Láska a tělo
Arnošt Lustig
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/46626/laska-a-telo-46626.jpg
4
23
23
Ve své knize se Arnošt Lustig pokusil o konečné zúčtování s tématy, která poznamenávají celou jeho tvorbu nepochopitelnost nacistické myšlenky na vyhlazení Židů na straně jedné a láska k životu a ke všemu tělesnému na straně druhé. Hlavní představitelé, mladí lidé plní tělesných tužeb Gabriela Lágusová a Josef Reinisch, prožívají v terezínském ghetu svou zakázanou lásku. Transport může přijít každým dnem, a tak útěchu nacházejí hrdinové knihy pouze jeden v druhém. Žijí naplno a vyslovují věci, které by nebýt tlaku okolností možná ze sebe možná nikdy nevypustili. Výsledkem je příběh plný milostných vyznání i esejistických podobenství o smyslu života. Arnošt Lustig se po sérii menších prozaických útvarů konečně po dlouhé době odhodlal napsat delší novelu, která je zároveň autorovou oslavou sexuality, jež člověku dává novou sílu. Zároveň při četbě knihy Láska a tělo člověk pocítí dotek něčeho, co je silnější než válka... celý text
Přidat komentář
Láska je věčná a to tu platí myslím nejvíc. Smutný příběh mladých lidí, v kterém i tady je naděje. Minimálně v tom, že být šťastný na nešťastném místě má smysl.
Kniha plná čisté a náruživé lásky, škoda, že ve špatný čas na špatném místě.
Uvítala bych v knize více děje.
"Strach ze smrti je horší než smrt sama."
Napsáno krásným jazykem. O tom, že láska může existovat i v koncentračním taboře. Čtyři hvězdy jen proto, že knize i přes krásu jazyka trochu chybí samotný příběh.
Štítky knihy
Židé láska boj o přežití milostné romány erotika Terezín holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 2002 |  Démanty noci |
| 2001 |  Colette z Antverp |
| 2007 | Dita Saxová |
| 1968 | Hořká vůně mandlí |
| 2003 | Krásné zelené oči |
Kniha je napsaná čtivou formou, Lustig si zde hrál se slovy opravdu velmi obratně a celkově to bylo napsáno hezkým jazykem. Kniha dějem moc neoplývá a většinu času zahrnuje spíš dialogy hlavních postav, což vůbec nevadí, ovšem ač to bylo napsáno hezkou formou, dialogy byly po delší době příliš monotónní, až protivné, protože číst na každé stránce neustálé výkřiky hlavních postav opakujícího se "miláčku, miláčku, miláčku" mě moc nezaujalo a po delší době už prudilo, tudíž mi to celkový dojem z knihy trošku zdeptalo. Kniha byla silná až ke konci, ale to celkový dojem z knihy nezlepšilo, nejedná se však o špatnou knihu, ale ničím příliš neoslní.