) se člověk i dozví něco nového (reálného).
Kniha zajímavá, nicméně poplatná době svého vzniku. Encryptika už je přece jenom zase o pár kroků dál... ;)
Krásná kniha, plná nápadů. Náročné čtení, které vyžaduje mít určité znalosti tématu, aby čtenář pochopil hloubku a rozsah autorovy fabulace. Vyžaduje čtenáře, který má už něco za sebou, nebojí se ICT ani matematiky a historie. Kniha, která vás provede přes enigmu, válku v tichomoří až k síti sítí.
Autor by nemusel čtenáři dávat najevo svou zdrcující intelektuální převahu, ale i se všemi těmi rovinami je to stále čtivé a zajímavé dílo. Podle mne zatím poslední klasické dílo jednoho z nejlepších a pochopitelně i nejinteligentnějších spisovatelů naší doby.
extrémně rozvleklé, nejde to dočíst, předlouhé nudné až zbytečné pasáže těžkopádný styl, nechápu co se zde z autorem extrémně čtivých knih jako Diamantového věku, Sněhu a Velkého U stalo.....
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) šifry budoucnost matematici kryptografie, šifrování enigma Locus Poll Award (ocenění) Alan Turing, 1912–1954 programátořiAutorovy další knížky
2012 | Anatém |
2001 | Diamantový věk |
2000 | Sníh |
2019 | Vzestup a pád agentury DODO |
2008 | Rtuť |
Stephensonov Kryptonomikon nie je príbeh len o šifrách a enigme. Je to príbeh ľudí, ktorí zažili druhú svetovú vojnu a ranú éru internetu. Je to veľmi náročné čítanie, na ktoré sa musíte sústrediť, no Stephensen píše skvelo. Je tu veľa výborných častí, je tu napätie a celá kniha je pretkaná skvelým humorom. Najviac ma bavila linka s mladým Shaftoeom, ktorý sa snažil prežiť druhú svetovú vojnu a jeho hlášky s nadriadeným. Tie nemali chybu. Autor pri každej postave trochu mení štýl písania - pri Lawrence Pritchard Waterhousovi je skôr technický, pretože rozmýšľa ako matematický génius a úplne inak než normálni ľudia a pri mladom vojakovi Shaftoeovi je veľmi humorný a o dosť jednoduchší. Kniha ma veľmi bavila, len bola niekedy dosť uťahaná a niektoré pasáže by som úplne vynechal. Aj tak sa mi autorov štýl písania dostal rýchlo pod kožu a užíval som si každú jeho vetu. Po Anatému je Kryptonomikon ďalší skvost od tohto autora, ktorý sa oplatí prečítať. 90%