Kštice Bereniky

Pozdní prvotina z druhé poloviny 30. let Kštice Bereniky přinesla útvary pohybující se žánrově od diskurzivních lyrizovaných esejů a próz vystavěných na bohaté obraznosti až k básním v próze. Charakteristické jsou pro ni stylizované odkazy na antiku (v souladu s Obrtelovým celoživotním zájmem o její mytologii i filozofii, zejména pythagorejského a platonského okruhu, včetně alexandrijských gnostiků), jakož i odkazy na východní učení, na raný anglický romantismus a francouzské symbolisty, hlavně na autory básní v próze, které Obrtel tiskl v Kvartu (Francis Jammes, Aloysius Bertrand, Jules Laforgue aj.). Konstitutivním znakem této i pozdější Obrtelovy tvorby byla snovost ve smyslu bdělého snění, na rozdíl od surrealistického přístupu tedy snění bez analytického zájmu a bez patologického charakteru.... celý text