Krysař
Viktor Dyk
Útlá knížka, jejímž jádrem je staroněmecká pověst, je vrcholem autorova prozaického díla, jakousi rekapitulací jeho myšlenek a postulátů. Věčným tématem je zde svár reality s ideálem, kterého je ale třeba se nikdy nevzdat. Kniha je doplněná ilustracemi a fotografiemi z kultovního animovaného filmu Jiřího Barty. 6. vydání.... celý text
Přidat komentář
Knihu mám v povinné četbě k maturitě a mohu říct, že mě velmi ohromila. Přečetla jsem jí za dvě hodiny a četla se sama... Doporučuji!
Velice zajímavá kniha, ať už mluvím o stylu nebo o příběhu. Kniha mě zaujala, i když bylo náročné ji přečíst, protože se mi staročeština hůře čte, ale to si myslím, že asi každému. Knihu doporučuji. :)
Příběh se mi líbil, ale první půlka téhle útlé knížky se mi docela špatně četla. I tak jsem Krysaře přečetla na jeden zátah. Hodnotím 'jenom' třemi hvězdami kvůli stylu psaní, který mi nesedl, ale taky kvůli pocitu, že původní pověst o Krysaři s Hammelnu by se mi líbila víc. Dyk vlastně příběh obohatil jenom o romantickou linku, která mě ani tak nezaujala.
Ano Konečně knížka z povinné četby, která se dá číst i dobrovolně!
I když to místy bylo takové... táhlé, tak to bylo zajímavé. Něco se tam stále dělo.
Podtrženo, sečteno. Knížka má 5* na seznamu povinné četby, ale obecně jí dávám 4*.
Z hodin literatury jsem věděla, do čeho jdu. Ovšem nečekala jsem, že se mi bude kniha takhle líbit. Děj je jednoduchý, není zbytečně zdlouhavý a přesto krásně zobrazí ty "ovčí" lidské vlastnosti a sílu vědomí naší síly. No já jsem spokojená.
Knihu jsem měla k maturitní četbě a musím říct, že se mi velmi líbila. Symbolika, super. Autor skvěle vystihl lidskou zkaženost. Myslím, že to alespon někoho donutí se nad tím zamyslet.. :)
Žádná kniha na mě nikdy tak nezapůsobila. Lidi jsou doopravdy jen hloupé ovce, vedené do propasti.
V rámci povinné četby jsem musela tuto knihu přečíst, ale nijak moc mě nezaujala. Na druhou stranu je dost krátká a byla tudíž rychle za mnou.
Krysař přichází do Hammeln jako Nikdo. Chladný muž se zamiluje a vplétá se do sítí citů, které si dlouhá léta nepřipouštěl. Je rozrušený a pohnut osudem své milé nechá flétnu znít ulicemi města, kde smí konečně svrhnout z ramen veškerá břemena, jimiž ho osud obtěžkal.
Velmi hluboký příběh pro toho, kdo umí číst mezi řádky.
Zpracování pověsti, kterou všichni nějakým způsobem známe. Dyk píše lehce, příběh je dramatický a dějově nasycený. Jedno z nejlepších děl, které jsem si vybrala k maturitě.
"A vaše jméno?
Nejmenuji se, jsem nikdo. Jsem hůř než nikdo, jsem krysař." Tak tahle věta mě dostala hned ze začátku. Netušila jsem, co od knihy čekat, četla jsem spíše ze zvědavosti.
Nevadí mi, že to bylo čtení ponuré, smutné - ba naopak. Dokonce jsem vyhledala na netu i krysařovu písničku - zvuk píšťaly. Ne celý muzikál, to mě moc nebere, ani Daniel Landa, ale pouze zvuk té píšťaly.
To mě v duchu doprovázelo po celou dobu čtení.......
"Chceš-li, Jörgene, řeknu ti celé tajemství ... pro dva lidi je jen určitá míra lásky, ohraničená a nezměnitelná. Nemiluj přespříliš, chceš-li být milován, sám vyčerpáš všechnu lásku, určenou pro dva. Přemíra lásky, kterou dáváš ničí možnost lásky, kterou bys měl brát. To ti radí krysař, který mnoho viděl.
Klasika, která mne nutí přemýšlet, jak pravdivé i v dnešní době .....
I když to byla hodně krátká kniha, řekla toho mnoho. Prozradila nám skutečné pocity všech lidí z Hameln a nezatajovala pravdu.
''Milovati ženu není lepší než topiti krysy!''
Nadčasová kniha. Postava Krysaře si mě naprosto získala a zkaženost malého hanzovního města ze stránek knihy přímo prosakuje. Motiv zhrzené lásky, biblické narážky na pastýře lidí, Sodomu a Gomoru, mistrné postrkování figurek příběhu ve stylu šachového velmistra, to všechno zvládl Dyk vměstnat do tak tenké knížky. Smekám.
Štítky knihy
sebevražda zfilmováno pověsti romantismus pomsta tragédie rozhlasové zpracování krysy novely klasická literaturaAutorovy další knížky
1972 | Krysař |
2002 | Milá sedmi loupežníků |
2002 | Devátá vlna |
1937 | Zmoudření Dona Quijota |
1989 | Vteřiny duše |
Ne každému se bude líbit styl jakým Dyk píše (já z toho nejsem nadšená, ale ani mi výrazně nevadí), ale musím uznat, že příběh o Krysaři a městečku Hammeln zpracoval opravdu podařeně. Dýchne u toho na člověka atmosféra a já nemohla jinak a opravdu jsem s Krysařem soucítila a chápala jeho hněv a pomstu.