Kto je bez viny
Liane Moriarty
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/362627/bmid_kto-je-bez-viny-SDC-362627.jpg
3
1119
1119
Sam a Clementine vedú príjemný, veľmi rušný život. Majú dve malé dcérky, Sam práve nastúpil do vysnívaného zamestnania, bohémska čelistka Clementine sa pripravuje na životne dôležitý konkurz. Ak existuje niečo, na čo sa môžu spoľahnúť, potom sú to práve oni dvaja a ich vzťah. Clementine a bezdetná účtovníčka Erika sú staré priateľky. Stačí jeden pohľad a nemusia si nič hovoriť. Ich vzťah je však dosť zložitý, Erika bezhranične obdivuje Clementine a tej to už tak trochu prekáža. Takže keď ich Erika na poslednú chvíľu pozve na grilovačku u susedov Tiffany a Vida, na ktorú sa chystá s manželom Oliverom, Clementine a Sam neváhajú. Susedia sú zaujímaví a milí ľudia, tiež majú dcérku, a tak veria, že spoločne sa budú cítiť príjemne. Ale niečo sa prihodilo. Prešli dva mesiace a oni si stále kladú otázku: Čo by sa stalo, keby sme tam nešli? A najmä: Čia je to vina? V románe Kto je bez viny sa Liane Moriartyová majstrovsky venuje základným otázkam života: manželstvu, sexu, rodičovstvu, priateľstvu. Ukazuje, ako pocit viny dokáže otriasť zdanlivo silnými vzťahmi a ako to, o čom mlčíme, môže byť silnejšie ako to, čo robíme.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2018 , Ikar (SK)Originální název:
Truly Madly Guilty
více info...
Přidat komentář
Zpočátku se mi kniha četla hůře, ale v druhé polovině nabrala na obrátkách a v závěru do sebe všechny příběhy, vztahy, emoce nádherně zapadly. Liane Moriarty potvrdila, že umí psát čtivě a poutavě a dokáže znamenitě vykreslit psychologii jednotlivých postav, tak že ani jedna z nich nepůsobí jednotvárně nebo černobíle. Moje preference směřují k páru Tiffany a Vid.
Ze všech, co jsem od autorky četla, mě bavila asi nejméně. Pořád se mi pletly postavy, a na každé z nich mě něco vadilo...no, snad další bude lepší.
No, tohle byla zase jízda. A rozhodně ne v kladném slova smyslu. Knihu jsem měla chuť prohodit oknem už někde u třetí kapitoly, kde mi došlo, že mi jádro pudla zůstane zapovězeno nejspíše až do samého konce knihy.
Takže máte 6 postav, kterým se totálně rozpadá život pod rukama, protože mají zjevné trauma z nějaké události. Jenže jako čtenář absolutně netušíte, co se stalo. Ve mě to akorát vyvolávalo pocit, že jsem vyčleněná z kolektivu a nikdo mi nechce říct, o co tady vlastně jde.
Ke končenému verdiktu dochází mezi stranami 260-300 a pak je teda dalších 150 stran na vyřešení toho zbytku. Jenže v té době už mě ty postavy opravdu nezajímaly a mohly si ty svoje trable nechat pro sebe. Nehledě na to, že jejich celková reakce se mi zdála velmi nepřiměřená tomu, co se stalo - přemrštěná.
Kniha by byla skvělá, kdyby šla chronologicky. Nejdřív přečíst všechny kapitoly "Den, kdy se grilovalo" a potom ten zbytek. Byla bych nadšená minimálně na 4 hvězdy, se všemi těmi tajnostmi ale pouze za 2.
Autorku mám ráda, ale mám u ní ještě hodně restů, které jsem se rozhodla napravit. Tato kniha byla jedním z restů, z knihovny na mě koukala už opravdu dlouho. Na čtení jsem se opravdu těšila, ale ve výsledku jsem byla spíše zklamaná.
Snad každá z postav měla plno otravných rysů. Navíc se příběh dost vlekl. Opravdu už jsem se jen modlila, ať se odhalí, co se vlastně stalo a skončí to.
I když bylo i pár světlejších momentů, kdy jsem knihu nechtěla odložit a zajímal mě vývoj příběhu a postav, tak stejně převažují negativní pocity.
Pro mě zatím nejslabší kniha od paní Moriarty. Uvidíme, co přinesou další.
Příběh i zápletka jsou na takovou oddechovku dobré, ale je to rozvleklé a po chvíli už i trochu nudné čtení. Člověk už není ani tak napjatý z rozuzlení, spíš už jen čeká, co se tedy stalo, ať už to má za sebou. Kdyby byla poloviční a svižnější, vůbec by to knize neuškodilo.
