Lady Fuckingham
neznámý - neuveden
Slavná krátká erotická novela Lady Fuckingham, jejíž autorství se připisuje irskému spisovateli Oscaru Wildovi, popisuje životní příběh Beatrice, dívky založení spíše nymfomanického. Poprvé navnaděna vyprávěním zvídavé přítelkyně Alice, které se brzkého erotického probuzení dostalo od zmužilého komorníka, Beatrice neváhá a vydává se objevovat erotické taje s Aliciným bratrem Frederickem. Jelikož po ochutnání slastí je pro ni nemožno přestat, postupuje hlouběji a zakusuje potěšení rozmanitého druhu mimo jiné se zúčastňuje orgií tajného Amorózního kroužku, svádí služebné, uzavírá manželství se zhýralým lordem Crim-Conem a nakonec předává své nabyté nepřeberné znalosti dalším nezkušeným.... celý text
Literatura světová Novely Erotika
Vydáno: 2009 , DybbukOriginální název:
Lady Pokingham
více info...
Přidat komentář
Čisté porno, dokonale popsané i když stále opakující se. Některé výraziva by vás rozhodně nenapadly. Přišlo mi to hodně humorné.
Na tuto útlou knížečku jsem narazil v jedné knihobudce a k jejímu přečtení mne nalákalo především jméno Oscara Wildea. Musím však přiznat, že s tímto autorem už nějaké předchozí zkušenosti mám a již krátce po začtení jsem začal o jeho autorství nemálo pochybovat. Pochyby mi nedaly spát, a tak jsem se snažil Wildeovo autorství jaksi potvrdit pátráním na internetu, avšak zdá se, že Wilde je považován za autora pouze u nás v Česku. Knížečku jsem nakonec s nemalým přemáháním dočetl, aby mi tu nestrašila v kategorii "právě čtu." Příběh jako takový je velice repetetivní a zcela postrádá nějakou hlubší myšlenku. Jedná se zkrátka o velice explicitní popis řádění jedné mladé nymfomanky s neukojitelnou chutí (po čem, to jistě víte). Jednalo se o mé první zabroušení do světa literatury tohoto typu a to bych se musel hodně mýlit, aby nebylo zároveň i poslední. Nicméně vůbec nepochybuji o tom, že si kniha své fanoušky najde mezi nenáročnými čtenáři a fanoušky červené knihovny.
Tématem pamětí je jedna velmi okouzlující a bystrá bytost něžného pohlaví, obdařená tak vybraným smyslem pro cit a tak vřelou
povahou, že nedokázala odolat svůdným silám nejdokonalejšího božího stvoření; jelikož Bůh
stvořil člověka dle obrazu svého jako muže a ženu a jeho první přikázání bylo: „Ploďte a množte se a naplňte zemi!", což lze najít v knize Genesis, kapitole první.
Kniha sprevádzaná príťažlivým závanom kontroverzie ma, na moje prekvapenie, začala pomerne rýchlo nudiť. Asi v tretine sa totiž dostaví stereotyp. Motívy sa začnú opakovať a čítať po x-tý raz ako niekto niekomu derie riť rákoskou prestáva byť zaujímavé otvorenou obscesnesťou a začne byť len čítaním vyčerpávajúcim čitateľa svojou repetitívnosťou. Aj keď v 19. storočí, za predpokladu, že vtedy skutočne kapitoly vychádzali, mohli pamäte Lady Beatrice pôsobiť šokujúco, dnes už asi nikomu pri ich čítaní sánka nespadne. Zaujímavosťou je však rozhodne český preklad, ktorý je minimálnou dvojnásobnou anomáliou tým, že jednak prisúdil doteraz sporné autorstvo Oscarovi Wildeovi a navyše aj pozmenil aj názov z Lady Pokingham… Ale aby som len nekritizoval, niektoré prirovnania skutočne stáli za to ;) a celkovo kniha pôsobí sexy dojmom, čo asi bola jej hlavná úloha…
Abych parafrázoval Káju: „Knihomolskou čest bych za ní dal, za tu Lady Karn... Fuckingham...“
Na střední nám paní učitelka říkala, že je to škvár bez přesahu, ještě blbě napsaný. Má duše čtenářského panice, tehdy vychovávaná nedělní školou literatury faktu (strašně bych chtěl napsat fucktu), tehdy poslušně dopla límeček, přežehnala se ve jménu Victora Huga, Umberta Eca a Ernesta Hemingwaye a opět odešla do hájemství intelektu.
