Labyrint u Mrtvého ženicha
Jana Rečková
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/352033/bmid_labyrint-u-mrtveho-zenicha-lda-352033.jpg
4
31
31
CO SE SKRÝVÁ V KATAKOMBÁCH? Upíři, mutanti, gangsteři… a jedna parta dětí! I malé město může ukrývat velká tajemství, ať už přímo na očích nebo třeba pod zemí. Lidé z Klášterka umí svá tajemství udržet dobře – podzemní labyrint je něco, o čem se cizím na potkání rozhodně nevykládá. Vstup do kláštereckých katakomb nezná každý a zmapované je pořádně nemá nikdo. Proč se také zdržovat v temných a úzkých chodbách bez konce, kde ze tmy září rudé oči, v kryptách spí upíři a zatuchlým vzduchem se nesou připomínky historek o mutantech? Jenže svět nahoře je někdy ještě nemilosrdnější. Své o tom vědí Zrůdičky, parta dětí, které jsou moc chytré nebo moc jiné (nebo oboje) na to, aby je zahltila škola a kamarádi a zapomněly na místní legendy. A když vaší zadlužené rodině vyhrožují vymahači lokálního bosse, může se z příšery v podzemí stát spojenec v boji proti tomu největšímu zlu – lidem. Labyrint, z nějž lze jen těžko najít cestu ven, děti, které jsou cyničtější než dospělí, a stíny, které můžou být čímkoliv od gaunera po upíra… Jana Rečková opět přichází s knihou, která balancuje na pomezí hororu a fantasy, v bodě mezi příběhem pro děti a suchým humorem společenské satiry. Možná si vzpomenete na Správnou pětku, možná na Stranger Things, ale jedno je jisté: Ať už jste na denním světle bezmocní nebo naopak máte na povel armádu, v katakombách na tom nezáleží. Podzemí je oddělený svět, ve kterém platí úplně jiná pravidla. A kdo se v něm ztratí, ať přítel nebo nepřítel, nemusí se už nikdy dostat ven.... celý text
Přidat komentář
Tahle milá knížka vypráví o partě více či méně malých dětí, které si říkají Zrůdičky. Tak trochu nezapadají mezi ostatní děti, ať už svými vlastnostmi, nebo svým nadprůměrným intelektem. Jsou opravdu roztomilé a jako celek jsem si je moc oblíbila, každopádně z kraje mi dalo hodně zabrat, než jsem si je všechny zapamatovala, neboť jich je +-10 (parta průběžně roste) a často jsou v příběhu zmiňovány příjmením. Po chvíli jsem si ale na všechny zvykla, musím říct, že každá Zrůdička měla svou osobnost.
Hlavní zápletka knihy poté spočívá ve faktu, že pod Klášterkem (variace na Žďár nad Sázavou) jsou podzemní chodby plné radonu, který má na starousedlíky pozitivní vliv, co se zdraví týče. Takže třeba člověk, který je na vozíku, díky radonu může zase začít chodit.
Zrůdičky se zapletou do záležitostí místního mafiána, který sužuje obyvatele Klášterka, vyžaduje po nich výpalné, a který si chce katakomby přivlastnit. Není však jediný.
Zrůdičky, které už mají dost neustálého vydírání jejich rodičů se rozhodnou vymahače pana Tomana tak trochu postrašit a zavést je právě do oněch podzemních chodeb. To ale ještě netuší, že ve tmě na ně čeká něco daleko horšího, než pár krys a stará plíseň...
Kniha je členěna do spousty kapitol, v jejich názvu se obvykle dozvíme, které části skupiny se týkají. Některé jsou dokonce i z pohledu protistrany, což děj výborně oživuje.
Jak už jsem říkala, postav je tam opravdu kvantum, když připočítám i rodiče všech dětí, takže není vždy úplně snadné se zorientovat kdo je kdo a kde se zrovna nachází.
Příběh ubíhá rychle, celý děj se vlastně odehraje během pouhých pár dnů. Po jeho přečtení jsem dostala chuť prozkoumat, zda Žďár skutečně má takové podzemí, protože je v knize opravdu moc hezky vykreslené.
Nalákala mne anotace, kamarádka doporučila a já si i v dospělosti užila napínavé čtení. V dětství jsem četla foglarovky od dědy, milovala je, ale trošku mne štvalo to převážně klučičí obsazení. V novějších knížkách se na holky nezapomíná a jsem tomu ráda. Knížka je opravdu napínavá, hrdinové jsou různého věku a dojde i na romantickou linku ... ač obecně romantiku nemusím, zde byla milá a vtipná.
Prostředí katakomb a hřbitova - přesně na takových místech se odehrává většina této knihy. Dobrodružná, lehce fantasy kniha pro mladší čtenáře, připomínající mi období, kdy jsem četla Správnou pětku a jiné knihy. Mé dvanáctileté já by bylo nadšené. První polovinu knihy jsem si opravdu užívala, ve druhé to šlo postupně z kopce, ale celkově kniha vůbec špatná nebyla. Jen část myšlenkových pochodů jedné z dospělých postav se do knihy zkrátka nehodí. 3,4/5*
Než jsem knihu začala číst, zjistila jsem si něco o paní spisovatelce, která psala převážně pro děti a mládež. Jelikož se do této skupiny čtenářů již řadit nemůžu, sama jsem byla napnutá jak se mi kniha bude líbit. Navíc spadá ještě do žánru fantasy, který mě oslovil poměrně nedávno. Ale musím říct, že jsem byla překvapená, kniha se četla fakt lehce, žádný krkolomný děj. Ocitáme se na napínavé prohlídce hřbitova, labyrintu a katakomb. Opravdu bych nečekala, že děj, který se vlastně odehrává jen v podzemí mě chytne. Ze začátku jsem byla překvapená kolik je v knize postav, jsem si říkala, tak to si nikdy nemůžu zapamatovat, to se mi bude plést, ale né...bylo to v pohodě. Všechny postavy jsem si oblíbila a měly v knize své místo, všem jsem fandila stejně. Příběh odsýpal a udržoval mě v napětí jak tohleto všechno skončí...Pro mě velmi oddechové čtení, vhodné pro mládež. Mé dětské srdce zaplesalo, já mám pohádky moc ráda, určitě mě paní Jana nálákala a ráda si přečtu nějakou další knihu od ní...
Na Rečkovou takové tahavé docelá dlouhé ,ale stále slušné nad průměr.Prostě katakomby jsou katakomby.
Štítky knihy
mysteriózní, mystériaAutorovy další knížky
| 2003 |  Kniha prokletých |
| 2008 | Pohřbeni na Soldafaru 1 |
| 2015 |  Virtuální vrazi |
| 2011 | Dračí mor |
| 2017 | Jáma a dům |
Dobrodružný příběh pro děti, ale jako dospělá jsem si ho užila taky. Napínavý, trochu strašidelný a bez problémů uvěřitelný. Myslím, že nejbáječnější byla skutečnost, jak rychle jsem si vytvořila vztah k postavám a fandila jim po celou dobu. Možná jsem také omládla.... :-)