Labyrint nedokončených setkání
František Tichý
Marek – věčný průšvihář z choceradského děcáku, který od života už nic nečeká. Filip – kluk z gymplu a jeho tajemství (které tak trochu tají i sám před sebou). Starý deník (psaný před posledním transportem) nalezený na terezínské půdě… a chvíle, ve které se celý život obrátí naruby. Dobrodružný příběh ze současného i protektorátního Terezína se nevyhýbá vážným tématům a klade otázky, na něž není snadné najít odpověď. Tak jako pro tři dospívající kluky není snadné najít sama sebe.... celý text
Přidat komentář
Foglarovská inspirace je evidentní - v dobrém i zlém - ale příběh je odvyprávěn přehledně a vcelku poutavě. A témata oběti a sexuální odlišnosti plus tradiční klučičí vzájemnosti čím dál důležitější.
Knihu jsem četla hned po dočtení jiné autorovy knihy - Transport na věčnost. Ta se mi moc líbila a tak nějak jsem doufala, že se i tato kniha ponese v podobném duchu. Obě knihy jsou na stejné téma i se stejnou věkovou kategorií hlavních postav, ale v této se minulost protíná s přítomností. Občas jsem se trochu ztrácela, začátek byl pomalejší, ale postupem času se to zlepšovalo. Mrzí mě ale velké množství gramatických a stylistických chyb, kniha pravděpodobně neprošla příliš velkou redakční korekcí. Ne všechny rozhovory mezi postavami byly přirozeně plynulé, hodně z nich mi přišlo kostrbatých a uměle šroubovaných. Obzvlášť mezi postavami z přítomnosti. A, popravdě řečeno, si myslím, že takhle se mezi sebou náctiletí skauti opravdu nebaví... Nicméně si myslím, že pro mladší čtenáře, kterým je kniha určena, je to skvělé a příjemné čtení o protagonistech úměrných jejich věku.
Zajímavá kniha, ač jsem měla občas problém se zorientovat v ději akonec mi bude ještě pár dní šrotovat v hlavě :)
Připadalo mi dobré číst další knihu od stejného autora hodně brzy za sebou. Viděla jsem velkou podobnost ve stylu. což mi vyhovovalo, mohla jsem sledovat detaily. Podoba příběhů kluků ze současnosti a kluků z minulosti je očividná, přesto však vnímám, jak dobře vystihl tu propastnou rozdílnost. Místy úsměvné a vtipné, dobře se mi to četlo, ocenila jsem rozložitelnou mapu Terezína a mile překvapivý závěr.
Příběh o klučičích partách. Nemusí to znít ze začátku nějak extra zajímavě. Ale! Co když je jedna v roce 2018 a jde o kluky z dětského domova. A co když je druhá v roce 1944 a jde o partu kluků z terezínského ghetta. A co když kluci z roku 2018 najdou deník kluků z roku 1944. To už zní trochu lépe, že? A víte co? Ono to dobrý fakt je! @knihodura
Očividně nejsem cílovým čtenářem, hodnotím 2 hvězdami. Počet gramatických překlepů a stylistických nedostatků bohužel odpovídal mnohé dnešní korektuře, která pravděpodobně již není brána jako jeden ze základních piliřů. Promluvy postav na mě působily kostrbatě a šroubovaně, hlavně tedy v ději odehrávajícím se v současnoti. Kladně hodnotím prolínání dob. Věřím, že kniha má své čtenáře, kteří ji vychválí. Mě spíše zklamala, ba místy dováděla do stavu silné nelibosti.
Bavilo mě protnutí dnešního světa s deníkovým životem v Terezíně. Záznamy čtrnáctiletého Pavla a dvanáctiletému Františka Leonovým, jejichž reálnými předobrazy byli bratři Lionovi, internovaní v Terezíně.
Tohle skutečné i imaginární prolnutí životních příběhů dnešních a židovských chlapců, kteří žili za druhé světové války, působivě ukazuje, s čím si žádná doba nezadá: kamarádství a osobní statečnost platily tenkrát stejně jako nyní. Víc takového čtení!
Labyrint nedokončených setkání od Františka Tichého je bezesporu mistrovské dílo nejen pro mládež. Román jsem přečetl během dvou dnů a obrovsky si mě podmanil. Obě časové roviny mají silnou atmosféru, postavy jsou popsány velmi plasticky, úplně jsem ty kluky měl přímo před očima. Dlouho se mi nestalo, abych se takhle naplno ponořil do knížky a snažil se ji číst takhle intenzivně. František Tichý v románu nastoluje pro mladé lidi velmi obtížná témata a jeho kluci se s nimi perou velmi statečně. Cením si také jisté neuhlazenosti a odvahy vložit do románu pasáže, které se v podobných typech románu obvykle neobjevují. Klobouk dolů.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) homosexualita Terezín holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
2017 | Transport za věčnost |
2014 | Princ se žlutou hvězdou |
2022 | Rekrut 244 |
2020 | Labyrint nedokončených setkání |
2012 | Přírodní škola - cesta jako cíl |
Od autora jsem četla Rekruta a Transport za věčnost. Tato kniha mě zas tak nenadchla. Moc se mi líbila část s Pavlem Leonem. Jeho vyprávění o Terezíně. Současná linka mě neoslovila spíš jazykem a stylem vyprávění než příběhem. Ale jako po přečtení Transportu jsem googlila o postavách, které byly inspirací příběhu.