Jak ale plul čas a mladého již-muže začaly lákat tajemství nejen černých děr fyzikálních, počaly se do jeho čtenářského radaru vkrádat i tituly daleko frivolnější, než vzpomínky druhoválečných pilotů na vzdušné boje s nepřáteli a soužití v kolektivu mladých mužů, často pohledných.
Nuže – tak jsem tu, nějaký čas poté, co mne svými slohovými formulacemi svedla a obálkami zmáčkla kolem boků tahle pohlavně neposedná potvůrka, jejíž odhodlání k průnikům do hloubek se dá srovnat jen s podobným odhodláním nálezců Titaniku.
A zvěstuji všem těm, kteří třeba někdy v budoucnu projeví zájem o tento komentář, že moje knižní sexualita byla dobyta nikoliv Druunou, Jodorowského Borgiou a už vůbec ne tím ubohým, upoceným Malým pražským erotikonem toho Patrika nikoliv irského, nýbrž touto malou (leč mnohonásobně zletilou) knížkou z dob královny Viktorie, která dle mého názoru byla napsána čistě jako pošťouchnutí tehdejší morálce, nikoliv jako skutečné literární dílo, a autor (nikoliv Oscar) tam tak narval všechny čuňárny, na které si vzpomenul.
Ano, nebylo to bezbolestné obcování. Popis sexu s nezletilými a několikeré znásilnění bych oželel, ale jinak jsem od knihy dostal přesně to, co jsem očekával, ba ještě něco navíc – nulové hrátky na Voltaira nebo Sokrata, ale dokonale nahuštěnou, anatomicky zvládnutou, tělocvičně promyšlenou nadílku viktoriánského prostocviku, který nejen dokáže posouložit i při současných aperitivech a hlavních chodech, ale místy člověka dokonale smete jako poctivé balení českého hardcore porna křížené se žhavostí větší sluneční erupce s malým nádavkem vytrhávací síly sněžné koule.
Doporučeno všem nadšeným ctitelkám pana Graye.
Tohle je tak slavné a legendami opředené dílo, které jsem si usela přečíst. Vlastně tu ani nejde o příběh. Jde tu jen o to jedno a je přitom úplně jedno, kdo s kým, proč a za kolik. Hlavně, že všichni můžou. Je to čistá pornografie. Copak si to ta churavějící dáma píšící dopis příteli svým řáděním uhnala? Že by sifilitýdu? Ta její zhýralost by tomu napovídala. Nemá to žádný přesah. Je to taková jednohubka.
Kdysi jsem četla 120 dnů Sodomy a Justinu a Juliettu od Sadeho, takže mě nemohlo nic překvapit. A opravdu, žádné překvapení se nekonalo, řekla bych, že je to taková odlehčená verze Sadeho. Klasicky chybí příběh, zaměření je jasné.
Dnes už obsah knihy nemůže snad nikoho šokovat, když jsou na internetu dostupné bambiliony různých více či méně zvrhlých porno videí. Ve své době to ovšem muselo být odvážné a provokativní. Ačkoliv lidé jsou ve své podstatě pořád stejní, takže možná ne tak docela...
