Krysař
Viktor Dyk
Symbolický příběh vychází ze středověké německé pověsti o krysaři, který poté, co nedostane zaplaceno za to, že vyvedl z města krysy, odvede místním obyvatelům děti. Viktor Dyk však zpracoval původní látku po svém a jádrem jeho novely je milostný příběh, který se rozvine mezi krysařem a dívkou Agnes, jež mu ve městě poskytne přístřeší. Nově objevené štěstí celoživotního osamělého poutníka a psance však nemá dlouhého trvání a příběh nezadržitelně spěje k dramatickému vyvrcholení. Novelu doprovází cyklus kongeniálních ilustrací Jaroslava Šerých, které na toto téma vytvořil.... celý text
Přidat komentář
Po delší době jsem díky čtenářské výzvě sáhla po klasice. Postava Krysaře je krásně vykreslená, příběh ilustruje neduhy tamních poměrů a krásně se prolíná s pověstí a pohádkou. Ale někdy se to dost špatně četlo.
Krátky príbeh, ktorý vo svojom obsahu skrýva veľa tajomstiev. Mestečko Hameln okupuje množstvo potkanov a preto radnica privítala Krysařa s obrovskou radosťou, aby im pomohol s malou pohromou, kotrá ich zužovala. Krysař svoju povinnosť splní, no mesto mu odmieta vyplatiť odmenu za jeho služby. Príbeh sa celý čas odohráva v temnom prostredí. Stretávame sa tu so zradou, chamtivosťou, žiarlivosťou a dokonca aj nečakanou smrťou.
Tato knížka se hodnotí opravdu těžko. Buď vás to bude bavit temný děj do kterého Dyk uměl vtáhnout, nebo vás bude otravovat věčné odbíhání od tématu nebo obecně styl psaní. Knížka je ale krátká a když si člověk najde čas, má jí přečtenou hned, proto je to podle mě ideál k maturitě. Mě osobně knížka docela bavila ale i když se ke knihám rád vracím, tuto asi zase nějakou dobu neotevřu.
Kdo by neznal staroněmeckou pověst o krysaři, který byl povolán do města Hameln, aby zde vyhubil krysy! Dykovo zpracování ve formě neoklasicistické novely je skutečně poklad české literatury. Nemám vůbec nic, co bych mohla knize vytknout. Dyk dokázal navodit příjemně temnou atmosféru, vytvořit zajímavé charaktery postav (především samotného krysaře) a skvěle vykreslit děj. Kromě hlavní linie příběhu byla hezká i ta romantická mezi krysařem a Agnes. Co se týká krysaře, ten byl popsaný jako pravý romantický hrdina, vyhnanec, který nevěří v život, v lidi, dokud... Protože pověst znám už dlouho, věděla jsem i o konci, ale stejně mi přišel dojemný a jako takový zoufalý krok zoufalého člověka.
Tato kniha mě sice nijak extra neuchvátila, avšak je to dobrá česká klasika. Jedna z nejlepších knih k maturitě, ať už díky čtivému obsahu či malému počtu stran.
Nemohla bych říct, že kniha byla špatná, ale také mě nijak neuchvátila. Taková obyčejná česká klasika. Ovšem bylo příjemně si přečíst něco staršího s české literatury. Doporučuji k přečtení
Kniha je plná zajímavých myšlenek a autotových názorů hlavně na společnost. Kniha se rychle čte a je úplně ideální k maturitě.
Už je to pár let, kdy jsem Krysaře četla poprvé a už je to víc než pár let, kdy jsem shlédla muzikál od Daniela Landy. Musím se přiznat, že mě tehdy více okouzlil muzikál než knižní předloha. Po opětovném přečtení této útlé knížky stejně víc miluji muzikál. :)
Nemůže Vás překvapit, že je kniha psána jazykem minulého století, jelikož byla poprvé vydána v roce 1915.
Pro dnešního čtenáře může být tento zastaralý jazyk překážkou. Knížka, je ale tenká, a tak ji jistě zvládne přelouskat každý. A to nejen jako četbu k maturitě. Pro rozbor díla bych si ji ale nevybrala. Viz hodnocení níže.
Sama jsem se rozhodla knihu přečíst až po shlédnutí muzikálu Daniela Landy. A musím říct, že ač muzikál není moje hobby, je rozhodně lepší než kniha.
Kniha ve mne zanechala spíše celkový dojem, než že bych dokázala pečlivě odvyprávět veškeré dění a to i přes to, že má jen pár stránek.
Hodnocení
Rozhodně stojí za přečtení, ale vracet se k ní už nebudu. Mám totiž pocit, že se autor na můj vkus trochu zapomíná a nepochopitelně odbíhá od tématu. (mínus hvězda)
A ani skoky v příběhu mi celkově moc nevyhovují, stejně tak že některé scény nejsou dotaženy do konce a čtenář si musí domýšlet, co tím autor myslel. (mínus hvězda)
Tak já jsem se do Krysaře pustila jenom proto, že mám ráda stejnojmenný muzikál a zajímala mě jeho předloha, respektive to, jak moc (nebo spíš jak málo) se jí Dan Landa držel. A nikoho nejspíš nepřekvapí, že mají tyto dvě díla společná v podstatě jenom jména hlavních postav, rybáře a závěrečný motiv.
Co se knihy samotné týká, nechci se tady nijak zeširoka rozepisovat, protože si myslím, že za to nestojí. Jako obvykle si nemůžu pomoct, abych i na starší literaturu nenahlížela moderní optikou a to je pak většina zážitku v háji. Takže asi takhle: je to krátký, není to úplně špatný, ale stejně už bych to znova nečetla.
Kniha ze "starší doby". Psaná zvláštním stylem a nebrat knihu ve škole jakožto povinnou četbu, tak si musím trochu domýšlet.
Na druhou stranu se čte sama, nejedná se o složité čtení a autor dokázal i přesto, jak je psaná, čtenáře donutit soucítit s Krysařem nad jeho životem a osudem.
Za mě rozhodně rozhodně dobrá knížka, z povinné četby nejoblíbenější.
Z knihy mám smíšené pocity.
Četla se sama a rychle - hodinová záležitost. Chvílemi jsem se ztrácela v ději. Myšlenka asi dobrá. Nevím, nechci knihu hanit jen proto, protože mě osobně moc nezeujala. Je zde mnoho kladných komentářů a proto by si na ni měl udělat každý svůj vlastní názor.
Další z knih, co jsme měli číst k maturitě, ale já se na to vykašlala a až teď jsem si k ní našla cestu a přečetla ji. Je to moc hezky napsaný příběh, jež prý vychází ze skutečné německé báchorky. Knížka obsahuje spoustu zastaralých slov, a tak je to občas docela oříšek. Je to opravdu až poeticky krásně psané dílo, velice čtivé, a po jehož přečtení vám bude smutno, a budete mít rozhodně o čem přemýšlet.
Táto kniha je pre mňa zbierkou poviedok, ktoré sú na prvé prečítanie veľmi smutné až pesimistické. No vedú k zamysleniu sa nad určitými obdobiami života.
Štítky knihy
sebevražda zfilmováno pověsti romantismus pomsta tragédie rozhlasové zpracování krysy novely klasická literaturaAutorovy další knížky
1972 | Krysař |
2002 | Milá sedmi loupežníků |
2002 | Devátá vlna |
1937 | Zmoudření Dona Quijota |
1989 | Vteřiny duše |
Měli jsme tuto knížku v povinné četbě a musím říct, že mě celkem zaujala, i když se mi četla trochu hůř.