Kryštof Kolumbus: Vzestup a pád nejslavnějšího objevitele

28.10.2019

Skvělá kniha, která mě překvapila svou čtivostí, odborností i snahou o objektivitu. Slepá místa v Kolumbově životopisu autor vyplňuje krátkými povídkami, po kterých následuje odborný výklad. Jindy je zase vyprávění proloženo Kolumbovými deníkovými zápisy.
Plout po nekonečném oceánu pět týdnů do neznáma stále vpřed, na chatrných lodích a s tehdejšími vědomostmi, vyžadovalo neskutečnou odvahu. Většinou byli toto riziko ochotni podstoupit jen dobrodruzi a propuštění trestanci, ženoucí se za zlatem. Nelze se pak divit, že ráj, který objevili, během několika let zmizel i s jeho původními obyvateli.

"V zářivém ranním světle dne 12.října, opět v pátek, stanuli před plochým, šperkem zelených lesů lemovaným pobřežím. Na žlutém mořském břehu se třepetali ptáci, vzlétajíce a opět se snášejíce k zemi, a hnědé lidské postavy, úplně nahé, které se tu shromáždily, pobíhaly sem a tam, zdvíhaly v největším úžasu paže k nebi, vyrážely pronikavé, nesrozumitelné zvuky, vrhaly se bázlivě k zemi a zase vyskakovaly, skákaly do vody, jako by chtěly běžeti lodím vstříc, načež opět prchaly na břeh a schovávaly se v blízkých houštinách."

"Při dalším prohledávání chat našli Španělé něco, při čem jim stydla krev v těle: přípravy a zbytky strašlivých hodů, ohryzané lidské kosti a kusy paží a nohou, které se vařily v klokotající vodě nad hořícím ještě ohněm."

Autor uvádí plno zajímavostí, například že objevené ostrovy byly pojmenovány Antily podle bájné Antilie nebo že námořník Rodrigo de Triana, který první spatřil Nový svět, nedostal slíbenou odměnu a přestoupil proto na islám. Moc smutné bylo vyprávění o kazikovi Caonabovi a zvonu z Isabely.