Krysař
Viktor Dyk
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Četla jsem už po několikáté a stále mě to baví. Krysař je krásná novela, která se dá přečíst za jedno kafíčko.
Ke knize se rozhodně zase vrátím :)
Krátké dílo, ale přitom jedno z nejvýznamnějších z naší domácí tvorby. Tedy, přestože má původ germánský.
Nemohu nesrovnat se Sapkowského Zaklínačem, neboť v obou příbězích shledávám řadu podobností.
Citlivý vyvrženec ze společnosti ve světě, kde nevládne zrovna Boží desatero. Sám proti nespravedlnosti a zlé vůli. Kdo je duší alespoň trochu romantik, ten takovým postavám zkrátka musí fandit.
Do města Hammeln přichází krysař s píšťalou, aby z něho vyhnal krysy. Zamiluje se do mladé Ágnes, která se stává smyslem a láskou jeho života. Nechtějí mu však zaplatit za jeho práci ani domluvenou částku - sto rýnských. Rozzuřený odmítne menší částku a řekne jim, že se pomstí - odchází. Když se po chvíli vrací zpět do města, tak ho něco začne táhnout do tamější hospody. Najde tam záhadného cizince celého v černém. Jmenuje se Faustus z Wittenberka a pracuje pro ďábla. Říká mu, že jeho flétnou může dělat daleko lepší věci, než je vyhánění krys. Ágnes je však těhotná s Kristiánem, jehož nemiluje, neunese to a zabíjí se skokem ze skály. V krysařovi se vše zlomí, a tak zapíská na píšťalu ze všech sil. Všichni lidé z města šli za ním do propasti, až na rybáře Jörgena, jenž zachraňuje malé dítě.
Knížka mě moc nebavila.
Kniha, která mě na základce bavila snad jako jedinou. Kniha, ke které se ráda vracím, protože ten text je prostě úžasný. Vybroušený jazyk.
(SPOILER)
Díky škole jsem měla možnost seznámit se s tvorbou spisovatele Viktora Dyka a nakukovala do otevřených dveří a jimi vstoupila do příběhu...
Jsem spokojena, že mnoho čtenářů má stejný pohled na jeho dílo. Komentáře to potvrzují a neměly by se blokovat. Nejde o palce, ale o potvrzení uznání kořenů kultury , že kniha je živá, stále má, co říci i k současnosti. To je to pravé umění, které nám talentovaný autor odkázal. Stále nás jeho myšlenky oslovují, třebaže uplynulo mnoho generací. Stále ho obdivujeme.
Doporučuji.
Hmm. Zase něco jiného ale proč ne, my máme rádi muzikály a na krysařovi sme byli, ale tady to je trochu něco jiného než muzikant.
Jinak knihu jsem si vzala když se brácha stěhoval (dobrovolně mi jí daly).
Ale kniha se mi líbila.
Skvělá volba pro maturitní četbu, je to krátký a lehce se to čte. Co víc si může středoškolák přát.
Takové nemastné, neslané, vskutku zklamání. Co se zpočátku i z anotace zdálo jako napínavé a krásně tajemné, nakonec zůstalo jenom v zárodku a ve finále kde nic tu nic.
Příběh i poslání se mi neskutečně líbí. Postavy mám ráda, ale kniha se mi četla velmi těžce. Musela jsem několikrát odkládat.
"Lidé rádi vidí ho přicházet, ale raději vidí ho odcházet"
Hluboké téma, důkladně vykreslená atmosféra, krásný jazyk.
Magické, nadčasové, tajemné. Klasika, kterou si člověk vychutná tím víc, čím víc má za sebou životních zkušeností, proher a výher, radostí i zklamání. Příběh, který je prodchnut symbolikou a odráží věčný zápas člověka mezi dobrem a zlem. V každém případě stojí za přečtení. A za zamyšlení.
Krysař jako povinná četba některých středoškoláků. Nevím, zda mladí pochopí a ocení tento příběh. S odstupem času jistě změní i názor na tuto knihu.
