Lampa malého plavčíka

24.07.2019

Poetická, napínavá, místy humorně laděná, ale místy i smutná – taková je knížka Lampa malého plavčíka. O období druhé světové války bylo napsáno nepřeberné množství knih, ale tato je unikátní tím, že líčí život rodiny lodníků na vlečném člunu na Dunaji. Ten sám o sobě nebyl jednoduchý ani v mírových dobách – život ve stísněných prostorách lodi, rozmary počasí, lodní neštěstí... válka ovšem z plavby po Dunaji, který v té době vesměs ovládali Němci, udělala ještě mnohem nebezpečnější podnik. Rodiny se však nezřídka rozhodly raději pro společnou plavbu po Dunaji, než pro návrat "na souš", kde mužům hrozilo odvelení na frontu.

Autor při psaní knihy využil své vlastní vzpomínky z dětství a příběh vypráví z pohledu malého chlapce Marka. Ten ještě spoustě věcí nerozumí, byť leckdy není ušetřen děsivých událostí, které by otřásly i dospělým. K tomu četné neshody s dětmi ve škole, které, jak už to bývá, odlišnost svého nového spolužáka chápaly jako vhodný důvod k šikaně (tehdy se to tak ovšem nenazývalo).

Hezké je Markovo dětské rozumování o tom, co si myslet o partyzánech, Němcích, Rusech... kdo je zlý, kdo dobrý, komu věřit, co se stane po válce... vlastně jde o otázky, na které ani dospělí neznali odpověď, anebo se odpovědi báli. Úvahy o tom, jak mnozí lidé po válce ze dne na den převlékli kabát, jsou ovšem až příliš dospělácké. I když kdoví, možná, že děti takové věci viděly a vnímaly zřetelněji než dospělí, pro něž bylo těžké uvěřit tomu, jaký je ve skutečnosti jejich soused...