Kufr paní Sinclairové
Louise Walters
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/231200/bmid_kufr-pani-sinclairove-231200.jpg
4
380
380
Osamělá Roberta pracuje v knihkupectví Old and New a ráda sbírá všemožné poklady minulosti ukryté ve starých svazcích - fotografie, dopisy, pohlednice. Když jí otec jednou věnuje starý kufr, jenž svého času patříval její babičce, objeví v něm prazvláštní dopis z druhé světové války. Je pod ním podepsaný její dědeček, jehož nikdy nepoznala - nejde jí však do hlavy, jak ho mohl napsat, jelikož dle data uvedeného v listu už měl být tehdy dávno po smrti… Dorothy prožívá nešťastné manželství s Albertem, jenž posléze odchází bojovat do války. Když jednoho dne spadne do pole za jejím domem stíhačka, poznává shodou okolností polského majora letectva Jana Pietrykowského a s tím, jak se jejich pouto prohlubuje, v ní vzklíčí naděje na lepší budoucnost - snad přece jen nalezne štěstí. Osud má však s nimi oběma jiné záměry a zanedlouho už musí Dorothy skrývat tajemství tak velké, že jeho důsledky pocítí i její vnučka Roberta o desítky let později…... celý text
Přidat komentář
Kniha opravdu není špatně napsaná, začetl jsem se prakticky ihned po jejím otevření. Problém bych hledal jinde. Autorka v celé knize sice krásně převypráví část Robertina života, působivě otevírá (byť ne vždy přesně dělenými útržky) i minulost Robertiny "babuiny", aby na konci knihy celý děj rázně utnula a předala divákům informace, které by na začátku příběhu předpověděl i analfabet. Pointa zkrátka není vypointovaná a chybí jí dramaturgie a vystavění. Některé postavy a vztahy mezi nimi byly nepřehledné a rovněž mi přišlo, že v případě, kdy se autorka snažila linku "zpoetizovat" nebo přidat metaforu, ocitala se zpravidla na tenkém ledě. Jak filozoficky, tak především literárně. Jinak ale bylo čtení příjemné a rychle mi uteklo.
Měla jsem stejný problém se začátkem knihy jako většina. Dokonce jsem knihu při prvním čtení odložila po zhruba 60 stranách a začala jsem číst něco jiného. Teď jsem se k ní vrátila a přečetla jsem jí jedním dechem během dvou dnů.
Zhruba kolem 120 stránky mě příběh pohltil a já nemohla přestat číst. Bavily mě obě časové roviny, Dorothey i Roberty. Příběh byl emočně silný. Na pět hvězd, se obávám, to ale není.
Takže za mě čtyři krásné hvězdy.
Příjemné odpočinkové počtení. Dvě časově oddělené dějové linky (anglický venkov za 2. světové války a současnost), které se ale vzájemně prolínají. Líbil se mi spíše příběh Dorothy, Robertiny části příběhu mě zas až tak moc nezaujaly. Tedy až na "úlovky" z knih, které Roberta třídí pro antikvariát.
Konec mi přišel jaksi "neukončený"
Moc povedena kniha, ktera se prijemne cetla. Oba pribehy mne vtahly a Dorothee jsem moc prala, aby ji to s Janem vyslo. Je uzasne, kdyz se najdou dva, kteri citi neco tak uzasne silneho... Trocha historie, trocha romatiky, trocha napeti a na konci i trocha slz. Doporucuji
Kniha je velmi podobná Dívce, již jsi tu zanechal od Jojo Moyesová. Louise Walters však nemá děj tolik propracovaný do hloubky. Klade však důraz na prožívání hlavních hrdinů a volně přechází od vyprávění z pohledu vypravěče k přímým myšlenkám a emocím postav. Přesto je vše přehledné a neztrácela jsem se, jak se mi občas při podobném stylu psaní stává. Děj v současnosti považuji za slabší, kdyby se kniha odehrávala pouze v minulosti, rozhodně bych ji četla raději. Přesto to bylo příjemné a zábavné čtení.
