Lady Hamiltonová
Alexandre Dumas, st.
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/498064/bmid_lady-hamiltonova-xCq-498064.jpg
4
159
159
La San Felice série
< 3. díl
Jednoho lednového dne roku 1815 vstupuje do nuzného domku nedaleko Calais kněz, aby poskytl rozhřešení starší nemocné ženě, v jejíchž rysech lze rozeznat stopy dřívější krásy. Místo zpovědi žena prohlásí, že je Emma Lyonnová, 5. lady Hamiltonová, a předá knězi rukopis, v němž líčí své životní osudy a vyznává se ze svých pochybení, ba dokonce zločinů. Daleko dřív, než Dumas napsal tento román, vyřkl následující slova: „Ach, krásná a osudová Emmo Lyonnová! Který autor se odváží sepsat drama vašeho života? Který básník se odváží vylíčit vaši rozmařilost, vaše výstřednosti a vášně? Důvěrnice neapolské královny! Milenko Nelsonova! Který soudce a který kat se odváží sestavit výčet vašich obětí?“ O deset let později se pak právě Dumas sám chopí své vlastní výzvy… Vypravěčské umění Alexandra Dumase vdechlo románový život víc než třiceti tisícům postav, ale lady Hamiltonová mezi nimi září snad nejoslnivěji – což přesvědčivě dokládají tyto její „paměti“!... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2022 , LedaOriginální název:
Souvenirs d’une favorite, 1865
více info...
Přidat komentář
Vydá-li se. Líhat, bohatě střídat. Mizí lůzy. Blýskne se coby lehká múza. Pod nákladnými lustry, honosnými baldachýny. Hladí, hlídá si, hltá sametové měšce pod zdobnými kabátci, aby mohla lahodit jen jedinému /pří/stavu. Ale i ten nejslunečnější, když povolání zavelí, zahalí mlhy. Soukromý ostrůvek lásky zmaří dálky války. Život zasype tón slánky. Slzavým krokem dolů schod. Obtěžkána jen jedinou hojivou náručí.
Knížka je jedna z mých oblíbených od Alexandra Dumase. Teprve nedávno jsem viděla film s Michele Mercier.
Kdysi mě to bavilo. Další náhled do historie díky ženské postavě, pro zábavu, nenáročné.
Nevadí mi, jak autor psal knihu. Vadí mi hlavní hrdinka. Je pro mě podobná Mary Anne. Zapomene na lásku svého života, na děti, na manžela. A jde dál. Pak si diví, jak skončí.
Příběh proslulé milostnice lady Hamiltonové z pera neméně slavného Alexandre Dumase je romantickou freskou, která si rozhodně nedělá nárok na historickou věrnost a přesnost, zato uchvacuje živým, čtivým, srozumitelným a ničím nezatíženým stylem, který čtenář slupne jako malinu. Na pozadí bouřlivých událostí francouzské revoluce, bojů o Středozemní moře a vlastně i o celou Evropu, kreslí Dumas jednoduchý, naivní, skoro až pohádkově snivý, jiskřivý příběh, který se sice vyhýbá jakémukoli hlubšímu pohledu na dějinné události (a vlastně i postavy), zato nabídne poutavost, svěžest a zábavu. Mnoho z Dumasova nazírání věcí a dějů je jednostranné a povrchní, bez jediného náznaku analýzy či kritiky, ale ono to vlastně vůbec nevadí, protože Dumas je především vypravěč, jemuž dokážete beze zbytku obětovat duši nebo slíbit prvorozenou dceru. Romantici budou jásat, realisté možná skřípat zuby. Občas se mi sice zdálo, že namísto zpovědi kurtizány čtu studii o neposkvrněném početí, ale vezmi to čert, bavilo mě to od začátku do konce.
Asi nejnudnější kniha, co jsem za posledních několik let četla. Ze začátku poutavé čtení se brzy změnilo v pouhý soupis faktů a historických událostí. Hlavní hrdinka je sebestředná, hloupá, marnivá, vypočítavá, marnotratná... Smrt manžela oplakává jen proto, že jemu vděčí "za své vysoké postavení a význam". Děti porodí a nestará se. Hlavně, že se sama dobře baví a užívá si života...
Knihy Alexandra Dumase se mi líbí, mám ráda jeho styl psaní. I tento příběh je čtivý a zajímavý.
Píši tyto příběhy
svého života v naději, že nejvyšší
a spravedlivý Soudce
bude milosrdný
a odpustí mi.
Emma Lady Hamiltonová
Tímto začíná Dumasovo líčení o Lady Hamiltonové, jejím dětství a pozdějším životě. Pasačka ovcí, vychovatelka, herečka, kurtizána, královnina důvěrnice. O všem se zde krásná Emma Lyonová - Lady Hamiltonová rozhovoří. Součástí jejího příběhu, ale i poté..., jsou politické poměry tehdejší Evropy a ideály po dobytí Bastily.
