Ladislav Štoll
Vojtěch Čurda , Martin Štoll
Publikace se věnuje mapování vlivu novináře, literárního kritika, politika a komunistického ideologa Ladislava Štolla (1902–1981) na formování československé kultury ve 20. století. Život Ladislava Štolla zachycuje formou politické biografie, která ukazuje jeho činnost v kontextu diskusí, polemik a politického vývoje československé kulturní levice. Stěžejní kapitoly se věnují Štollovu politickému působení v kulturní politice padesátých let, včetně vlivu jeho nejznámějšího referátu Třicet let bojů za českou socialistickou poezii. V knize je zachycen Štollův politický vzestup i období kritického zhodnocení jeho politicko-estetických konceptů v období destalinizace druhé poloviny padesátých let, mocenského pádu v době pražského jara 1968 i jeho návratu a činnosti v letech sedmdesátých. Doslov knihy tvoří osobní studie Autorita LŠ v rodinném kontextu z pera vnuka M. Štolla, podepřená mnoha dosud nezveřejněnými prameny.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
politici literární kritika literární kritici komunistický režim Ladislav Štoll, 1902-1981 kultura a politika
Autor tuto biografii psal téměř 10 let. Byla to původně jeho dizertační práce, pak do textu zahrnul další prameny, které nebyly ještě zveřejněny a napsal velmi podrobný příběh českého intelektuála, který propadl marxismu-leninismu, byl ve 30. letech spolu s Fučíkem nebo Václavkem aktivním novinářem, a po válce (také díky Nejedlému) nastoupil na politickou dráhu na poli kultury a umění, zejména literatury a poezie. Po létech tvrdého stalinismu, kterého byla reprezentantem díky svým dogmatizujícím polohám, se dostal do těžké defenzívy v 60. letech, kdy se obrozoval strukturalismus, aby se po roce 1970 vrátil jako guru normalizační literární vědy. Čurda pojímá Štolla jako zástupnou figuru celé generace předválečných komunistů, která tyto historické zvraty prožívala různě. Na textu je patrné, že autor přistupuje k monografii hledačsky, zkoumá kontexty, ze kterých různé situace ve Štollově situaci vycházely, zamýšlí se nad jeho jednotlivými knihami. Není tam ani náznak neobjektivního nebo servilního přístupu, a ani dehonestace. Práci považuji za nesmírně zralou historicko-literárně-vědnou studii, zbavenou interpretačních nánosů 90. let (natož let předchozích, pochopitelně) a domnívám se, že může směle soutěžit s Křesťanovým Nejedlým (Zdeněk Nejedlý - politik a vědec v osamění).