Příběh Krysaře se dočkal mnoha zpracování, ale knižní předloha stojí rozhodně za to. Při druhém čtení už jsem viděla i některé souvislosti, v příběhu které mi při prvním utekly a motivy postav tak byli o trochu čitelnější.
V útlé knížce je výstižně popsána povaha ctihodných občanů města Hammeln (většinou nic dobrého), Krysařova vztahu k Agnes i jeho vlastní povaha.
V příběhu vystupuje i nečekaný host. A člověk přemýšlí, kdo z těch dvou vlastně vidí skutečnost.
Líbí se mi ta náznakovost a symbolika, která se v díle vyskytuje a která z něj dělá i něco víc, než adaptaci německé pověsti s gradujícím závěrem a pointou, která otevírá interpretační dveře dokořán. I pasáže s ďáblem, kdy se nejednoznačnost a vnitřní monology projevují nejvíce, to dost ozvláštňují. Jinak je ten archetypální příběh vcelku nepřekvapivý, občas s zjednodušujícím popisem (když je někdo chytrý, napíše Dyk, že je chytrý; chápu, že je to relevantní způsob vyprávění, ale občas by stačilo zobrazit, ne komentovat). I tak jsou postavy celkem živé a pozoruhodné, jen těžko si neoblíbit zpomaleného dobráka Jörgena, kterému se směje celé město, odplaví ho proud řeky a usmrtí ve vypětí svou jedinou útěchu (drozda), ale nakonec se stejně ukáže jako jediný, kdo nepodlehne mámení idealistického světa a je ochoten konat jinak než eskapisticky. Stejně tak krysař má své tajemné, toulavé a outsiderské kouzlo, to jo. Ostatní postavy už jsou spíš takový ten měšťácký plevel, bez jehož kritiky by to na přelomu 19. a 20. století prostě nešlo. Naštěstí o ten plevel tolik nejde a je to spíš o poutu k životu díky lásce, deziluzi a přijetí denního života.
Lidičky, prosím vás, všichni, kdo měli tuhle knížku u maturity protože byla krátká - jestli už od školních let uběhlo dost doby, ještě jednou se k ní vraťte.
Osmnáctiletej capart ji těžko takhle brzo docení, ale s odstupem času musím po nedávném přečtení uznat, že jde o jednu z nejlepších českých knih, jakou jsem kdy četl.
Krásný jazyk, čtivé, autentická atmosféra, dobrý příběh, citlivé, chytré i zahloubané - tím vším tomu odpustím, že to skoro až oslavuje pomstu, což snad není pravda, ale může to tak vyznít.
Je to opravdu umělecké dílo, které je navíc přístupné skoro každému (neodradí délkou ani obsahem); věřím, že je nás tu hodně, kdo to od střední vůbec nezvažoval znovu číst, proto si dovolím apelovat: NEPROHLOUPÍTE. Fakt vynikající kus :)
Se čtením jsem u této knihy měla mírné problémy. Ke knize se možná za pár let vrátím a uvidím, jestli ji o trochu více pochopím.
Moje asi neoblíbenější kniha z výběru k maturitě. Taková pohádka, přestože nese své myšlenky.
Štítky knihy
sebevražda zfilmováno pověsti romantismus pomsta tragédie rozhlasové zpracování krysy klasická literatura
Autorovy další knížky
1972 | Krysař |
2002 | Milá sedmi loupežníků |
2002 | Devátá vlna |
1937 | Zmoudření Dona Quijota |
1989 | Vteřiny duše |
Překrásná knížka, jejíž příběh je naplněn podobenstvím o společnosti a jedinci, o lásce a smrti. Dykova novela se přeci jen trochu liší od svých předloh. Myslím, že hlavní postava je více romantická. Osamělý hrdina, milostný citový prožitek, vzdor osudu a jeho neodvratnost... Nesmírně zajímavá a krásně ztvárněná je i postava slabomyslného rybáře Seppa Jürgena. Jeho závěrečný čin dává člověku alespoň trochu naděje...
Původní legenda totiž čerpala z tragické události v Hamelnu, kdy došlo k záhadnému zmizení či smrti velkého množství dětí. Krysař je zde vyobrazen spíše jako personifikace smrti či symbol spravedlnosti.