Květen

Květen
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/439836/bmid_kveten-XxI-439836.png 4 1 1

Květen není původní báseň, ale žánrový experiment založený na mezitextovém navazování. Přebásnění kanonické básně Karla Hynka Máchy je v něm a v připojeném doslovu pojato jako „rekompozice“ a pokus uplatnit postupy obvyklé při překladu mezi odlišnými jazyky. Pro některé je myšlenka „sáhnout na“ Máj bizarní. Jiným tento krok poskytne vhled do básně, která je téměř dvě stě let od svého vzniku jazykově přeci jen obtížně přístupná. Myslí se na dvojí publikum: na ty, kdo Máj důvěrně znají a sledují detaily rekompoziční práce, a na ty, kdo si na experimentální poetický jazyk první třetiny 19. století teprve zvykají. Květen, ilustrovaný Janem Koupilem, je prezentován jako dialog se starou básní. Paralelně s ním je otištěn text Máchova Máje z kritické hybridní edice M. Charypara, J. Flaišmana a M. Kosáka.... celý text

Přidat komentář

los
20.11.2020 4 z 5

rekomponovat Máchův Máj, to je vskutku odvážný počin, za který může autor očekávat jen hromy a blesky milovníků tradice a kánonu; jakékoli pokusy, byť nápadité, a inovace, se v naší literatuře neodpouští; ještě je příliš brzy hodnotit; jak se ujme Koupilova rekompozice (jestli založí novou linii práce s textem, anebo zůstane marginální výstředností), to se teprve ukáže

z vlastního čtenářského dojmu vyzdvihuji právě ten pokus o novátorství i na poli nové české literatury, tj. 19. a 20. století (přebásněné české texty z doby středověku nám přece taky nevadí, naopak, kdo dneska čte Dalimilovu kroniku nebo veršované legendy o českých světcích v originále?), ale mrzí mne, že Květen výrazně redukuje Máj na jeho dějovou stránku a vizuální složku, kdežto veškerá filozofie, jádro básně, je ztracena