Velmi čtivý román, který čtenáři nabízí dvě příběhové linie. Minulost a současnost. Minulost byla moc fajn, období, v němž se příběh odehrává mi přišlo hezky zpracované a mělo atmosféru. Současnost oproti tomu poněkud pokulhávala. V podstatě jediné, co bych na "současnosti" ocenila bylo zaměstnání hlavní postavy, z kterého na mě dýchala příjemná atmosféra, ale to bylo asi tak vše, protože jinak byl příběh dost naivní, pro mě i málo propracovaný, postavy zvláštním způsobem ploché.
Za normálních okolností bych dala 2*, ale za krásnou obálku jednu přidávám.
Výborná kniha, bavila mě od začátku až dokonce. Je směsicí knih Poslední dopis od tvé lásky (Jojo Moyes) a Reverendova žena (Katherine Webb), dokonce bych řekla, že se jimi autorka hooodně inspirovala, což mi chvílemi trošičku vadilo. I tak ale musím ocenit skvělý příběh, který příjemně plyne a nikde se nezadrhává, dobře vykreslené postavy a krásné prolnutí životů dvou (částečně tří) generací, které dělí dlouhá časová propast. Jediné, co mi přišlo trošku "odfláknuté", byl konec.
Knihu moc doporučuji, především ženám. Myslím si, že je velmi nedoceněná a upřímně doufám, že mnoho dalších čtenářek potěší tak, jako potěšila mě.
Román pro ženy se zajímavou zápletkou a prolínáním současnosti a válečné minulosti. Knížka mě bavila, jednu dobu jsem ale měla docela dost Dorothey a radši bych trávila více času s Robertou. Na to, že se jedná o autorčinu prvotinu, jde o celkem zdařilé dílko, které se tomu, co nabízí ženská literatura znatelně vymyká. A i když pár věcí z červené knihovny autorka neopomněla dosadit, vzhledem k žánru mě to ani moc nevadilo. Za mě poctivé 3 a půl hvězdy a knihu určitě ženským čtenářkám doporučuji.
Ano, začátek poněkud těžkopádnější, ale jako celek hodnotím dobře. Zajímavá zápletka, Doporučuji.
Začátek knihy se čte velice špatně, kolem 100 strany se kniha otevírá a každého čtenáře vtáhne do svého děje. Příběh smutný a utrápený, zároveň naplněný silnou láskou a porozuměním.
Bohužel zatím jsem přečetla těch kritických 30 stran a nic, žádný dojem, žádný zájem - nevím, jestli budu pokračovat.
Moc hezká knížka, velice čtivá, zajímavá zápletka.Knížka se četla sama. Takově klidné oddechové čtení. Za přečtení rozhodně stojí
Kniha mě příliš neoslovila, přečteno, odloženo, zapomenuto. I přes to, že mi hrdinka Roberta byla povahově podobná, nezaujala. Příběh z minulosti byl zajímavější, ale Dorothy bych za přítelkyni rozhodně nechtěla. Příběh mě do děje nevtáhl, oddychovka tak na cestu do vlaku.
První román paní Waltersové je podařené dílo. Hezky napsané, čtivé. Život, osud, okolnosti umí s námi "pěkně" zatočit, a někdy si za to můžeme i sami svojí zbytečnou hrdostí. O tom tato kniha je. Moc hezké čtení.
Pěkná, čtivá knížka. Příběh byl hezký, ale knížka ve mne nezanechala žádný zvláštní pocit, jak nějaké jiné knihy.
Napínavý a v mnohých ohledech pohnutý životní příběh paní Dorothy a její rodiny, jehož detaily se pozvolna rozkrývají, což dává knize příjemnou dávku napětí a zvědavosti, která vás nutí otáčet stránky tak rychle, jak jen to jde. Je pravdou, že některým pasážím, a to zejména těm, kde figuruje Phiplip, by slušela větší propracovanost a zmínka o titulu markýze z Monmouthshiru je více jak úsměvná, ale považuji to za přešlapy odpustitelné a i navzdory nim ve mě kniha zanechala silné pocity a především námět k nejrůznějším úvahám, což vždy hodnotím kladně, jelikož obsah knihy by neměl hned po jejím dočtení z mysli čtenáře jen tak vyšumět.