Krysař
Viktor Dyk
Podkladem pro tuto knihu byla staroněmecká pověst ze 13. století o krysařovi, který je pozván do města, aby vyhubil krysy. Dyk se v této novoklasicistní novele zaměřuje na spravedlnost, právo, pomstu, ale také na lásku.
Přidat komentář
Nechápu, jak mi tak dlouho mohl tento klenot české literatury unikat. Poezie v próze, jazyk mě naprosto uchvátil, nechala jsem se unášet příběhem a vůbec nechtěla, aby to skončilo. "Dej nám, bože, dojít v sedmihradskou zem..."
Příběh Krysaře jsem dnes vnímala úplně jinak než kdysi jako čtenář povinné četby.. Teď jsem si uvědomila sílu toho příběhu...
Som veľmi rada, že som sa vďaka čitateľskej výzve dostala aj k tejto klasike. Je to krásny príbeh, v ktorom sa nachádza mnoho zaujímavých myšlienok, ktoré stoja za rozvinutie. Kniha má síce menej strán, ale všetko podstatné tam je. Rada sa ku knihe ešte niekedy vrátim.
Tak ani nevím, co jsem od téhle knihy čekala (krom bodu do čtenářské výzvy). Asi něco jiného, než jsem dostala. Čte se rychle, je kraťoučká, ale nějak mi nesedla ani dějem (minimální), ani způsobem vyprávění a vyznění, ani stylisticky (výrazný a hodně archaický rukopis). Nicméně jsem ráda, že jsem si o tuto klasiku doplnila vzdělání.
Nebylo špatné podívat se na Krysaře dospělýma očima. Jako každý jsem znala osekanou dětskou verzi. Ne že by mě příběh nějak zvlášť nadchnul, ale vzhledem k rozsahu je to snesitelné. Autor toho dokázal říct hodně o lidských vztazích na velmi omezeném prostoru.
Klasika, kterou by měl číst snad každý. Knihu jsem četla poprvé jako povinnou četbu ve škole, teď jsem se k ní v rámci čtenářské výzvy vrátila. Moc hezký, i když ponurý příběh, určitě jsem nečetla naposledy.
Krátká próza s překvapivým koncem (alespoň pro mne). Ne vždy je na škodu být "jiný", jak dokazuje závěr knihy. Doporučuji přečíst.
Vybrala jsem si Krysaře v rámci čtenářské výzvy a čekala jsem od ní víc. Bohužel kniha není mým šálkem kávy.
"Nemiluj přespříliš, chceš-li býti milován; vyčerpáš sám všechnu lásku, určenou pro dva. Přemíra lásky, kterou dáváš, ničí možnost lásky, kterou bys měl bráti; to ti radí krysař, který mnoho viděl."
"...Ale jak rychle tato píseň šla ze snu v život a z života v smrt ! "
Krása slova, síla slov zakletá ve zvuku píšťaly a melancholie prostupující stránky útlé knížečky s takovou mocí, že melancholií naplní i člověka, jež ta slova přebírá svým zrakem.
Musím říci, že jsem ráda, že tomuto kouzlu mohu čelit v době, kdy můj život přes všechno, co v něm je, nebo už není, vyryl ve mě nesmazatelnou stopu pravdy, že život je dar, ať už nás v něm potká cokoli...
Byla, či nebyla tato brázda vyryta v době maturity, kdy mnozí tuto "poezii slov" čtou ? Ano...byla! První kroky jsem již měla za sebou. Pláč dítěte přehlušuje hlas píšťaly.
Nějak takto jsem se cítila, když jsem vnímala Kytici a to bylo přibližně kolem maturity.
Žít se dá v zemi sice nedokonalé a plné lidských chyb, přesto opravdovější, než snově pohádkové zemi Sedmihradské.
Maturita je zkouškou dospělosti, možná sem tato kniha patří, protože umění se rozhodnout,je rozhodně znakem dospělosti.
Do Čtenářské výzvy patří určitě, neboť jaký hudební nástroj hraje výraznější roli ?
Venku svítí slunce, ozývá se hlas vnučky i kostelních zvonů - melancholii ze sebe setřesu brzy.....
Tato knížečka mi vyrazila dech, úžasně poetická, nezapomenutelná, můj nevětší skvost letošní VÝZVY. Svojí poetičností mi velmi nečekaně připomněla knihu z úplně jiného prostředí i období - Kočičí host .
....................................................................Výzva 2019/3
Píšťala krysařova pudila dále.Zástup šel mlčky za ní.A ve všech těch zašlých srdcích,zubožených duších,zaprášenou cestou,zkažených hříchy,ve všech těch srdcích vzbouzela se jakási čistá touha.100%.
80 stran, ve kterých je krásně ukázána pomstychtivost krysaře, lakomost radnícha a labilní Agnes. Děj se mi líbí. Jedna z knih, kterou jsem v povinné četbě měla ráda.
Štítky knihy
sebevražda zfilmováno pověsti romantismus pomsta tragédie rozhlasové zpracování krysy klasická literatura
Autorovy další knížky
1972 | Krysař |
2002 | Milá sedmi loupežníků |
2002 | Devátá vlna |
1937 | Zmoudření Dona Quijota |
1989 | Vteřiny duše |
Přečtena téměř jedním dechem během jednoho dne, ale přesto tam byly některé věci, které mi až tak moc nesedly. Myslím si, že se k ní časem vrátím.