Lakomec
Molière (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/485118/bmid_lakomec-pLo-485118.jpg
4
4482
4482
Lakomec je klasická komedie o pěti dějstvích od francouzského herce, spisovatele a dramatika Molièra, poprvé uvedená v Paříži v divadle paláce Palais Royal v září 1668. Lakomec je asi nejznámější Moliérovou komedií. Hlavní postavou je šedesátiletý vdovec, lichvář a necitelný lakomec Harpagon, který je pro peníze schopen obětovat vše, i rodinu a děti. Ztráta jeho bohatství pro něj představuje ztrátu smyslu bytí a zdravého rozumu. Jeho postava je tragikomická a představuje Molièrův důkaz o tom, že peníze přirozeně deformují charakter a mezilidské vztahy. Podle jména hlavní postavy se vžilo i označení harpagon jako prototyp velkého lakomce.... celý text
Přidat komentář
Knihy jsem se dost obávala, ale jelikož je to povinná četba, tak jsem se přemohla a dobré. Nakonec jsem se i zasmála, začátek mi přišel nadějný. Jen se mi někdy zdálo něco zamotané, konec dobrý, takže spokojenost.
Chválím krátkost knihy :-)
Velice čtivé drama, které neztrácí na své aktuálnosti. Některé situace jsou opravdu povedené a vtipné. Doporučuji jako povinnou četbu.
Kniha se mi líbila, pobavila mne, v některých částech jsem se s radostí zasmál. Hodně mne rozesmála např. scéna, kdy Harpagon mluví s Valérem o ukradených penězích. Jeden mluví o "koze" a druhý o "voze". :) :) :) Závěr knihy je postaven na principu DEUS EX MACHINA [deus ex máchiná].
Harpagon je škudla, jinak ho nelze charakterizovat. Vidí jen peníze, peníze a peníze, ztráta peněz pro něj znamená ztráta smyslu života.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Je vidět, že si lidi nejvíc získáte, když předstíráte, že máte stejnou povahu jako oni, když po nich papouškujete jejich názory, vynášíte do nebe jejich chyby a tleskáte všemu, co dělají. A nemusíte mít strach, že to s tím patolízalstvím přeženete, čím okatější je, tím lepší, pokud jde o lichotky, ti nejmazanější se dají nejlíp obalamutit, pocukrujte jim to chválou a spolknou vám i tu nejsměšnější pitomost. Upřímnost při tom řemesle přijde trochu zkrátka, ale když něco od lidí chcete, musíte se jim přizpůsobit. A je to jejich vina, a ne naše, že nás nutí k takovým věcem, když je nemůžeme získat jinak než podlízáním.
Ty darebáku, vrať mi peníze!... Ach, to jsem já, Já se zblázním, já nevím, kde jsem kdo jsem, nevím co dělám. Ach, vy moje milované peníze, můj poklade, kamaráde můj, oni mi tě vzali! Ty má oporo, má útěcho, má radosti, oni mi tě vzali! Pro mě všecko skončilo, co bych ještě na světě dělal? Bez tebe nemůžu žít! To je konec, nemůžu dál, umírám, to je má smrt, už mě hodili do jámy! Nenajde se nikdo, kdo by mě vzkřísil?
Proboha, komu člověk ještě může věřit? Ani přísahat se už dnes na nic nedá! Nic bych se po tom všem nedivil, kdybych jednou okrad sám sebe.
Kniha je velmi zdařilá, je čtivá, vtipná a má spád, což je u mě velký plus. Kniha bude bezpochyby známá i za dalších 400 let, protože je to prostě vzorový příklad.
Strašně mě překvapil konec, nejprve jsem se bála, že to nebudu chápat ale úplně skvělý.
Rozhodně bych Lakomce hodnotila kladně, dokonce mohu říct, že mě jeho četba velmi bavila a byla jsem i napjatá, jak celá zamotaná situace dopadne.
Aneb když člověk hledá vhodné, čtivé a krátké drama, Lakomec vždy přijde vhod. Upřímně mě to tolik nebavilo, bavil mě spíš film s Františkem Filipovským, ale jako čtení je to taky vcelku dobré. Jeden z případů, kdy je vhodnější divadelní zpracování, právě jak je u dramat i určeno. Je to příjemné, čte se to rychle a je to i vtipné, nicméně nic, co by bylo můj styl. A hlavně v tom asi poznáte plno lidí ze svého okolí, to mi přišlo příhodné. Ale jinak že by to byla kniha, na kterou budu nějak zásadně vzpomínat a chtít o ní debatovat, to rozhodně ne. Jednou (povinně) a dost.
Ty poslední tři stránky, prooooč?
Já vím, že takhle to v dramatu té doby chodí. Že se vše musí rozřešit, ideálně formou záměny a netušených příbuzenstev... ale tady se mi to zkrátka zdálo natolik jako pěst na oko, že jednu hvězdu musím strhnout.
Na druhou stranu, drama je to jinak skvělé - ze začátku jsem se bála, že se v postavách ztratím, ale není jich zase tolik, navíc každá je dost svá. Ani starší jazyk není překážkou a Harpagonovo hamounění je univerzální motivace pro jeho chování. Knížku doporučuji jako dobrou volbu pro "povinnou četbu" i jako četbu pro ty, kteří už povinně číst nic nemusí. :)
Štítky knihy
peníze humor zfilmováno divadelní hry francouzská literatura sourozenci rodinné vztahy vdovci rozhlasové zpracování chamtivostAutorovy další knížky
| 2008 |  Lakomec |
| 2006 |  Tartuffe |
| 1952 | Zdravý nemocný |
| 1978 | Don Juan |
| 1966 | Lakomec / Misantrop / Tartuffe |
Lakomec vůbec nezklamal. Promyšlené zápletky, poutavý příběh a taky pobavilo. Navíc přečteno za odpoledne :-)