Květy z půdy
Virginia Cleo Andrews
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/1230/bmid_kvety-z-pudy-CqW-1230.jpg
4
1023
1023
Květy z půdy série
1. díl >
Pentalogie: Květy z půdy, Lístky ve větru, Vykoupení ohněm, Setba minulosti, Zahrada stínů. Po smrti otce zůstávají sourozenci Christopher, Cathy a dvojčata Cory a Carrie se svou matkou sami. Ta ovšem nemá peníze, a tak se rozhodne pro riskantní návrat k velmi bohatým rodičům, kteří ji ale vydědili. Děti zavře do podkrovního pokoje a s pomocí své zlé matky jim nosí potřebné věci k přežití. Dětem vlastně nic neschází, kromě čerstvého vzduchu, živých květin a pocitu volnosti. Na půdě, kam je přístup jen z onoho pokoje si vybudují papírovou "zahradu" kde si můžou pětiletá dvojčata hrát. Postihne je ale nejedno úskalí, největším problémem začíná být dospívání Christophera a Cathy, kteří se do sebe bezhlavě zamilují... 2. vydání... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 1998 , Ikar (ČR) , Knižní klubOriginální název:
Flowers in the Attic, 1979
více info...
Přidat komentář
Krásný a zároveň hrozivý příběh o semknutosti a lásce sourozenců a zrůdnosti dospělých. Už se těším na další díly.
knihu doniesla dcéra z knižnice (skoro pred 30 rokmi som ju čítala) podľa obálky som ju hneď spoznala - bolo to napínavé, úžasné,... asi všetky spolužiačky dostali poznámku za čítanie série pod lavicou... tak ked to dočíta dcéra osviežim si ju...
Možná ještě najdu sílu se k nedočtené knize vrátit, ale teď to fakt nešlo. Nevhodná kniha pro letní dny a dovolenkovou pohodu
Od autorky jsem toho přečetla opravdu hodně. Pentalogie Květy z půdy je podle mne z její tvorby absolutně nejlepší, a tento první díl mne nesmírně uchvátil (a to tak, že jsem rychle přečetla i všechny další 4 díly). Ať už byl osud sourozenců popsán dle skutečných událostí (což bych nikomu nepřála) nebo se jedná o fantazii autorky, jedná se o poutavé (a smutné) čtení.
Uf, to byla zase síla! Poslední dobou se ke mně dostávají knihy s dost těžkým tématem. A tahle byla teda hodně hodně náročná.
Zemřel otec, nešťastná nehoda, a matka, dosti finančně negramotná, zůstává sama s dětmi...Ve zkratce to absolutně nedává a rozhodne se vrátit ke svým rodičům, i když její dětství bylo vše, jen ne hezké. Nemá na výběr...Nebo má, ale nechce?
A tady začala moje nenávist k ní. Jak to mohla svým dětem udělat. Nebudu říkat co, ale to, co se tam dělo a ona to věděla a stejně je tam nechala! To nebyla máma, ale hyena. Hlavně, aby ona byla ok. Zase ve mně něco vzbudilo obrovské emoce.
Jenže se dostáváme ke zpracování knihy a k tomu, co mě dost štvalo. Kniha je prezentována jako vyprávění na základě pravdivé události, ale když člověk pátrá, tak to vypadá spíš jako MK tah, a to já nemám ráda. Nicméně ve výsledku jsem ráda, že je varianta, že se to nestalo, protože tohle nepřeji nikomu, ale chápete, co chci říct.
Dalším problémem byla čtivost. Nevím, jestli je to tím, že kniha je krapet starší, ale ty dětské dialogy byly tak zvláštní, strašně spisovné apod., že se to četlo ztěžka.
Ve výsledku jde o hodně zajímavý a pobuřující příběh, ale za výše zmíněně věci hodnotím na 60%. Film je prý lepší, tak ještě zkusím ten.
Tak hezky to začalo...ale incest - opravdu ne. HNUS. Odložila jsem to a další díly číst nebudu, zvrácenost hadr.
Velmi narocne cteni, kdyz se dostali z pudy a vlastne se jim ze zacatku vubec nevedlo lepe, byl to strasne emocni napor. Ale cela serie stoji za to.
"Vše na světě má svůj čas.
Čas zrození, čas setí, čas sklizně, čas umírání a tak dále. A tohle je obětování. Později přijde čas života a radosti."
Jsou dvě knihy, kdy jsem opravdu zuřila a chtěla některé postavy zabít. Ta první je Jestli to řekneš a ta druhá je právě tato. Obě byly napsány na základě skutečných událostí.
Bože, jak mohla, mohly? Jak se někdo, kdo se ohání Bohem může chovat jako zrůda. A nechápu ty čisté duše, že jim vše věří a nazývají ty stvůry ještě maminkou a babičkou.
Pro mě velmi psychicky náročná kniha, která se však četla velmi dobře a příběh ani na chvíli člověka nenudil. Ale těch slz, jsem prostě citlivá a věřím, že nejsem jediná, kdo u ní plakal.
U některých pasáží mi spadla brada a nejvíce právě na konci.
