Kvantová teorie nikoho nezabije
Marcus Chown
„Poté, co jsem přečetl nespočet knih, které údajně vysvětlují kvantovou teorii a teorii relativity i naprostým laikům, a nebyl jsem z nich příliš moudrý, jsem se rozhodl, že to přece musí jít i jinak – a napsal jsem tuto knihu,“ tvrdí autor. Po Vesmíru hned vedle (2003) a Čarodějné peci (2005) se tak českým čtenářům se dostává do rukou již třetí kniha Marcuse Chowna, známého popularizátora kosmologie a v současné době odborného poradce časopisu New Scientist.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Věda
Vydáno: 2010 , Kniha ZlínOriginální název:
Quantum Theory Cannot Hurt You, 2008
více info...
Přidat komentář
Představte si teď... tak toto mi bude chýbať :) Výborná a zrozumiteľná knižka, možno dva tri úseky, ktoré som si musela viackrát prečítať, aby som pochopila. Odporúčam, veľmi dobrá voľba! O kvantovej mechanike som čítala cca pred trinástimi rokmi z Ferrisovej knihy, ale nejako ma to nezasiahlo tak ako teraz. Na niektoré veci treba dozrieť. A tak si znovu otvorím Nový kvantový vesmír, čo som si dopriala v starých časoch, plných náklonnosti ku kozmológii, a odznovu si preštudujem všetko o "malých veciach". Toto je od Chowna vynikajúco podané, osobne zaujímavejšie než makroskopický svet. "Základné balíčky" (kvantá) dávajú na frak. Pamätná veta Leeho Smolina je obyčajný výrok, ktorý mi v hlave zabliká vtedy, keď dostávajú fyzici vedecké infarkty: "avšak nemali by sme zabúdať na to, že skôr než logika, tu bola príroda..." Hádam to nebolo naopak? Podľa mňa toto je jedna z najzásadnejších postrehov a kto sa bude toho držať, dôjde tak ďaleko ako Einstein. Bez srandy. Aj teraz sa tak pýtam po dočítaní knihy: je naozaj nevyhnutné, aby všetky vysvetľované javy, aj objektívne pravdy museli mať logiku? Lo-gi-ku? Asi si preštudujem niečo o samotnej logike, ktorá je v podstate výsledkom práce vápnikových, sodíkových a draslíkových katiónov v mozgu, sakra, atómov! Sakra, všetko začína a končí chémiou! Kebyže znovu mám študovať, volím čistú chémiu, ale na kávu by som šla iba s fyzikmi. Oprášiť si triviálne veci ako čosi o energii, čosi o časticiach, atómoch... Chown mi teraz veľmi pomohol podchytiť najdôležitejšie veci z fyziky. Ako biológ mám zase ten neblahý pocit, že zmysel v liečbe nádorov nevidím (iba význam, ako tlmenie bolesti apod.), vidím zmysel iba v prevencii - spôsob, ako preskenovať ľudský organizmus, to je nádej, ktorú čoraz jasnejšie vidím len a len v spolupráci fyzikov a chemikov.
No prišlo aj sklamanie: žila som v tom, že je vo mne jedi power, keď sa predo mnou otvárajú dvere v supermarkete mávnutím mojej ruky, ale kdeže... teraz už poznám pravdu o kovoch vo fotobunkách. Physics biznis!
antizipporah na antidatabazeknih.cz
Zpočátku jsem byl k této knize trochu skeptický, když jsem si na obálce přečetl autorovo vyjádření, že tuto knihu napsal proto, že všechny ostatní, které na podobná témata přečetl, za moc nestály. Jakmile se totiž nějaký autor snaží prodat myšlenku, že jen ta jeho kniha je ta pravá, vždy zbystřím a nastoupí podezíravost. V tomto případě jsem se ale mýlil. Pro mě to je jedna z nejlepších populárně naučných knih o vědě. Na velmi malém rozsahu autor dokázal čtivě a přehledně shrnout neuvěřitelné množství informací o kvantové teorii a jejích podivnostech (jako je kvantové provázání, princip neurčitosti, kvantové tunelování apod.), speciální i obecné teorii relativity (podstata hmoty a energie, dilatace času, chování časoprostoru atd.), inflaci, teorii velkého třesku, temné hmotě a energii, expanzi vesmíru, černých dírách, antihmotě, gravitaci, problémech s kvantovou teorií gravitace, cestování v čase a o mnoha dalších pojmech, v nichž jsem se před touto knihou zcela bezmocně topil. Kniha je navíc doplněna skvělými názornými příklady a výborným slovníkem na konci. Tato kniha se opravdu povedla a za mě naprosto zasloužených pět hvězd bez debat.
