Kufr paní Sinclairové
Louise Walters
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/231200/bmid_kufr-pani-sinclairove-231200.jpg
4
380
380
Osamělá Roberta pracuje v knihkupectví Old and New a ráda sbírá všemožné poklady minulosti ukryté ve starých svazcích - fotografie, dopisy, pohlednice. Když jí otec jednou věnuje starý kufr, jenž svého času patříval její babičce, objeví v něm prazvláštní dopis z druhé světové války. Je pod ním podepsaný její dědeček, jehož nikdy nepoznala - nejde jí však do hlavy, jak ho mohl napsat, jelikož dle data uvedeného v listu už měl být tehdy dávno po smrti… Dorothy prožívá nešťastné manželství s Albertem, jenž posléze odchází bojovat do války. Když jednoho dne spadne do pole za jejím domem stíhačka, poznává shodou okolností polského majora letectva Jana Pietrykowského a s tím, jak se jejich pouto prohlubuje, v ní vzklíčí naděje na lepší budoucnost - snad přece jen nalezne štěstí. Osud má však s nimi oběma jiné záměry a zanedlouho už musí Dorothy skrývat tajemství tak velké, že jeho důsledky pocítí i její vnučka Roberta o desítky let později…... celý text
Přidat komentář
Začátek byl hrozný. Nemohla jsem se začíst a děj skákal z jedné doby do druhé, takže jsem se pěkně ztrácela. Ale nakonec jsem se začetla a více mě zajímala Dorothy než Roberta. Celkem předvídatelný děj a závěr byl otevřený. Ale jinak se to četlo docela pěkně, když se člověk najde a ví, o co jde.
Přestože má kniha necelých 300 stran, četla jsem ji bohužel dlouho. To bohužel se ovšem neváže ke kvalitě knihy, ale k nedostatku času. Byla jsem totiž naprosto fascinovaná a napjatá, i když jsem samozřejmě tušila, jak kniha zhruba skončí. Nechtěla jsem nic jiného než číst a číst. Konec byl hořkosladký a přesně odpovídal popisu uvedeném na přebalu. A mně se tedy líbily obě linie, jak Dorothyina, tak Robertina. A Philip je super maník!
Tak tato kniha mě mile překvapila, byla čtivá a příběh se mi moc líbil, po delší době super kniha co mohu jen doporučit.
Stokrát vyvařené ingredience, spíš než postavy, jen figurky, s kterými autorka hýbe, jak se jí hodí. Zvlášť současný příběh je doslova nudný. Za týden nebudu vědět, jak se liší od jiných "dopisů". Vhodné pro zaplácnutí času nebo když potřebujete dát mozku dovolenou.
Čekala jsem trochu jiný příběh, ale nevadí. Rozhodně mě bavilo střídání časových rovin. Příběh ze současnosti byl slabší, hlavní hrdinka byla dost protivná a její příběh nijak neodsýpal. Příběh její babičky v minulosti byl zajímavější.
Ten nádherný obal ! Tak výstižný a věrný obsahu knihy. Jako knihovnice se taky setkávám se zajímavými záložkami, ale takové úlovky nemají ani ve střediskové. A Roberta mi vůbec nepřišla osamělá měla práci, která ji bavila a rodinu , které držela pohromadě a kouzlo tajemství . To, co udělala Dorothy, byla správná věc a bavila mě nejvíc z postav. Hodně lidí tuto knihu přirovnává k jiné knize, námět není až tak originál ale rodinná tajemství táhnou.
krásný, i když trochu smutný příběh, zajímavá zápletka a nevím, jestli byl ten příběh s dobrým nebo špatným koncem, ale vlastně spíš s dobrým...stojí rozhodně za přečtení
Kniha se četla dobře, jen - a teď nečtěte dále, kdo se knihu teprve chystáte číst.
!!! SPOILER !!!
konec knihy mě naprosto dostal: sedmý markýz z Monmouthshiru?! Pořád jsem čekala, kdy řekne, že si dělal srandu, ale ono ne...milionář...několikanásobný....tohle bych teda fakt nečekala.
