La bella Toscana – Sladký italský život
Frances Mayes
Autorka, jejíž podmanivé vyprávění o objevování toskánského životního stylu, kultury, historie a kuchyně v knize Pod toskánským sluncem si oblíbili i čeští čtenáři, se ke svým příznivcům vrací neméně poutavým pokračováním dobrodružství, jímž se jí stalo restaurování staré venkovské usedlosti poblíž toskánské Cortony a poznávání okolního kraje a jeho obyvatel. Popisy úskalí i humorných stránek rekonstrukce dlouhá léta opuštěného domu a zahrady doprovází tentokrát Mayesová ve větší míře zápisky a postřehy z cest do širšího okolí i dalších částí Itálie, jejichž půvaby a zvyky dokáže přiblížit se stejným nadšením, neokázalou erudicí a jemným humorem jako svůj „italský domov“, s nímž ji spojuje stále silnější citové pouto.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2010 , PasekaOriginální název:
La bella Toscana, 2008
více info...
Přidat komentář
Mám moc ráda Itálii a tak mne vyprávění o Toskánku hodně bavilo. Zvláště první polovina knihy byla skvělá. Paráda, když si dovedu některá místa představit, protože jsem je měla možnost navštívit, navíc jsem si připomenula skvělou kuchyni a taky je knížka inspirací pro návštěvy dalších zajímavých míst. Uf, jak už se těším na podzim.
Musím říci, že první díl se mi líbil více.
Přesto i této knize dávám 4 *, bavila mě, miluji Itálii a Toskánsko - žít tam v důchodu by bylo úžasné - tak o tom alespoň čtu :-)))
Také uznávám, že první díl byl mnohem lepší, ale tento zase odhaluje čtenáři více krás okolních míst. Autorka prostě dokáže svým působivým popisným vyprávěním vtáhnout do "děje".
Miluji Itálii a vzhledem k tomu, že se mi moc líbila i první knížka od autorky (Pod Toskánským sluncem), tak jsem se hrozně těšila na další. Nezklamalo mě to.
Čekala jsem od knížky něco jiného. To byl asi problém. Čekala jsem příběh, dějovou kontinuitu, rozhodně víc poutavých situací, které by mě vtáhly do děje. Miluji film Pod Toskánským sluncem, ve kterém je toto vše přítomné. Bohužel jsem se přistihla při tom, že mě knížka strašně nudí, nedokázala jsem přečíst víc než pár stránek. Dala jsem jí několik šancí, ale asi jí nedočtu, a to i přes hezký styl psaní, který autorka nepochybně má. Prostě mi nesedla. Pokud si ale rádi přečtete něco o každodenním životě autorky, místech, kde byla, jaké jí doma rostou kytky :-))), co vařila a co kde nakoupila, tak je to čtění pro Vás. Asi je nejlepší přistupovat ke všemu bez očekávání, pak člověk nemůže být sklamán :-))) Každopádně se o tom dá říct, že je to pohodové čtení na dovolenou. Vždy tak na chvilku, pár stránek a pak zase dělat něco jiného.
Poklidná knížka, nic bouřlivého, ale milé čtení. Američané se osobitě dívají na naši evropskou, mnohem starší kulturu. To na mě působilo zpočátku velmi úsměvně.
děj se trošičku táhl, první díl je zajímavější, nicméně tu byla spousta věcí na zamyšlení a velice klidné čtení.
Druhý díl není tak zajímavý jako třetí, který je naprosto zaplněn všemi zajímavostmi z toskánského života. V této knize se autorka kromě jiného věnuje i vzpomínkám na dětství, na život v Americe, popisuje krátké pobyty v Palermu a v okolí Benátek. Výlety po Toskánsku jsou ve stejném znění popisovány i v následujícím díle, ale na druhou stranu opět příjemná inspirace, pohlcení vůněmi cypřišových hájů, chutěmi místní kuchyně a pohostinností místních obyvatel. Koho Toskánsko zajímá víc a nebo plánuje v těchto krajinách dovolenou, je tato kniha příjemným průvodcem.
Cekala jsem od knizky mnohem vic:-( Chaby pruvodce toskanskem a sicilii okoreneny par striky ze zivota. Slabota. Ale par receptu se hodi.
Autorovy další knížky
2008 | Pod toskánským sluncem |
2010 | La bella Toscana – Sladký italský život |
2012 | Toskánsko na každý den |
2022 | Přítelkyně z kamenné vily |
2021 | Sejdeme se na piazzetě |
Pokud nečekáte od knihy strhující děj, dostanete plno informací z italské kuchyně a taky poznáte některé výtvarné a kulturní skvosty světového umění.
Autorka je každopádně velice činorodá a cílevědomá osobnost a má bohaté cestovatelské zkušenosti o které se dělí se svými čtenáři. Nebylo to vůbec špatné, nechat se líně unášet Toskánskem, ale některé kapitoly byly až zbytečně rozsáhlé, jenomže to musí posoudit každý sám.