Kdy má smysl si tuto knihu přečíst:
- chcete-li nakouknout pod pokličku kvantové a nejen kvantové problematiky
- chcete-li si vyzkoušet, zda něco z toho pochopíte
- chcete-li si připadat tváří v tvář vesmíru naprosto nicotně
Pod pokličku jsem nakouknout chtěl a musím uznat, že se Marcus Chown fakt snažil všechny ty podivnosti podat co nejsrozumitelněji. Tím ovšem nechci v žádném případě tvrdit, že bych tomu všemu nakonec porozuměl. A to si nemyslím, že bych byl ve fyzice a kosmologii úplný břídil. V kvantovém světě máme ovšem co dělat s tolika paradoxy, že se tomu nejspíš zcela porozumět ani nedá, což autor i poctivě přiznává. Navíc jsou to teorie, z nichž část není možné jakkoli v našem světě prokázat - jsou jen tím nejlepším, co v našem současném stavu (značně omezeného) smyslového poznání máme, takže nezbývá, než je přijmout, dokud třeba za další stovku let nezjistíme, že jsme se opravdu hodně spletli. Ať je to tak či onak, pravdou zůstává, že v knížce najdete nejen kvanta materiálu na přemýšlení, ale pravděpodobně už nikdy nebudete vnímat věci okolo jako předtím.
P.S. Knížka teď o prázdninách vyšla nově v reedici, tak si ji kupte, než se opět vyprodá, ceny v antikvariátech a bazarech za první vydání jsou totálně nehorázné...
Vždy jsem si myslel, že mám poměrně velkou představivost, ovšem tato kniha mě lehce vyvedla z omylu. Marná sláva, oproti klasické fyzice je ta kvantová o dost obtížněji uchopitelná a pár mých ušmudlaných semestrů na to nestačí. Děje, odehrávající se uvnitř atomů, nebo naopak z pohledu celého vesmíru jsou zkrátka trochu "vyšší dívčí" a nezbývá než obdivovat všechny vědce, kteří jsou schopni pod tuto pokličku nahlédnout.
Ale aby to nevyznělo příliš marně - autor se opravdu snaží přiblížit nelehké téma běžnému čtenáři za využití mnoha zábavných přirovnání (např. mravenci na trampolíně), zjednodušení a humoru. Nejspíš to už lépe nejde, a rozhodně není jeho chyba, že drtivá většina lidí si v otázce vesmíru, života a vůbec bude muset vystačit s o dost jednoznačnější odpovědí Douglase Adamse.
Kvantová teorie nikoho nezabije je opravdu výborná vědecko-popularizační kniha, jen dost výrazně klame svým názvem - kvantová teorie, tedy teorie popisující fungování a realitu mikro-prostoru (svět atomů a subatomárních částic), je náplní jen první části knihy, v druhé nám pak Marcus Chown přibližuje opačný pól, Einsteinovu speciální teorii relativity plus jeho obecnou teorii relativity (což je zároveň i jeho teorie gravitační), tedy teorie popisující fungování makro-prostoru, tedy vesmíru...což jsou dvě opozita, svou podstatou zcela nekompatibilní - jejich propojení do jedné teorie čtenáře čeká na samém konci knihy, která mne bavila nejvíc - teorie superstrun a další zastřešující superteorie, jejichž vznik se zatím jen předpokládá...a samozřejmě především kosmologie - finální věda, zabývající se původem, vývojem a osudem celého vesmíru. Škoda, že se autor dost často opakuje, je to sice zřejmý didaktický prvek, ale trochu mne to rušilo. Každopádně spolu se Stručnou teorií času Stephena Hawkinga asi nejlepší příručka o moderní fyzice...a skoro se mi chce napsat i metafyzice...
Kniha mnoho vysvětlí lidem, jako jsem já, tedy těm, kterým dělá podobné abstraktní přemýšlení a slova fyzika, problém. Společně s Hawkingem dostanete to důležité do sebe pro dnešní svět.
Tak dobrá zpráva je, že kvantová teorie mě skutečně nejen nezabila, dokonce mi (až na mírné bolení hlavy) ani nezpůsobila žádné vážnější zranění.