!!! KONEC SPOILERU!!!
Příjemná oddechovka se zajímavým rozuzlením. Také ukazuje, že svět není jen černobílý a že někdy se prostě musí udělat to, co se musí.
Na začátku jsem měla problém dostat se do příběhu a odkládala knihu s obavou, že se k ní už nevrátím. Po pár dalších stránkách jsem vplula do děje a nemohla vyplout. Rozhodně to nebyl žádný literární high level, ale přimělo mě to k úvahám o lidských osudech a dívat se na minulost zase trochu z jiného úhlu.
Tak k této knize bych se vyjádřila opravdu jednoduše . Příjemné letní čtení , které se odehrává ve dvou rovinách příběh Roberty a příběh paní Sinclairové.
Nejprve mě přilákal krásný obal, na knihu jsem pak čekala v knihovně skoro půl roku, ale vyplatilo se. Hezké čtení, od kterého se mi nechtělo a ještě po týdnu ve mně příběh doznívá. Mám ráda střídání dějových linek, dělá to knihu zajímavější. Oba příběhy mě vtáhly do děje, líbila se mi jejich provázanost. Mohu doporučit, určitě stojí za přečtení.
Opět kniha psaná na dva děje. První Dorothea, zajímavé, uvěřitelné. Roberta, její část byla zbytečná. Na to jak je kniha tenká, jsem jí louskala dost dlouho.
Příjemné oddychové čtení, kdy se prolínají životy 2 generací. Musím přiznat, že vyprávění o životě babunie se mi líbil mnohem víc.
Určitě první volba pro ty, kterým se líbila Dívka, již si tu zanechal (Moyes), bohužel ne tak propracovaná, přesto je kniha příjemnou jednohubkou. Když vezmu v úvahu, že se jedná o autorky románovou beletrii, pak má velký potenciál a ráda si přečtu i něco dalšího!
To jsem si zase početla! Moc pěkný román o rodinných tajemstvích a promarněných příležitostech. Autorce se podařilo napsat příběh, který od první stránky zaujme a nechce se vám od něj odejít. Prolínají se zde dvě dějové roviny, a každá je velmi zajímavá. Příběh babičky a vnučky, ač se odehrává v úplně jiných reáliích, má mnoho společného. Určitě doporučuji všem vnímavým čtenářkám, které jsou už někdy unaveny všemi těmi superženami z amerických románů. Toto je příběh opravdu velmi autentický a uvěřitelný.
Příběh je zajímavým jak svým námětem, dějem, tak zpracováním. Některé scény ze současnosti jsem moc nechápala, byly zbytečné. Zřejmě jsem čekala něco trochu jiného a to ovlivnilo mé hodnocení.
Když jsem si knihu kupovala, říkala jsem si, že to bude pěkné oddechové nenáročné čtení na dovču, ale musím říct, že příběh mě pohltil. Bylo zajímavé prostřednictvím Roberty zjišťovat, proč a jak se rozhodovala paní Dorothea. Myslím si, že kniha opravdu stojí za přečtení.
Nic jsem předem o knize nevěděla, jen jsem byla zvědavá, jaké to bude. A bylo. Mám moc ráda tento druh příběhů. Úplně se mi vykreslují postavy, prostředí, odehrává se přede mnou film. Úplně jsem cítila ten "kravský odér", když se nečekaně narodilo to miminko. Střídání časových rovin mi nevadilo, jen jsem vždy při skončení jedné, měla nutkání přeskočit listy a pokračovat v ní. Ale odolala jsem. Je pravda, že příběh ze 40. let byl plnější, ale i ten současný se mi líbil. Konec byl sice předvídatelný, ale jsem ráda, že částečně dopadl dobře a částečně to bylo velmi smutné.. Ta promarněná šance..., mohli být spolu a určitě šťastní... Je to život.