Labyrint noci

29.05.2023

V roce 1976 zachytila vesmírná sonda NASA Viking I při svém třicátém pátém obletu Marsu v oblasti zvané Cydonia na severní polokouli na okraji Acidalia Planitia do skály vytesanou Tvář člověka. Byla to pobídka, aby se člověk vydal rudou planetu prozkoumat. Ale nalezne zde odpovědi na své otázky? Spisovatel Allen Steele začíná svůj sci-fi román téměř dokumentárním způsobem a hned zkraje otevírá řadu zajímavých dilemat. Je nicméně obrovská škoda, že více nevyužil možností marsovského labyrintu, jehož zkoumání vzal pořádně zkrátka. Namísto postupného odhalování záhad a ukrytých tajemství, se tak rovnýma nohama ocitáme v bojovém režimu dobrodružného příběhu. Zápas s nelítostným cizím prostředím, mimozemskými entitami i paranoidním šílencem odsune intelektuální rovinu vyprávění kamsi hluboko do pozadí a popostrčí nás směrem k rychlým a jednoduchým řešením. Nic samozřejmě proti takovému postupu, jen trochu zamrzí ta spousta promarněných příležitostí, v nichž se mohl příběh rozvinout do netušených rozměrů (tím spíš, že na začátku měl k tomu slibně nakročeno). Ale netřeba plakat nad rozlitým mlékem, Steele vede svou loďku zkušeně a s přehledem. Drží mu to krásně pohromadě a na závěr vystřihl i parádní finále.

13.05.2015

Přímočařoučky jednoduchý, nijak zvášť dobře napsaný děj i postavy (zejména pak nezvládnutá proměna velitele L´ Enfanta), vše ozdobeno mírně pateticky vyznívajícím závěrem. Jako zabíječ času asi jo. Proč ale čas zabíjet? A navíc se vůbec nesetkáme s Marťany. Jen s roboty – vrcholem jejichž techniky “ útočící na samotné lidské chápání“ je nanotechnologie!!!Pff..No, aspoň si to na nic nehrálo. 3 slabé, suchohřibné *** definice práce