Kukačka
Natalie Daniels
Connie se probudí na psychiatrii. Prý spáchala strašný zločin — jenže si na nic nevzpomíná. Když se Connie seznámí s Ness, stanou se z nich nejlepší přítelkyně. Jejich rodiny spolu jezdí na dovolenou a o všechno se dělí, jako by byly sestry. Ale život přináší problémy: Connie má potíže s dospívajícími dětmi, nemocnou matkou, v práci i manželství… Pomalu ztrácí vztah k realitě. Jednoho dne se ocitne na psychiatrii a nic si nepamatuje. Navštěvuje ji pouze manžel; matka, někdejší nejlepší přítelkyně a děti za ní přijít nechtějí. Nebo nemohou? Soudní psychiatrička Emma Robinsonová musí pracovat s Conniinou pamětí a obě pomalu zjišťují, co se stalo, když cizí hnízdo obsadila kukačka… –––– Danielsová čtenářům ukazuje nekompromisní pohled na podstatu lásky, věrnosti a zrady. — Publishers Weekly To, jak autorka bez příkras zobrazuje myšlenky hlavních postav, jejich obavy a nedostatky, je zneklidňujícím způsobem přesné. — Mysteryplayground.net „Mimochodem, já jsem Ness!“ představila se ta žena a natáhla ruku. „Connie,“ odpověděla jsem a ruku stiskla. A tak vzniklo naše pouto. Připadá mi to tak dávno. Taky je to dlouhých šest let. Jako by se to odehrálo v jiném životě — v době, kdy jsem na ulici míjela bezdomovce schoulené v počuraných koutech a nedbale si pomyslela: Jak se sakra stalo, že se ti život takhle podělal? Teď už to vím. A jak se ukázalo, odpověď zní: vlastně docela snadno. Říkáte si, že to bude postupný proces, ale pravdou je, že se váš život může změnit v jediném okamžiku. A může to být vrtoch úplně cizího člověka — třeba sousedky, která se rozhodne nastěhovat do domu na Buxton Road. — ukázka z knihy... celý text
Přidat komentář
Bohužel musím souhlasit s recenzemi níže. To, že se zde bude jednat o duševní a psychické zdraví jedince, mi bylo jasné už od začátku. Špatná medikace, srdce na kusy, jizvy na těle i duši... Smutný příběh zlomené ženy, které ji život naložil tolik ran, že to nebyla schopna ustát (upřímně, kdo by to ustál že?)
V pár momentech jsem cítila až depresivní pocit z toho, kolikrát ji byla vražena kudla do zad, ale i přesto nechybělo odhodlání k nápravě. Ale to je asi tak vše... Opravdu do půlky knihy vyprávění pacienta s psychiatričkou, při čemž vlastně jen obdivujete krásu přírody, či nějakých dalších dlouhých popisů... Od půlky už díky velice dlouhým slohům víte, kam to bude směřovat... V závěru zjistíte, že jste se nespletli... A konec... Vlastně jsem knihu pořád odkládala, moc dlouho jsem u ní nevydržela. Chtělo by to asi víc zajít do hloubky, nebo jak to nazvat... Řešíme duševní poruchu, nebo román o manželství?... Těžko říct...
Psychologické drama a položena otázka : může si vůbec dnešní žena dovolit nervové zhroucení ?
Není to ani detektivní příběh a ani homosexualita zde nehraje hlavní roli.
Kolik toho žena může snést, než se snaží odpoutat od reality ? Jak hlavní hrdinka, tak i její psychiatrička dostaly naloženo dost - a medikamenty to nevyřeší.
Nakonec jsou to jejich poraněné duše, které si umějí naslouchat a najít východ....
Připomnělo mi to titul "Tančím tak rychle, jak dokážu "....
Někdy vás zklamou ti nejbližší. A když tu tíhu zklamání nemůžete unést a máte špatnou medikaci, dopadne to podobně jak v této knize. Příběh k zamyšlení, ale zpracování průměrné.
Cekala jsem vic, prvnich 150 stran nuda, zbyle kapitoly byli ctivejsi, ale dej nikam negradoval, kniha k zamysleni s pozitivnim koncem o problemech v manzelstvi.
Dela111 o komentář níž naprosto vystihla i moje pocity z knihy. Rozhodně to není detektivka, rovněž název mi nepřijde zrovna šťastný, originál je daleko výstižnější. Knížka se četla dobře, ale na to, o jak závažné téma se jedná a jaké události se přihodily, by měla čtenáře víc zasáhnout. Já jsem z ní pří čtení necítila žádné velké drama či emoce.
Tak především tato kniha nepatří mezi detektivky. Toto žánrové zařazení je nesmyslné.
Kukačka je psychologický román o tom, že někdy život, nebo spíš blízcí, člověku naloží víc než je únosné a může se psychicky zhroutit. Svoji úlohu tu mají přípravky používané při léčbě úzkosti, nespavosti apod. Špatná medikace u těchto léků je nebezpečná.
Téma je zajímavé a vážné, ale autorka nejde do hloubky problému. Není tu živý, natož bohatý děj. Tři čtvrtiny knihy tvoří jednoduché povídání pacientky s psychiatričkou, která by sama potřebovala minimálně psychologa. Až poslední čtvrtina zachraňuje celou knihu.
Tento psychologický příběh se sice lehce čte, ale celkově je trochu slabší.
Pro mne naprosto nepřekonatelná kniha...velmi citlivé téma a v dnešní době i velmi aktuální...nadchl mě i spisovatelčin smysl pro humor...doporučuji!
Pekná kniha, smutné ako dokáže druhý človek ublížiť..zaujímavé čítať čo všetko dokáže ľudská psychika..odporúčam
"Prožít si své peklo" jiné hodnocení nemám. Z příběhu Connie doslova mrazí. Přečteno na jeden zátah.
Místy mě příběh bavil více, místy méně. Celkově však nebyl špatný, občas toho prostě může být na člověka moc. A o tom tahle knížka je.
Každý z nás má své problémy, každý je řeší jinak. Ale když se nakupí, bouchnou saze - vůbec netušíme, kterým směrem se rozletí....
Takové celkem neuvěřitelně uvěřitelné čtení
Dala jsem 150 stran, pak jsem to vzdala.