Kniha pro mě byla taková oddechovka, asi rozumím, co chtěla autorka knihou říct. Nicméně, zkrátit ji o takových sto stran by bylo fajn, ta zdlouhavost byla místy až otravná, za mě zatím nejslabší kniha od Liane:)
Melo to byt polovicni, pak by to byla svizna knizka a mozna by me i bavilo vymyslet, co se asi tak mohlo stat.
No co k tomu napsat...Kniha byla nudnejsi,zdlouhavá. Už jsem se těšila až jí doctu.
Styl psaní, popis osob i téma bylo dobré a zajímavé. Celkově ale byla kniha trošku nudnější, než jiné od autorky. Čekala jsem trochu víc a popravdě i trochu jinou záhadu co se odehrála. Jinak by kniha stačila kdyby měla cca o polovinu míň stránek, tak by mě i bavila.
Celá premisa tejto knihy a následky toho akože veľkého "odhalenia" respektíve udalosti, ktorá každého zmenila a mala vplyv na postavy je tak neskutočne slabá, až sa čudujem autorke, že to dala na viac ako 400 strán!
Toľko vaty by bolo na niekoľko matracov! Bolo to nezaujímavé, mdlé, nudné a neskutočne otravné. Ako žvásty ľudí, čo nemajú čo povedať a nemajú žiadne problémy.
To boli presne všetky postavy v knihe.
Ani jedna nebola sympatická.
Triler to nebol, psychologický román to nebol, aj keď mám pocit, že sa o to snažil, napätie absolútne nič.
Teraz keď čítam červenú knižnicu, tak som zvyknutá na braky.
Len mi príde, že tá červená knižnica sa na nič nehrá, preto knihy, ktoré sa tvária na viac než sú, tie sú horšie.
Takže tu som pri hodnotení naozaj veľmi prísna.
Tak tahle se mi zase dost dlouho vlekla a špatně četla. Autorčiny knihy mám povětšinou ráda a tahle se mi příběhem a stylem jakým byla napsaná docela líbila, ale na druhou stranu mi přišla zbytečně zdlouhavá. Klidně bych ji o sto stránek zkrátila a dala tam jen to nejdůležitější z příběhu. Jako celek mi to bohužel přišlo rozvláčné a trochu zamotané.
A to že jsem knihu četla opravdu dost dlouho, tak za to na jednu stranu mohlo i mé stěhování na přelomu července a srpna, kdy jaksi na čtení nebyla úplně čas a energie.
Tento příběh o současné tragédii a zároveň popis toho, jak všechny postavy prošly něčím traumatickým, když byly malé mi přijde trochu zvláštní.
Příběh jsem přečetla před lety , ale nějak mě nezaujal.
Líbilo se mi, jak autorka vykreslila charaktery jednotlivých postav, zejména postavu Eriky a Olivera. Také se mi líbilo vykreslení vztahů mezi manželi, i těmi staršími. Možná mohla být kniha o něco kratší, ale to je jen drobná vada na kráse. Bavilo mě to.
Lol takže tam se udála jedna vteřina děje, pomoct chtěl starý soused, přežilo se to a nadělá se kolem toho TOLIK KECŮ o ničem???
Totální hnůj.
(SPOILER) Uf, nebavilo mě to. Vadilo mi jak se autorka snažila knížku udělat moc napínavou, na každý stránce nemohlo chybět “od toho dne, od toho grilování”. Míň je někdy víc. Jinak příběh zajímavý ani nebyl, číst znovu nebudu
Na můj vkus strašně rozvleklé, ničím mimořádným příběh nebyl a myslím, že by stačila polovina stran a dalo by se říci vše co bylo řečeno. Můj názor, který nikomu nenutím.
Hrozne me stvalo, ze půlku knizky vlastne nevim, o cem se mluvi. Ale cist se dalo.
Štítky knihy
nevěra přátelství děti pro ženy rodina grily, grilování psychologické příběhy mezilidské vztahy kamarádky violoncello
Autorovy další knížky
| 2014 |  Manželovo tajemství |
| 2017 | Sedmilhářky |
| 2015 | Na co Alice zapomněla |
| 2017 |  Šílené výčitky |
| 2016 | Tři přání |
Připojím se k předchozím komentářům - dvě časové roviny knize uškodily, zřejmě měly gradovat napětí, namísto toho byly otravné a nečetlo se to moc dobře. Málokdy se také sejde tak nesympatická sestava hlavních postav. Řemeslně dobře napsané, ale autorka to umí i lépe...