Štvanice
Antonín Thurnwald
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/23372/bmid_stvanice-V4W-23372.jpg
4
23
23
Kulhavý bůh série
1. díl
Arthur Waldhorn pracuje ve stínech. Umí zajistit leccos a pro leckoho. Málokdy se mu však stává, že jej chce zákazník zavraždit, a ještě méně vstupují do jeho života agenti, tajné služby a mafiánské klany. A jako by to nestačilo, navíc ještě upíři, starší rasy a další podivné bytosti. Počet Arthurových nepřátel roste stejně jako počet záhad v jeho životě. Zdá se, že se všichni zajímají právě o něj, aniž on sám tuší, kým vlastně ve skutečnosti je…... celý text
Přidat komentář
*** Rúžáka kulka srazila na zem a mozek, zasažený směrem od podbradku, vycákl roztříštěnou lebkou. O podrážky mých bot něco plesklo. ***
Další z místních „Kulha-like fiction“, která je zbytečně schovaná někde v koutě. A přitom má rozhodně co nabídnout. I když jak se to vezme. Kniha trpí „rozdělením“ na dvě poloviny, které jsou dějově a žánrově dost rozlišné a to se podepíše dost na kvalitě. První půlka nás seznámí s celkem nezajímavým Arthurem, který maká jako „nájemná síla“ pro tajnou agenturu (popř. toho, kdo zaplatí víc než štědře) a zrovna dodělal kšeft tykající se italského mafiánského bosse Canossiho. Než však skončí soudní přelíčení, dostane Arthur pořádný kopanec a kulky se na něj začnou sypat odevšad. Je frajer trénovaný a dobrý programátor, takže to ho moc netankuje. Horší už je to s tím, že jeho pronásledovatelé po dávce ze samopalu ne a ne zhebnout.
Následuje celkem přiškrcený popis naší Pražské kotliny a „postapo“ světa, kde se děj odehrává a to je první kámen úrazu. Jako by kniha nevěděla, kam patří. Máme tu jasně vykreslený svět, kde proběhl „Exodus“ (o němý se více nedovíme) a následně se zformovaly vlády, nové verze EU a jednotlivé gangy plné vylepšených lidí a podobné sebranky. Takový CyberPunk. Arthur se v tomhle světě pustí do pronásledování svých lovců a skáče příběhem a světem jak ožralá kulička v pinballu - není to špatné, ale ani nijak extra dobré.
Zlom přijde v druhé půlce, kdy dostane nakládačku od Švédských upírů a před nepěknými pokusy ho na poslední chvíli vykopnutím dveří (takových deus Ex macine tam bude nespočet) zachrání novodobá verze Gimliho a Legolase. Arthurovi je ve střípkách vysvětlen zcela nový svět se svými obyvateli (zde se snad dostaví i Opičí král, Shang Tsung a další…) a je na něm, aby v rozehrané partii bohů odehrál svůj part, nebo natáhl brka na jednom z operačních stolu. Tahle část je z ranku „Vládci strachu“ a potěší každého, kdo si rochní v takových brakových četbách. Mluva je řádně ostrá, vtipů přehršel (i když některé jsou víc než mimo a dávat přirovnání za každou druhou větu je někdy dost otravné) a člověka načrtnutý svět chytí a chce se o něm dovědět více.
***“Je-je-je tu hro-hrozná zima!“
„Tak leť rychlejc, ať se zahřeješ!“***
Což je za mě největší problém této knihy, protože byť avizuje a tváří se jako první díl a stejně tak i končí (na konci je „Cliff“ jak prase), tak druhý díl nikde není a vzhledem k době vzniku první knihy pochybují, že kdy vyjde. Na úvod by se hodilo varování, že je to s příběhem a jeho ukončením jako s hodně špatně přerušeným sexem, kdy musíte zdrhat nasr*** oknem pryč…
**Lo-Pan stál za mnou v nějakém svátečním habitu. Vypadal jako buzík z čínskýho komiksu. ***
Musím trochu nesouhlasit s přeechozím komentářem. Postava je sice drsňák, ale to je tak všechno. Jakékoli emoce nebo zajímavost se jí vyhýbají velikým obloukem. Naopak autorem vytvořený svět se mi docela líbil. Příběh také není špatný a celé je to velice čtivé. Nijak převratný, ale povedený kousek.
Knihu jsme vyhrála v tombole. Souhlasím, že příběh má spád, čte se dobře, nejdřív jsem neměla v úmyslu číst další díl, ale to se nakonec změnilo. Škoda jen že zřejmě není.
Buďme upřímní. Na 5* to zdaleka nestačí. Příliš mnoho logických děr a nedotažeností.
Na druhou stranu, příběh slušně odsejpal. Četlo se to dobře. A vždy je naděje, že druhý díl bude lepší. :)
Takže sem s druhým dílem. Rád si jej koupím.
Autorovy další knížky
| 2009 |  Štvanice |
| 2007 | Meč strachu |
| 2011 |  Stíny ze Siddhe Muir |
| 2005 | Gramarínová věž |
| 2008 | Prokletí Stradarcamu |
„Co na mě tak vejráš?“zeptal sa příkře.
Nemohl jsem si pomoct. Když vás z operačního stolu na zámku plném nočních můr zachráni někdo vysoký metr čtyřicet, taky bude te vejrat.
Nejak mi to nesadlo. Nenaplnilo to moje očakávania. Ak niekto tvrdí, že Kotleta kopíruje Kulhánka, tak nech si prečíta túto knihu. Pripadalo mi to ako Nočná hliadka od Kulhánka, no omnoho slabší odvar. Čakal som kopu humoru, ale v príbehu sa objavuje len okrajovo. Celkovo príbeh bol slabý. Veľa postáv nemala priestor rozvynúť sa, čo je škoda. Ďaľší problém je druhý diel. Má to mať pokračovanie, no prešlo 13 rokov a stále nič. Dlhšie sa už čaká len na pokračovanie Kráľovraha od Ruthfussa.