Takové literární nepříliš reálné porno z 19. století, víceméně bez příběhu, s postavami, kde je každý svolný úplně ke všemu, co vás napadne i nenapadne. Vyzdvihnout ale určitě musím rozsáhlou zásobu výrazů pro obě přirození a sex samotný
Musím říct, že jsem to čekala více příběhové, ve výsledku to bylo opravdu jen o sexu a pokud by to opravdu psala postava nymfomanky Lady Fuckingham, rozhodně by to jinak nevypadalo. Ve výsledku se mi to líbilo, bylo to čtivé, místy by to mohlo nahradit porno o tom žádná, ale ke konci se tam scénáře opakovaly a začalo to nudit. Pokud bych to chtěla popsat třemi slovy byly by to zvrhlost, bdsm a orgie. Zkrátka erotický bizár
No, co na tenhle škvár říct. Čekal jsem něco jako erotický román, ale ouha, tohle bylo prostě a jednoduše porno. Příběh prakticky žádný, krom zběžně naznačeného rámce, zato neskutečných čuňáren přehršel. Často hnaných do zbytečně nadsazovaných extrémů. Daleko více by mě bavil opačný poměr, tedy 90% příběhu a 10% orgií. Jediné, co mohu označit za pozitivum je fakt, že lidé v 19. století byli v sexuální oblasti o něco vynalézavější, než jsem tušil. Na mou obhajobu jsem nad tím nikdy nikterak nepřemýšlel a při zpětném pohledu to asi dává smysl.
Doteď nevím, proč se u nás tak uchytil hoax, že autorem je Wilde, nikdo kromě Čechů si to zřejmě nemyslí. Podle mě si to jednou někdo vymyslel, od té doby se to u nás vydává pod Wildeovým jménem a autor tohoto vtipu se nejspíš už v hrobě za břicho smíchy popadá. Dávám 2 hvězdy, což je minimum pro něco, co jsem dočetl až do konce. Dočetl jsem to jen díky tomu, že to bylo krátké, což se nedá říct o většině nástrojů v knize popisovaných.
Musím říct, že knížka mě opravdu překvapila, tohle snad nemělo ani žádný příběh. :D Celá knížka je pouze o jednom, všichni jsou svolní ke všemu a s každým, zábrany zde neexistují. Celkem by mě zajímalo, jak byla povídka ve své době přijata. Jako by autorovým hlavním cílem bylo co nejvíce šokovat čtenáře.
Nic moc objevného k předchozím komentářům nepřidám. Čistá pornografie 19. století, bohužel bez náznaku literární kvality. Takovéhle povídky a sexuální situace jsem si v pubertě psal taky, proč by to nedělal Oscar Wilde? (To se s ním nechci srovnávat, probůh!) Já jen, že není proč se na něj zlobit. Je otázka, zda takovou věc vydávat.
Protože už jsem tady komentoval Erotickou revue, Knihu o kundě, Knihu o čuráku a Irenu, tak musím konstatovat, že tohle je opravdu brak. Literární brak. Zmiňované publikaci mají určitý humor, nadhled, jsou prostě projevem určité umělecké pronikavosti, se kterou se dá sexuální akt také líčit, tady je to čistý popis. Říkám, proč ne, ale taky proč jo. Dodal bych k tomu: "Jen pro osobní potřebu." Pak je to v pohodě.
UCHOKNIHA. Tak to že to bude čisté porno, kde si bude užívat každý s každým, mi bylo jasné už před čtením a byla jsem na to řádně připravená a natěšená :-) Ale to, že to bude doslova zaplevelené sadomaso praktikami prakticky u každé popisované avantýry a v nadpoloviční většině i nechutnými až pedofilními popisy (autorova fantazie ujíždí na odpaňování mladých dívek, kterým ještě ani neroste pubické ochlupení, případně hrátky s mladými chlapečky), na to jsem tedy připravená nebyla. Nehledě na to, že lady byla krutá mrcha, připravená pro své choutky využít všechno, co se kolem ní hýbalo, všemi prostředky... Její slabost a churavění z orgií jsem si přeložila jako syfla nebo nějakou jinou pohlavní chorobu, což jí ovšem nezastavilo v šíření dál. Jedinou hvězdičku uděluji paní Cibulkové, která knížku načetla - obdivuhodný výkon.
Tohle dílo, připisované Oscaru Wildovi, jsem poslouchala jako audioknihu a teda v první řadě klobouk dolů před paní Sodomovou, že to dokázala načíst s takovou samozřejmostí, suverénností a až jako vážností.
