Krypty a draci
Peter Haining , * antologie
Jméno Petera Haininga u nás díky antologiím jako Divodějní, Čaroplavci či Šílení rytíři zdaleka není neznámé. Tentokrát si známý lovec povídek vytýčil trochu jiný úkol: antologie měla obsahovat zajímavé kousky od minulých i současných mistrů žánru, přičemž žádný z nich nesměl vyjít jinak než časopisecky. A tak se čtenářům představí málem ztracené perly od slovutných autorů, jakými bezesporu jsou Bram Stoker, H. P. Lovecraft, Arthur Ransome či Ray Bradbury, který k této knize navíc napsal předmluvu. Pomyslnou třešničkou na dortu je pak Poeova povídka Maják, již pro tuto antologii nedopsal nikdo jiný než Robert Bloch. Povídky: - Bram Stoker: Dualisté (The Dualitists) - Sax Rohmer: Tajemná mumie (The Mysterious Mummy) - Edgar Allan Poe, Robert Bloch: Maják (The Lighthouse) - Katherine Fullerton Gerould: Osmdesátý třetí (The Eighty-Third) - William Faulkner: Škola života (The Kid Learns) - John Collier: Netvor z hlubin (The Monster of the Deep) - Robert Bloch: Smrtelné sevření (The Grip of Death) - John Dann MacDonald: Obří kamenná smrt (The Great Stone Death) - John Wyndham: Pomsta v zastoupení (Vengeance by Proxy) - Montague Rhodes James: Potměšilost neživých věcí (The Malice of Inanimate Objects) - Joseph Sheridan Le Fanu: Astrolog Boromeo (Borrhomeo the Astrologer) - F. Anstey: Tři přání (Three Wishes) - William Hope Hodgson: Smolné Pampero (The Haunted „Pampero") - Algernon Blackwood: Kouzelné zrcadlo (The Magic Mirror) - Upton Sinclair: Nadčlověk (The Overman) - Lucy Maud Montgomery: Několik dnů na Kouřovém ostrově (The House Party at Smoky Island) - T. H. White: Klobouk u Tarring Neville (Shining Hat at Tarring Neville) - Olaf Stapledon: Moderní čaroděj (A Modern Magician) - Fritz Leiber: Rukavice (The Glove) - William Morris: Údolní země (The Hollow Land) - Ambrose Bierce: Záhada Zkoncehoří (The Mystery of the Ultimate Hills) - Lord Dunsany: Louka, kde tančili satyři (The Field Where the Satyrs Danced) - Arthur Ransome: Stárnoucí faun (The Ageing Faun) - William Heath Robinson: Bidulf (Biddulph) - James Hilton: Netopýří král (The Bat King) - Howard Phillips Lovecraft: Výzva z jiného světa (The Challenge from Beyond) - Robert Ervin Howard: Národ z Černého pobřeží (People of the Black Coast) - John Gardner: Hrůzy jara (The Ravages of Spring) - Ray Bradbury: Fénix zářící (Bright Phoenix)... celý text
Horory Povídky Fantasy
Vydáno: 2004 , TalpressOriginální název:
Tales of Dungeons and Dragons, 1986
více info...
Přidat komentář
Peter Haining prováděl ve své době velmi záslužnou činnost. Vydával totiž antologie povídek, které si čtenář (našinec) běžně neměl šanci přečíst.
Jednou z těchto antologií je i výběr pod názvem Krypty a draci obsahující pouze povídky publikované výlučně v časopisech. Kromě známých zavedených autorů žánrů fantasy a horor zde autor představuje některé starší prozaiky, které jsem doposud znal jen podle jména nebo mé pozornosti doposud úspěšně unikali.
Soubor povídek hodnotím jako zdařilý projekt právě z toho důvodu, že nabídl ukázky z tvorby autorů, kteří se jinak do češtiny (slovenštiny) snad ani nepřekládají.