Četla jsem ji v 90. letech minulého století na základce, doslova ji hltala. Teď jsem na ni znovu narazila a musím říci, že je psána velmi naivně, zavřete děti na půdě, aby o tom dědeček nevěděl. Zavřete tam 3 létá dvojčata. Tak to mě teď, jako matku, velmi zarazilo. Ale i tak velmi chytlavá kniha. Vygooglila jsem si autorku a to jsem taky zírala. Byla upoutáná na vozík a žila s velmi přísnou matkou, takže měla vzor pro svoji postavu přísné babičky v knize. Nějaký lékař jí v nemocnici řekl o tomto příběhu dětí z půdy, takže opravdu není jisté, zda je tento příběh založen na pravdě, ale asi si ani nepřejeme, aby byl založen na skutečné události
Kniha je napsaná čtivě, ale jak jsem se na ni těšila, přišlo trochu zklamání. Místy mi děj přišel přitažený za vlasy, neuvěřitelný. Kniha není špatná, ale nemám ani chuť číst další díly, abych zjistila, jak se odvíjely životy hlavních postav.
Přečetla jsem všechny díly, mám je v knihovně, ale nevím, jestli se k tomu ještě někdy vrátím. Smutné a depresivní.
Díky čtenářské výzvě se mi dostala do ruky.. jako hustý..další díly, ale číst nebudu
Je mi jedno jestli je román napsán podle skutečných událostí a uměle přepsán. Kniha je sama o sobě dosti náročná na psychiku...a sama osobně takovou velkou psychickou a citovou rozpoloženost jsem nezažila snad u žádné knihy tohoto charakteru. Knihu mám zapůjčenou spolu s dalšími třemi díly a fakt se těším, jak se příběh dětských hrdinů bude odvíjet dál. Uvažuji o koupi, abych se ke knize mohla kdykoliv vrátit, páč si ji určitě přečtu ještě několikrát. Doporučuji všemi deseti. Čteno v rámci #ctenarskavyzva2023.
Četla jsem znovu, ale víc jak jeden díl nedám. Umělý, pro efekt psaný román, prý podle skutečnosti. Tomu nevěřím.
Když jsem tuto sérii před téměř třiceti lety četla, v těch mých tehdy naivnich osmnácti letech jsem skutečně věřila, že byla napsána podle skutečne události. Ostatně i kdyby ne, v první polovině devadesátých let neexistoval způsob, jak něco takového ověřit. Kazdopadne dnes bych řekla, že příběh čtyř sourozenců uzavřených po čtyři roky v podkrovnich prostorach sídla jejich zámožných prarodičů byl příliš "umělý", než aby mohlo jít o něco jiného než beletristickou fikci. Ne kvůli chladu a nenávisti že strany Malcolma a Olivie Foxworthovych, ani kvůli vypočítave Corinne, která před vlastními dětmi dá přednost štěstí po boku jiného muze a financím svých rodičů - to by mě nepřekvapilo. Ale copak nikomu ze známých nebo přátel z původního domova nebylo divné, že děti doslova zmizely z povrchu zemského?
(SPOILER)
Nuž, v prvom rade som si zistila, že to "založené na skutočnom príbehu" nie je celkom pravda, dokonca na samotnej Wikipédii. Takže len čo som sa dozvedela túto informáciu, neovplyvnená tým, že čítam aspoň sčasti skutočný príbeh, vysvitlo, že je to jeden veľký brak!
Psychologický (ne)vývoj postáv mi prišiel veľmi odfláknutý. Určite zato môže to, že s touto tematikou máme zopár naozaj dobrých a oveľa uveriteľnejších kníh (Izba).
Motivácia jednotlivých postáv bolo jedno veľké wtf.
Z veľkej časti populárnosti tejto knihy prispela doba vzniku, téma a ten nepríjemný pocit,že čosi podobné sa niekde stalo.
Okrem toho nič, až na pasáže, ktoré sa dobre čítali.
Od okamihu, čo došlo k znásilneniu a jeho ospravedlneniu obeťou som si povedala, že je to až chorý príbeh.
A jednoducho sa nemohol a ani sa nestal, bodka.
2,5 iba zato, že sa to dobre čítalo a taká tá temná gotická atmosféra podkrovia, ktorá tam sálala celý čas.
Proste je to slabo vymyslený, vyeskalovaný a napísaný príbeh a nejdem už viac písať, lebo to skončí pri dvoch hviezdičkách.
Květy z půdy jsem četla kdysi, tuším zhruba v 15ti a dodnes si pamatuji, jak mě zasáhla a jak jsem s úžasem sledovala s napětím celý příběh. Na knihu se rozhodně nedá zapomenout.
Autorovy další knížky
| 1998 |  Květy z půdy |
| 1993 | Lístky ve větru |
| 1995 | Nemilovaná |
| 1994 | Svítání |
| 1993 | Vykoupení ohněm |
Tohle je příběh o odporné matce, která milovala samu sebe víc, než svoje děti a zároveň silný příběh o sourozenecké lásce.
Kniha je hodně popisná a dobře se četla. Rozesmutní vás, rozněžní a taky vás rozhodně hodně naštve.
Hlavními postavami této knížky je čtveřice dětí, ve věku od 3 do 15 let. A taky jejich matka, malicherná zrůda, která si znovu zvykla na bezproblémový život bez závazků. Jejíž vlastní děti, se pro ni staly přítěží.
Po přečtení této knížky jsem tak smutná a naštvaná a tak moc bych dětem přála, aby teď byl jejich život jenom nádhernej a šťastnej a dokonalej, ale tato knížka je součástí pentalogie a tak bohužel zatím neočekávám šťastný konec. A proto další pokračování číst nebudu a tak můžu předstírat, že to touhle knihou skončilo, protože po takové zkušenosti nejsem absolutně připravená na další krutý okamžiky v jejich tak krátkých životech.