Nejsem běžně čtenářka erotické / pornografické literatury, ale tohle je tak známý titul, že jsem s říkala, že to zkusím a uvidím, jaké to bude. No a nutno podotknout, že to nebude úplně literatura pro citlivé čtenáře. Autor, ať už je to kdokoliv, je velmi detailní v popisu a nebrání se různým obscénnostem. Autor se s tím nepáře, vše jde ráz na ráz. Těch sexuálních scén tu je opravdu mnoho, jazyk je tu místy dost vulgární - takže pokud vám to vysloveně vadí, tohle není kniha pro vás.
Co mne nepřestávalo překvapovat, bylo to, jak v autorově popisech byla všechna těla naprosto dokonalá bez jediné vady, všem se líbilo všechno a hlavně - že žádná z přítomných dam nikdy neotěhotněla, byť se o nějaké ochraně před početím rozhodně nedá mluvit. V jakém světě to ty postavy žily, to nevím, ale člověka to minimálně zarazí. Nicméně hlavní hrdinka si rozhodně uměla užívat slastí až na samou dřeň.
Nakonec musím říct, že to vlastně bylo dost zábavný čtení - hlavně když vezmu v potaz, že podobnou literaturu běžně nevyhledávám. Nějak jsem asi víc čekala, že to bude úplná hovadina. Jako takhle - děj to nemá a asi vám to život nezmění, ale jako erotickej bizár proč ne? Je to psané hodně svižně, asi ta otevřenost mne hodně vtáhla - že se autor nebál. Myslím, že na tu dobu, kdy tohle vzniklo, to bylo dost odvážné a asi to hodně lidí zvedlo ze židle pobouřením.
De Sade měj aspoň nějaký vývoj, tohle je prostě jenom... jedna orgie za druhou. Neodvažuju se hodnotit na hvězdičky, podle mě by se snad porno ani nemělo považovat za literaturu. Hodnotu to má ještě o šprušli pod brakovou upírskou YA. A realita asi utekla do kláštera, že nikdy nikdo nikho nezbouchnul, nikdo nenakazil ostatní syflem, nikdy se nikdo nedal se zhrozeným odporem na útěk... Teda možná v druhé půlce, kterou jsem znuděně přeskákala. Krom toho, výrazy jako "mejdan"... Seriously???
Co dodat. To byla taškařice slečny Beatrice až do samého umilování. V době vydání musely být články, a následně i kniha, jako dopad meteoritu velikosti Westminsterského opatství přímo do centra Londýna. Text bohužel vyznívá jako brávíčkové články psané samotnými čtenářkami v rubrice partnerské vztahy a sexuální otázky.
Obvyklé postavy porno žánru - služebná, lady, komorná, učitelka, kamarádka, guvernantka nebo služka si to rozdávají s typickými protějšky – markýz, zpovědník, monsignor, komorník, vévoda, otec, lord, zahradník. Všude, vždy a pořád a všichni dohromady. Chyběl jen hasič, instalatér a zdravotní sestra a sekretářka.
Jak popisovat stále dokola to samé a neopakovat se. Mistr slova Wilde se snažil seč mohl o pestrost popisů, ale i tady došlo k monotematické nudě. Poslední stránky autor odbyl už úplně. Na parníku s námořníky a tři dny cesty!!! – to mělo docela vysoký potenciál na dalších aspoň dvacet třicet stránek. Zřejmě už zasáhla dobová cenzura.
Abych se při čtení nenudila, začala jsem počítat. Došlo ke čtyřiceti jedné souloži, z toho osm krát anální sex. O panenství nebo panictví přišlo dvanáct obcujících. Tři masturbace, patnáct orálních uspokojení, nepočítaně polibků, pár decilitrů ejakulátu (zde „odborně“ nazývané „mrdka“).
Pohlavní styk nebo sex je zde bušení, zprznění, rožnění, šukání, mrdačka, píchačka, šukec, prcání a zcela úřední - obcování. Pro masturbaci zvolil autor obligátní honění a lehce poetické prstění. Felaci nazval úplně bez nápadu kuřbička.
Názvy ženského klína jsou už nápaditější a autor se dostal na více než dvacet, vesměs romantických, názvů – kundička, skulinka, drahoušek, štěrbinka, uzoučká záležitost, propast lásky, jeskyňka lásky, neviditelná ruka, svatyňka, pipinka, pička, svátý grál, přístav, vráska lásky, svatyně, zásuvka lásky. A pak i přitvrdil, s kundou a kundiskem.
