Lakomec
Molière (p)
Lakomec je klasická komedie o pěti dějstvích od francouzského herce, spisovatele a dramatika Molièra, poprvé uvedená v Paříži v divadle paláce Palais Royal v září 1668. Lakomec je asi nejznámější Moliérovou komedií. Hlavní postavou je šedesátiletý vdovec, lichvář a necitelný lakomec Harpagon, který je pro peníze schopen obětovat vše, i rodinu a děti. Ztráta jeho bohatství pro něj představuje ztrátu smyslu bytí a zdravého rozumu. Jeho postava je tragikomická a představuje Molièrův důkaz o tom, že peníze přirozeně deformují charakter a mezilidské vztahy. Podle jména hlavní postavy se vžilo i označení harpagon jako prototyp velkého lakomce.... celý text
Přidat komentář
jakoze ano je to dobre, je to vtipne, vypovida to o svete, ma to presah. ale uz jsme dal. karikatury uz svet podle me prekonal.
Pobaví.
A hlavně ukáže, že lakota byla, je a bude. A pokud jí člověk propadne, přijde o všechno, co je doopravdy důležité.
Upřímně jsem nečetla knihu celou, ale shlédla jsem film s Louis de Funès, který se mi velmi líbil, díky jeho komediálnímu talentu, avšak kniha jako taková mne nezaujala. Přečetla jsem prvních asi pět stránek a měla jsem dost. Harpagonovy samomluvy se mi ošklivily a filmové zpracování se mi prostě líbilo více, nehledě k tomu, že obsah tohoto díla se mi nelíbil. I přestože mám divadelní hry ráda, čtou se mi dobře a rychle, tak mé hodnocení není tak vysoké. Ale kdybych měla hodnotit knihu i film zároveň, tak dám o hvězdu více.
Knihy mého mládí se mi vryly do paměti natolik, že i po padesáti letech na ně s nostalgií vzpomínám. Jednou z nich je také Lakomec od mého oblíbeného Molièra. Vybavují se mi i další autorovy díla, která v minulosti tak skvěle zdramatizovala Slovenská televize v rámci pondělních inscenací obsazených špičkovými slovenskými herci. Dnes už, bohužel, zbývají pouze kýčovité slátaniny s herci z okresního přeboru. Dramatická tvorba ČT míří spíše na nenáročné diváky a podbízí se jejich vkusu.
Výborně propracovaná kniha s neočekávaným koncem. Na konci knihy jsem se musela trochu zorientovat v postavách, ale jinak skvělé čtení o lidské hamižnosti a tzv. Pro korunu si nechat i koleno vrtat.
Jedna z těch, které jsem si vybrala do seznamu knih k maturitě. Četla jsem ji dlouho a ničemu jsem moc nerozuměla. Ale děj byl moc hezký :-)
Také jsem knihu četl jen ze školní povinnosti. Nemám rád knihy psané scénáristickým stylem. Špatně se mi to četlo a pravděpodobně to mělo vliv na celkové hodnocení. Slyšel jsem o divadelním představení. Věřím a jsem přesvědčen, že takové by bylo dobré. Ale jako kniha se mi to nelíbilo. Jako povinnou četbu jsem měl Malého prince. Nebe u dudy. Tedy Malý princ bylo nádherné čtení, ale toto nikoliv.
Jeden z mých nejoblíbenějších příběhů! Navíc napsané tak, že se se dá číst i dnes. Velmi nadčasové.
Kniha se mi opravdu moc líbila. Myslím si, že spisovatel vystihl lidskou vlastnost, která bude lidstvo zužovat navždy. Děj byl dost poutavý a lehce se četl. Knihu může jen Doporučit k přečtení!
Pokud jste viděli Sluhu dvou pánů s Miroslavem Donutilem, pak je vysoká šance, že jste se nad Truffaldinovou vychytralostí dobře bavili. Pokud byste si ale Goldoniho hru nejdříve přečetli, možná by bylo hodnocení tohoto literárního díla slabší.
A zde je to podobné. Harpagonova materiální lakota by v kontrastu s upřímnými city ostatních postav vynikla více při hraném projevu. Není to román, je to "jen" divadelní hra, ve které hloubku a kvalitu dle mého vyzdvihnou až herci.
Štítky knihy
peníze humor zfilmováno divadelní hry francouzská literatura sourozenci rodinné vztahy vdovci rozhlasové zpracování chamtivostAutorovy další knížky
2008 | Lakomec |
2006 | Tartuffe |
1952 | Zdravý nemocný |
1978 | Don Juan |
1966 | Lakomec / Misantrop / Tartuffe |
Krátká, vtipná, čtivá divadelní hra. Doporučuji maturantům:))