Tato Dumasova kniha, dle mého za pozornost i přečtení stojí.
knihobudková....v doslovu je velmi pěkně rozebráno, co mi vlastně na knížce celou dobu vadilo : plochost Dumasových postav...sice dílo má historickou hodnotu a je svým způsobem i čtivé, ale postavy jsou zabrány velmi povrchně...zejména Emma Lyonová...dokonce ani jejich vtah k milencům není rozebrán nějak víc..prostě se chlap vyskytl, ona se stala jeho milenkou a tečka... a zbytek si domyslete (nepotřebuji rozvíjet červenou knihovnu, ale tohle je fakt málo...)...a jediná motivace je vyšvihnout se výš, kde budou prachy a diamanty a zábava a lepší společnost, protože přeci jsem pěkná, no ne ??? takže narosto oploštělá a podle mě i hloupá Emma mě vůbec nezaujala..kdo jí řekl, že je hezká, za tím šla, zobala mu z ruky a nechávala se jím manipulovat....v závěru knihy se "šíleně" zamiluje do Horatia Nelsona bez ruky a bez oka (chápu, i v mojí učebnici dějěpisu měl obrázek, na kterém byl fakt kořen a v té šesté či sedmé třídě se mi prudce líbil :D) - tam už je aspoň trochu náznak nějakého citu....a což jsem teda postrádala nejvíc - vztah a cit k dětem !!! i ty ovce, které na začátku pásla, měly evidentně větší mateřské sklony než Emma....o 3 děti ze vztahu s lordem Greenvillem (kerého opouští kvůli jeho obstarožnému strýci - lepší kariéra jako manželka velvyslance v dohledu !!!) nejevila vůbec zájem a nejsou v knize vůbec zmíněny...jen pak v závěru větší pozornost dcerkám s Horatiem Nelsonem...
no a jak kdo žije, tak taky skončí...umírá osamocena, v chudobě (sama přiznávajíc, že prostě potřebovala karty, veselou společnost, život na vysoké noze , i když neměla peníze...!!!! - nemohu než opět zaplakat nad její krátkozrakostí, plochostí a hloupostí...)..a jen díky šlechetnému srdci krajana z Anglie má i skromný hrob s nápisem (a ten teda oceňuji - možná se mi nepovede přesná citace - kniha už je zas v knihobudce) "kdo z vás je bez viny, ať první hodí kamenem."
dějepis a historické pozadí opět skvělé, dobytí Bastily, francouzská revoluce, odezva v neapolském království, osudy dcer Marie Terezie - Marie Antoinetty a Marie Karolíny a jejich manželů....a samozřejmě Horatio Nelson...přiznávám se, že ač DUmas píše čtivě, politika a spol. mě tady nebavila, a spoustu řádků jsem přelétala očima, fixující aspoň hrubé linie...
celkově mě kniha zklamala -- ač čtivá, mrzela mě plochost postav...zaujala skutečnost lady Hamiltonové, a jelikož mám doma i nějakého Horatia Nelsona (vyřazen z knihovny), jsem zvědavá, zda na ni i tady narazím...
a jak už jsem zmínila - kniha je zpět v knihobudce...howgh !!!
Asi nejzábavnější kniha Alexandra Dumase, je tam sice vážnost, ale dle mého názoru vtip je v této knize to hlavní.
Přečteno za odpoledne. Od knihy jsem odběhla snad jen dvakrát - a to na záchod. Tak mě Emma a její příběh pohltil. Chtěla jsem vědět a znát víc, kam dál jí osud zavede, co dalšího zažije. Fandila jsem ji. Oblíbila jsem si ji. Opravdu jsem uveřila, že má admirála Nelsona ráda. (ikdyž v La San Felice jsem se dočetla, že ve skutečnosti by to snad mohlo být i jinak). Nevadí, jsem ráda za to, že jsem na knihu náhodně vztáhla ruku s tím, že zkusím od autora, po 3 mušketýrech, něco nového. A nelituji. Ani podruhé. Ani potřetí. Líbí se mi, jak Alexandre píše. Tak čtivě a poutavě. Mám jeho knihy ráda.
Je to zajímavá děva, ta Emma, se zajímavým životem. To jo.
Příběh Lady Hamiltonové mě bavil a četla jsem ho s chutí, hlavně tedy v první části, kde se tolik nezabrušuje do politiky, přestože i ta mě většinou bavila. Musím se přiznat, že mě její život zaujal tak moc, že jsem si hledala doplňující informace na netu, takže jsem si před koncem knihy všechno vyspoilovala (možná proto mě ten konec tolik nebavil :D) každopádně určitě doporučuji))
Moje druhá kniha, když na vesnici pršelo a počítače nebyly (čteno v r. 1995).
Pamatuji si, že to bylo moc krásné a romantické a dokonce mě uchvátily právě i ty politické historické události.
V začátku jsem hltala každou stránku, závěrem mi přišli až nudné kapitoly, kde byla vylíčena politika a bitevní události. Chvílemi mi přišlo, že hlavni postava byla vykreslena jako největší chudinka, ktera za nic nemůže a přitom se vlastně vzdala bez ostychu svých prvních děti a manžela měla jen jako figurku aby se dostala do společnosti. Roman je výborně napsaný, ale jednu hvězdičku uberu za vykreslení Lady Emmy
Moc zajímavá kniha, popisující pravdivý příběh, který se opravdu stal. A co mi bylo opravdu sympatické, byl osud Emminy dcery Horatie, která nakonec žila úplně jinak než její matka...
Štítky knihy
Anglie francouzská literatura Itálie 18.-19. století admirál Horatio Nelson, 1758-1805 lady Emma Hamiltonová, 1765-1815
Autorovy další knížky
| 1974 |  Tři mušketýři 1. díl |
| 2003 | Tři mušketýři (I. + II. díl) |
| 2008 |  Robin Hood |
| 1957 | Hrabě Monte Cristo I (třísvazkové vydání) |
| 1972 | Tři mušketýři po dvaceti letech |
Přečetla jsem víc než polovinu a přestalo mě to bavit. Začátek knihy byl slibný, ale čím déle čtu, tím více je to samá politika, nic jiného. Odkládám.