No a na penisech se pan Wilde přímo vyřádil, stejně jako slečna Beatrice a její přítelkyně a někteří pánové. Je jich přes čtyřicet, těch názvů. Některé i humorné. Ten Tvůj, miláček, klobása, klacek s rubínovou hlavičkou, topůrko, obrovitá žilnatá věc, příšera, váleček, pendrek, kopí, zbraň, kláda, pyj, nádobíčko, přirození, obluda, stroj lásky, sprostá hračka, ocas, Jeho věc, potvora, šíp lásky, oř, monstrum, panáček, péro, náčiní, pan Pták, stožár, motor lásky, aparát, čůrák, žihadlo, motor, mašina, beran, dýka, klacík, bimbas, ptáček a kláda.
Zkuste najít tolik názvů pro jiné části lidského těla, třeba ucho nebo koleno. Asi nenajdete. Jak je ta čeština bohatá!
„Konečně nás námořníci museli opustit a musím přiznat, že to byla ta nejchlípnější orgie, které jsem se kdy zúčastnila, jelikož jsem hned po jejím sladkém konci upadla do tak chatrného stavu, že ani můj pobyt na Madeiře už ničemu pomoci nedokázal a od té doby mě tohle mé požitkářství přivádí do hrobu. Ach! Přesto, existuje-li na onom světě blaženost, věřím, že to není nic jiného než věčná mrdačka. Amen! Déle již své pero neudržím.“
Štítky knihy
sex sexuální úchylky homosexualita erotika sexuální násilí pornografie týrání lesby, lesbismus BDSM LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
2001 | Bible |
1997 | Epos o Gilgamešovi |
2013 | Z rodinné kroniky Lady Fuckingham |
1986 | Píseň o Rolandovi |
2003 | Béowulf |
“Udělej se do mě! Vystříkej se do mě! Už to cítím, jak krásně to hřeje.
Kniha, která pobouřila svět. A vlastně dodnes se všichni dohadují, jestli ji O. Wilde vůbec napsal, či nikoli. Upřímně? Je mi to fuk. Já se královsky bavila. Lady Fuckingham je něco jako soft porno psané Markýzem de Sade. Cudné pohledy, letmé doteky, přísná etiketa a sotva odhalené kotníčky. V noci ale přichází chlípní nemravové, připraveni svými vilnými kládami dobývat úzké štěrbinky. Držte se, kundiska budou praskat ve švech!
Obscénnost, lascivnost, zapovězené radosti. Uprostřed toho všeho je mladá Fuckingham - nymfomanka a nestoudnice. Orgasmus střídá orgasmus, zadnice jsou rudé od bičování, všichni tu kvičí blahem a je zázrak, že z té přemíry krásna a tolika bouřlivých orgastických extází nepřijdou o holý život! Dívky se tu na bodcích lásky vozí až do ráje. A co na tom, že je jim třeba jen 12 let. Štangli salámu už taky nikdy neuvidím stejně…
Kniha je jen porno, jestli někdo čeká literární skvost, tak jej cudné šlechtičny napíchnuté na stožárech chrlících gejzíry sperma rychle vyvedou z omylu. Nechybí ani pestré názvosloví - pipinka, knoflíček lásky, svatyňka, vlhká jeskyňka, grandiózní nádobíčka, nadržené pičky, tvrdé klády a oceány vlhkosti.
Kromě rozpíchaných zadnic a dalších neřestí tu ale nic není. Žádná zápletka, nová verze navíc má chybějící písmenka a chybky. Za mě 3/5* a určitě doporučuji přečíst, ale já už to znovu vidět nemusím.
“Důtky padly na překrásný zadeček, každá rána dostávala z oběti bolestivý výdech a zanechávala za sebou na křehké kůži dlouhé rudé šrámy. Zadek té ubohé holky byl brzo celý zkrvavený, což jako by rozohňovalo všechny přihlížející tak, že zpovědníkův klacek rozhrnoval jeho sutanu, zatímco se lady St. Jeronová rožnila na monsignorově kládě.