Kuřátko a obilí
František Hrubín
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/354765/bmid_kuratko-a-obili-8aL-354765.jpg
5
248
248
Jak to bylo, pohádko? Zabloudilo kuřátko. Veršování o kuřátku které se zaběhlo kvočně a hledalo cestu zpátky pod ochranná křídla.
Přidat komentář
Celou tuto pohádku znám nazpaměť už od dětství. Tolikrát mi ji předčítala a poté už nazpaměť vyprávěla babička, že jsem ji sama začala opravovat, ale stejně jsem ji chtěla slyšet stále dokola a dokola.
Knihu jsem jako malá milovala a jako dospělejší četla a učila své děti. Ilustrace k rýmům nádherně ladí a krom poučení, čeká děti líbezný konec..." a tak mámu zakrátko, našlo malé kuřátko"
Knihu jsem po letech vytáhla z ukrývanych pokladů a moc se těším, až ji budu číst vnoučkovi na dobrou noc.
Kniha je ještě starší než já, přesto lety neztrácí na hodnotě, naopak. Milovala jsem ji já, protože jsem věděla, že konec bude dobrý, milovali ji i moji kluci , kteří hlavně obdivovali statečnost kuřátka a třetí generace ji začína milovat zatím jen díky překrásným ilustracím...
Rozhodně pro začínající čtenáře doporučuji. S tímto leporelem se rozhodně může začít hledat u dětí vztah k literatuře a potažmo láska ke knihám.
Krásná, milovala jsem ji já jako dítě a teď ji milují i moje děti. Známe ji všichni zpaměti.
"Z pravěku"
Název knihy mi byl povědomý okamžitě . V hlavě mi naskočil obrázek z besídky ve školce , kde jsem přesně tohle hrála spolu s ostatními dětmi před rodiči. Kuřátko, co pípá v poli, že ho nožky bolí jsem sice nahrála já, ale celkově se mi to líbilo. No a příběh malého opeřence hledajicího člena rodiny existuje už léta v málem leporelu. Nostalgie️
" Z doby kamenné"
Tur domácí poletuje, pípá, pípá dokud nenajde svou rodinu. Krásný příběh i po letech.
tuhle knížku jsem poznala až v době, kdy jsem měla vlastní děti. Ze začátku jsem z ní nebyla nadšená - co říkat k obrázkům, když je na každé stránce kuře a nějaké obilí? Teď, když jsou děti trochu větší a čteme hlavně text, se mi knížka líbí víc - hezký příběh o ztraceném kuřátku :)
Milionkrát čteno mým dcerkám,tak mi to toto krásné leporelo připomene tu dobu(před více jak 30 lety),kdy byly naše holčičky malé a stály o to je číst a číst a číst,pořád dokola,což svědčí o tom,že se moc líbilo.Nyní jsem leporelo koupila vnučce,a doufám,že opět najde to stejné zalíbení v další generaci.
Tak tahle byla moje první ... !
A protože na tu první se nezapomíná, nezapomněl jsem ani já. Měli jsme doma samostatné vydání z roku 1963 (SNDK) s pěknými ilustracemi Dagmar Berkové. Dva roky nato jsem zahájil povinnou školní docházku a když jsem byl konečně schopen spojit písmenka v hlásky, hlásky ve slova a slova ve věty, tak se to přihodilo. První samostatně přečtená "knížka" ! Velice milá a velmi pěkná.
Jako dítě jsem ji neměla ráda. Asi nechápala. Nyní když čtu svému klukovi ji miluji a on též ❤️
Vrátila jsem se k ní po letech s narozením dcery. Jedna z mála básní, kterou jsme se naučila nazpaměť, protože děti jí chtěli vyprávět vždy před spaním stále dokola. Nepřipadala jim strašidelná, vždycky se těšili na konec, až malý žlutý opeřenec konečně najde kvočnu. Líbilo se jim představovat si cestu obilnými poli z pohledu kuřete, protože byli ve věku, kdy je bavilo schovávat se v kukuřici, kapradí nebo v lopuší. Nádherné Hrubínovy verše, krásné Milerovy ilustrace. Právem patří do zlatého fondu dětské literatury.
Štítky knihy
pohádky leporela zvířátka leporela Albatros slepice poezie pro děti hospodářská zvířata
Autorovy další knížky
| 1966 |  Romance pro křídlovku |
| 1978 |  Špalíček veršů a pohádek |
| 1958 | Pohádky z tisíce a jedné noci |
| 1965 | Dvakrát sedm pohádek |
| 1990 | Dětem |
Dvanáctistránková nezapomenutelná legenda