Kultura a každodenní život v raném novověku (16.-18. století). III., Náboženství, magie, osvícenství
Richard van Dülmen
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/23606/bmid_kultura-a-kazdodenni-zivot-v-ranem--653e8330e1731.png
4
12
12
Závěrečný díl rozsáhlé trilogie je věnován otázkám víry, ale i magie a osvícenského přesvědčení o rozhodující roli rozumového poznání. Autor analyzuje vztah jedince ke společnosti a jeho místo v jejích strukturách, důsledky reformace, význam lidové zbožnosti a magie na straně jedné a vzdělání a osvícenské racionality na straně druhé. Dülmenova trilogie je pokusem o ucelenou interpretaci kultury každodenního života v prvních stoletích novověku z hlediska historické antropologie, tedy jednoho z aktuálních a respektovaných směrů současného dějepisectví.... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2006 , ArgoOriginální název:
Kultur und Alltag in der Frühen Neuzeit. Band 3, Religion, Magie, Aufklärung, 1994
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
magie 16.-18. století osvícenství náboženský život studie střední Evropa každodenní život kultura a společnost
Dülmen pokryl dobu od roku 1500 až po přelom 18. a 19. století. Centrem jeho pozornosti je především Německo - německá reformace, reakce katolické církve a německé osvícenství, nicméně kniha je natolik obecná, že může sloužit jako první brána do tohoto období pro Evropu celkově.
K FORMĚ:
Během čtení se některé informace opakují. Kapitoly a podkapitoly fungují dobře i samy za sebe, což je skvělé. Nicméně pokud čtete knihu celou, je to trochu nudné. Jazyk je stravitelný, ale nevím, kolik bych si toho pamatovala, pokud bych si nedělala výpisky. Těch pár tabulek a map k projasnění jsem uvítala.
K TÉMATŮM:
Náboženství, tedy reformaci a rekatolizaci, Dülmen zvlášť nerozmazal. Pokud to chcete číst hlavně kvůli náboženství, nebude vám Dülmen stačit. Atmosféru doby a německé oblasti, která vypadala jako slepenec různých konfesí, ale vykreslil dobře.
O magii je toho řečeno málo, spíš se jedná o církevní praxi a zbožnost než o magii, jak si ji představujeme dnes, o lidové kultuře nemáme dostatek záznamů, abychom je mohli rekonstruovat, nicméně je vysvětleno na více místech, proč je jich bohužel tak málo.
Osvícenství a vzdělanost jde víc do hloubky. Nejzajímavější mi přišel letmý rozbor korespondence mezi osvícenci (důležité pro Němce, kterým chybělo nějaké kulturní a intelektuální centrum, ale pššt, to je zas od Norberta Eliase) a závěrečné odstavce o rozporech jejich idejí a cílů.
Trochu zmíní také postavení a úlohu žen.
Závěr se věnuje sekularizaci.