Krysař
Viktor Dyk
Útlá knížka, jejímž jádrem je staroněmecká pověst, je vrcholem autorova prozaického díla, jakousi rekapitulací jeho myšlenek a postulátů. Věčným tématem je zde svár reality s ideálem, kterého je ale třeba se nikdy nevzdat.
Přidat komentář
Áno, krásne spracovaná novela, ktorej predlohou sa stala starodávna nemecká povesť.
Mám pocit, že autor toto dielo spracoval ako podobenstvo tej doby, kde na pozadí nešťastnej lásky poukázal hlavne na spoločnosť, ktorá znevažovala svoje postavenie, bola "hluchá" k problémom slabších a nižšie postavených vrstiev obyvateľov a zároveň sa vysmieval z majetnejších vrstiev a vysokopostavených hodnostárov, ktorí si pre svoju nadradenosť a chamtivosť "nevideli na koniec nosa".
Dielo sa svojou ideou stalo nadčasovým a je aktuálne vlastne dodnes.
Zajímavý příběh, hezky psáno. Knížka na oddych a sloužila mi jako kamarádka při cestě vlakem. Za mě 5*
knížka se četla úplně sama, měla poutavý dej, charakteristiku postav a prostě všechno. mohu jen doporučit a jsem ráda, že jsem si knížku zvolila k maturitní četbě
Poetická kniha na motivu staroněmecké pověsti o Krysaři a městě Hammeln. Knížku můžete přečíst za jedno odpoledne a mě se četla snadno.
U nás je pověst o Krysaři známá díky muzikálu od Daniela Landy a ten kdo se na muzikál chystá, nebo ho už viděl, tomu tuto knihu doporučuji, abyste věděli, co Vám autor muzikálu chtěl říci... :-)
Povinná četba k maturitě z dějin literatury. Prostě ta stará dobrá klasika, co neurazí a každému by měla projít rukama. Ale rozhodně se k dílu nikdy nevrátím. Nedokázala jsem se po celou knihu začíst a byla jsem velice ráda, že už končí.
Knihu jsem měla přečtenou během pár chvil a neměla chybu. Moc se mi líbil příběh, i když byl smutnější. Doporučuji. :)
Ve škole jsem často slýchával na toto dílo samou chválu. Nu, přečetl jsem si ho také, ale mě ničím nenadchlo. Ano, je to už pár let, co jsem to četl, možná kdybych si to dal teď znovu, změním názor, nevím.
Krásný je jazyk český... Smutná, čtivá a klasická kniha, která by neměla ujít žádnému čtenáři.
Teda, nějak mě to neoslovilo. Nádherně poetický jazyk (tak krásný, že si od Dyka přečtu i něco jiného... tentokrát asi víc "bělohorského"), ale ten děj mě nestrhl a hlavní myšlenka mi unikala mezi prsty... Ale nejtěžší téma čtenářské výzvy splněno!
Knizku jsem si vybrala do ctenarskeho deniku. Bylo to prijemne cteni, i kdyz tema neni muj salek kavy. Pribeh me zaujal a knizka byla prectena za chvili, opravdu za chvili - je to par stranek, ktere stoji za precteni.
Jsem ráda, že jsem se do čtení pustila, i když jsem to dlouho odkládala. Krásně napsané, nádherně čtivé, nejen díky úžasné češtině. Ještě mě lehce mrazí při vzpomínce na smutné osudy.
Cestou do Hameln, kde je celá kniha situována, jsem četla znovu. Pokolikáté už? Příběh o slepé lásce, slepém následování a moci. Příběh který už mě minimálně třikrát dostal do kolen.
"Řeknu ti celé tajemství; pro dva lidi je jen určitá míra lásky: ohraničená a nezměnitelná. Nemiluj přespříliš, chceš-li býti milován; vyčerpáš sám všechnu lásku, určenou pro dva. Přemíra lásky, kterou dáváš, ničí možnost lásky, kterou bys měl bráti; to ti radí krysař, který mnoho viděl."
Trocha faktických zajímavostí:
Tradiční legenda o Krysařovi je trochu jiná, než ji známe v ČR od V. Dyka - Krysař má na sobě barevné oblečení a kvůli tomu, že mu město nevyplatí slíbené peníze, nakonec odvede za pomoci své píšťaly 130 dětí - jen jedno slepé a jedno němé přežijí, ty se však o své pozorování nemohou podělit.
Jako první si s námětem legendy pohrával Goethe, dále pak i bratři Grimmovi a po nich spousta jiných autorů. V hamelnském muzeu jsou vystaveny knihy z celého světa (Korea, Jižní Afrika, Kolumbie, ...), které legendu zpracovávají. V souvislosti s Českou republikou je muzeu vystaveno vydání Krysaře od Viktora Dyka, dále učebnice českého jazyka s úryvkem z legendy a dále na počítačovém panelu i záznam filmu z 80. let. Rovněž jsou zmíněny i muzikály a dán důraz na to, že v českém prostředí je téma této legendy velmi oblíbeno.
Krysař je hmatatelný v celém městečku Hameln - Je možné najít jeho sochu, jeho dům, krysy na dlažebních kostkách, muzeum, kavárnu, akvarelovou výstavu či vitráž chrámového okna s jeho podobiznou.
Nádherný příběh s působivým dramatickým vyvrcholením, kterému čas nijak neubírá na čtivosti a přesvědčivosti. Dokonce i onen archaický, prozaicko-básnický styl sem pasuje jak poklice na hrnec a přidává k již zmíněnému další rozměr. Měl jsem tu čest s vydáním z roku 2016 z nakladatelství Vyšehrad, které vybavil ilustracemi Jaroslav Šerých, a to je další nezanedbatelné plus, protože ty ilustrace jsou jednoduše úchvatné. Za mě bez váhání plný počet bodů. Krása…!!!
Mé zklamání pramení asi především z nenaplněných očekávání... od takto profláknutého díla jsem čekala více. Chápu záměr autora ve specifickém, poetickém způsobu vyjadřování se, ale mě osobně zde absolutně nesedl.
Jak se tato kniha může někomu nelíbit? Mně ta stará čeština nevadila, právě naopak! Je to takové libozvučné, krásné. Sám příběh je poněkud tragický a snaží se nám poslat jisté poselství. Každý by se měl zamyslet nad svými skutky a slovy. Za mě jednoznačně fenomenální dílo, které se právem nachází v povinné četbě.
Moje nejoblíbenější postava: rybář Sepp Jörgen.
Štítky knihy
sebevražda zfilmováno pověsti romantismus pomsta tragédie rozhlasové zpracování krysy klasická literatura
Autorovy další knížky
1972 | Krysař |
2002 | Milá sedmi loupežníků |
2002 | Devátá vlna |
1937 | Zmoudření Dona Quijota |
1989 | Vteřiny duše |
Marně přemýšlím, proč takové knihy bývají zařazovány do mauritní četby... Že bychom jako národ neměli kvalitnější písemnictví nad toto?