A přestože nemůžu říct, že to všechno ze 100% chápu, řadu věcí jsem si tu ujasnil. Pro nás "nefyziky" jsou takovéhle knihy dar z nebes, na odbornou studii bych jen zmateně hleděl a tohle byla vlastně docela zábava. Do větší hloubky se nechystám, to, co jsem se dozvěděl, určitě využiji při další scifi, případně když budu chtít udělat dojem na nějakou slečnu a víc asi nepotřebuji.
"Čas je to, co ukazují hodiny."
Albert Einstein
No není to super?
Četla jsem to pěkně dlouho, občas jsem musela změnit žánr na beletrii, ale stálo to za to.
Rozhodně zajímavé čtení. Netvrdím, že jsem všechno pochopila. Ale, jsem ráda, že jsem se před lety přestěhovala z 10. patra do přízemí.
Jako čtenáře sci-fi mě nějaká ta červí díra a dilatace času nerozhodí. Jak může být částice na dvou místech, to už je horší, to beru spíš jako fakt. A Jak je to s gravitací jsem možná i pochopila.
V pondělí středu a pátek vlny, v úterý, čtvrtek a sobotu částice a v neděli se modlit, to jsem někde četla o kvantové fyzice . No, zlatý Newton a jeho jablko, i když mu na hlavu nespadlo.
Nesúrodé a blbé poznámky:
Je totiž pozoruhodnou skutečností, že 99,999999999999 procent objemu běžné hmoty je prázdný prostor.
Ha! Takže keď ma nabudúce bude nejaký koprorátny motivátor presviedčať o poloplnosti pohára, tak mu vmetiem do ksichtu, že nech sa na to pozerá ako chce, pohár je aj tak na 99,9999999999999 prázdny. A dám si záležať na tom, aby som neopomenula žiadnu z tých pätnástich deviatiek.
Když přelaďujete televizní přijímač mezi dvěma stanicami, jedno procento bílého snehu na obrazovce je tvořeno pozůstatkem velkého tresku
Ha! A že v telke nič dobré nedávajú! (Každopádne nechcem byť pri tom, keď príde pokuta za porušovanie autorských práv)
Podle speciální teorie relativity platí, že čím rychleji se pohybujete, tím více se pro vás čas spomaluje. To znamená, že pokud pracujete v přízemí kancelářského věžáku, stárnete pomaleji, než kolegové z horních pater, protože dole u země na vás působí silnější gravitace a zpomaluje váš čas
Čo na to odbory??? (Každopádne, tenot fakt budem brať do úvahy, keď sa budem najbližšie sťahovať)
K vyprodukování nesmírného množství energie, kterou Slunce vyzařuje, se musí každou vteřinu zničit čtyři miliony tun hmoty - asi milion slonů. Tady máme koněčne pravý zdroj slunečního svitu.
Čo na to Greenpeace??? (Každopádne aspoň sa ukazuje, že Pratchett mal pravdu s tým, že to všetko stojí na slonoch)
Vesmír sa nafukuje.
Čo na to PR oddelenie Espumisanu???
Udeľujem tak 3 a pol (ne)mŕtveho mačiatka.
Na jednej strane, nič čo by som ešte nečítala, na druhej strane, vďaka veľmi vydareným analógiám teraz niektoré javy chápem lepšie, na tretej strane mi veľmi chýbali obrázky, ktoré by vysvetľovené nejak dokreslili, takto som si to musela predstavovať celé sama a ako sa poznám určite zle.
Pekna knizka, dobre se cte, nezasvecene seznami s obsahem kvantove fyziky a s obecnou teorii relativity. Doporucuji!
pro mě je to moc pěkně napsané, po třetím, čtvrtém přečtení některých pasáží jsem kousky i pochopila :)
Řekla bych, že autorovi se povedlo do mě dostat maximum toho, co jsem schopná pochopit z teorie.
Nejvýstižnější výrok z celé knížky, který ji celou - podle mého názoru - charakterizuje, je citace výroku Chaima Weizmanna, který po námořní plavbě s Einsteinem prohlásil: "Einstein mi svou teorii vysvěloval každý den a na konci cesty jsem už věřil tomu, že jí doopravdy rozumí!"