Tak dlho mi táto zbierka unikala a to len preto, že je (podľa mňa) trochu mylne radená do scifi a fantasy, no zmienku o nej som našla v "Čiernej knižnici" (blog) . A pritom 90 percent poviedok tvorí hororový námet. Veľmi vydarená a sympatická kniha. Skoro všetky poviedky pre mňa boli úplne nové a neznáme a to som skalný hororový čitateľ, určite odporúčam, kvalitná klasika.
Antologie sestavená z povídek otištěných dosud jen v časopisech vzbuzuje očekávání buď zapomenutých pokladů, nebo béčkových vykopávek. Ódy v předmluvě jsou samozřejmě typicky přehnané – zřejmě povinnost, které se nevyhnul ani sám Bradbury – ale suma sumárum jde o příjemně starosvětské horory jak dělané k večerům u krbu. Převážně neškodné, ale je vidět, že jejich autoři prostě psát uměli. Z bezpečného rámce se vymykají Dualisté Brama Stokera znejišťující rozporem mezi obsahem a podáním – autor ironicky laskavým dickensovským tónem popisuje hrozná svinstva, na kterých vlastně není nic nadpřirozeného – a to je to děsivé. V takovém sousedství pak těžce prohrává Tajemná mumie – není to horor a je to nuda. Osmdesátý třetí s atmosférou skoro postapokalyptického bezčasí si k budování znepokojení a zvědavosti vystačí s náznaky a dohady a je překvapivější, když víte, že ho napsala žena v době první světové války.
O duchařském oddílu knihy se dá říct to samé co o hororech – příliš nevyděsí, ale vkus neurazí. Stapledonův Moderní čaroděj trochu připomíná Dotek medúzy (ale škoda toho konce), žánrovým škatulkám se vymyká Sinclairův Nadčlověk.
Pro třetí oddíl Fantastické povídky platí nejlepší nakonec (jen zařazení některých je pochybné - např. Lovecraftova povídka je spíš horor/sci-fi, podobně jako Gardnerovy Hrůzy jara). Žádné meče a magie, žádné družiny, elfové a trpaslíci, zato osvěžující imaginace, ať už jsou to poetické Stárnoucí faun od Arthura Ransoma a Louka, kde tančili satyři od lorda Dunsanyho, burtonovský melancholicky hravý Bidulf nebo Údolní země, kde se rytířská fantasy propadá k mýtu a snové surreálnosti připomínající Novalise.
Tak z fantasy povídek jsem skončila asi po pěti stránkách. Ne, tohle není můj šálek kávy. Zato mezi sci-fi povídkami jsou skutečné skvosty.
Souhlasím v hodnocení nejlepších povídek se čtenářem Melicem. Dost mě pobavily též povídky Pomsta v zastoupení, Moderní čaroděj a Nadčlověk. Jen nechápu, proč název celé knihy zní Krypty a draci. Krypty snad možná, ale jediným drakem v celé sbírce je obří kamenná ještěrka a zmínka o nějakých dinosaurech z druhohor. Co třeba název Krypty a monstra?
Z knihy jsem přečetl skoro vše, vynechal jsem akorát pár fantasy povídek, neboť tato oblast mě již moc nebaví. Nebudu rozepisovat hodnocení každé povídky, ale zhodnotím celkově. Po první povídce jsem měl chuť knihu odložit, protože paradoxně je pro mě nejslabší (až stupidní by se mi chtělo říct). Pak se moje zabavení postupně zvyšovalo, přes průměr až k některým velmi dobrým (z 1. oddílu např. Smrtelné sevření, z 2. pak Smolné Pampero a z fantasy Výzva z jiného světa). Nesporným plusem knihy je uvedená skutečnost, že povídky ještě knižně jinde nevyšli. Pak čtenář má pocit, že odhaluje něco, co mohlo být ztraceno v čase a u některých by to byla škoda. 4/5
Část díla
Astrolog Boromeo
1862
Bidulf
1915
Dualisté
1887
Fénix zářící
1947
Hrůzy jara
1973
Horrorový a duchařský oddíl je ok. Bohužel ale ke knize patří ještě i ten s fantasy, který vyčnívá jako pěst na oko!