Kvantová teorie nikoho nezabije je kniha, která je bezpochyby přinejmenším zajímavá. Aniž bych se považoval za zcela nevzdělaného člověka, můžu říct, že rozumím slovům, rozumím větám, ale rozhodně bych o sobě neprohlásil, že rozumím celku. Nebo jinak – slyším to jako pohádku, které rozumím, ale jen těžko bych se dovedl přimět akceptovat, že by se mohlo jednat o reálný příběh. Buďto se autorovi nepodařilo splnit svůj úvodní závazek, že veškeré složité vědecké teorie převede do srozumitelného jazyka, nebo si za to můžu sám vzhledem ke své nedostatečné databázové naplněnosti a omezené výpočetní kapacitě – rozuměj vědomostem a mentálním schopnostem (kontrolní otázka by pak ovšem mohla znít, kdo tedy patří do cílové Chownovy skupiny). Kniha je nabitá zajímavými příklady, bombastickými populárně naučnými přirovnáními, ale nemohu si pomoci, nedaří se mi poskládat si v hlavě tu snůšku informací do obrazu, který je celému puzzle předlohou. Rozhodně se ale nehodlám blamovat natolik, že bych chtěl tímto popřít reálnost kvantové teorie :).
Nicméně i když se v mém případě autorovi moc nezadařilo, přinejmenším jsem na základě knihy v sobě objevil potenciál k mnoha úvahám, například o tom, zda může mít princip dekoherence paralelu ve vztahu teologických kategorií věřit/vědět, případně jak se poněkud netradičně podívat na stínohru v platónské jeskyni. A vůbec na klasické dávno překonané filosofické teorie, například že svět existuje pouze tehdy, když jej někdo může pozorovat. V neposlední řadě se nemohu ubránit potutelnému dojmu, že až se někdy v budoucnu, pokud se svět mezitím nezřítí do záhuby, budou vědci zabývat současnými teoriemi, budou se na všechny ty poněkud zarputilé logické závěry dívat asi takovým způsobem, jako se my dnes díváme na středověké přesvědčení, že kobylky se rodí z trávy a mouchy ze shnilého masa.
Samozřejmě je nanejvýš pravděpodobné, že se úplně mýlím a jsem jenom natolik blbej, že mi to prostě vůbec nedochází. Na druhou stranu mám alespoň naději, že pokud si tento můj komentář nikdo nepřečte, tak nedojde k interferenci a mé superponované paralelní já v jiném vesmíru se naopak mýlit nebude a všechno mu dojde naprosto perfektně. Vzato kolem a kolem to špatná kniha rozhodně není, přinejmenším je plná zajímavostí, které jste už možná četli někde jinde, ale opakování je jak známo matka moudrosti.
Poznámka: a teď veškerou legraci stranou, je nám doufám všem pořád ještě jasné, že náš vesmír je oblak zplodin po výstřelu z obří pistole?
Pochopitelne i pro jednoducheho cloveka jako jsem ja. Misty jsem mel pocit, ze ctu detektivku se zapletenou zapletkou a naslednym rozuzlenim, ktere nechava nektere otazky neuspokojive zodpovezene. Doplnkove jsem u toho cetl Paradox od Khaliliho a tim, jak kazdy pouziva na stejne jevy jinou optiku, bylo mi to vcelku jasnejsi. Jak je tedy vlastne vesmir veliky? A co to je za zemi za vesmirem? Chcete cestovat rychlosti svetla z Muzea na Mustek? A stihnete zabrzdit?
Autor se snazi ozrejmit to, co se pred nim snazili S. Hawking, B. Greene, Thorne, ale moc se mu to nedari a na jejich latku nedosahuje. Zkuste spise tyto tri autory (jejich knihy jsou i s obrazky ;-)
Připojuji se ke komentáři, který níže výstižně uvedl koubin007. Cítím to tak, že mi v hlavě vevstaly nové a nové otázky. První část knihy vysvětlující atomy jsem pochopil. Druhá část, která se věnuje vesmíru, je sice evidentně psaná ve snaze o přiblížení relativity široké veřejnosti, ale přesto se podle mě autorovi nepodařilo to, co si dal za cíl. Já teorii relativity prostě nepochopil. Časoprostor je pro mě nadále neuchopitelnou představou. Umím si ale díky druhému dílu představit, že za vesmírem je myšlenka....
Autorovy další knížky
2010 | Kvantová teorie nikoho nezabije |
2014 | Jaký to nádherný svět |
2010 | Musíme si promluvit o Kelvinovi |
2005 | Čarodějná pec |
2003 | Vesmír hned vedle: Dvanáct šokujících myšlenek z přední výspy vědy |
Určitě zajímavá kniha, na některé jevy se dívá z úhlů, které jsem jinde nepostřehl... Ale upřímně, pořád toho ještě nechápu hodně, takže jdu na další knihy - a v téhle jsem si poznačil části, ke kterým se chci po čase vrátit. Jinak doporučuji.