Láska je jen slovo
Johannes Mario Simmel
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/1589/bmid_laska-je-jen-slovo-663743961e437.jpg
4
1552
1552
Německo 4. září 1960. Do soukromého školního internátu profesora Floriana přijíždí z Lucemburska Oliver Mansfeld. Je mu 21 let a nastupuje zde do osmé třídy. Již třikrát propadl, aby naštval svého otce. Jeho otec Walter Mansfeld uprchl z Německa poté, co okradl stát o 12,5 miliónu marek. Má na svědomí také Oliverovu matku, která tráví zbytek svého života v blázinci. Shodou okolností se Oliver na cestě seznámí se 33letou Verenou Lordovou, manželkou bohatého bankéře Manfreda Lorda, stejně prohnaného jako Oliverův otec. Mezi Oliverem a Verenou vzniká něžná a hluboká láska. Láska, která musí zůstat utajena a stane se tak předmětem vydírání - citového, ze strany Oliverových spolužáků (všeho schopného zvířete Hansiho a "Superštětky" Geraldiny Reberové), a vydírání finančního, ze strany sluhy Manfreda Lorda Lea. Stále více se stahuje smyčka kolem nešťastné dvojice, pro kterou není v daných podmínkách východisko. Je láska jen slovo? Co se stane s internátem profesora Floriana, přezdívaného "šéf", vynikajíícího pedagoga a zakladatele školy? Šéf pevně věří, že v každém z jeho "dětí", kteří sem většinou přicházejí z lepších rodin celého světa, zhýčkané přepychem, ale často ochuzené po citové stránce, lze probudit něco dobrého. Děti, na které neměl nikdo čas, které vždycky cítily svou osamělost, a které špatná výchova pokřivila a zkazila, zde mají mnohdy svou pomyslnou konečnou stanici... "Co je láska? Láska je neznámá země. Žádný člověk není tak ubohý, aby nezažil tento pocit. Je velmi mnoho druhů lásek. Jen málo jich činí člověka šťastným. Ale to zřejmě taky není jejich smyslem."... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2008 , Beta-Dobrovský , Ševčík (Plzeň)Originální název:
Liebe ist nur ein Wort, 1962
více info...
Přidat komentář
Moje první přečtená knížka od Simmela a právě kvůli ní jsem mu tehdy dlouho zůstala věrná. Krásný příběh.
První a zatím (bohužel) poslední knížka, kterou jsem od autora četl. Bylo to již před mnoha lety, ale dodnes si pamatuji, že příběh mě hodně zaujal, stejně tak i jeho literární zpracování.
Tuto knihu jsem poprvé četla ještě na střední škole a to se mnou zamávala. Proto jsem se rozhodla, že si jí přečtu znovu, ale jak už má člověk tolik načteno, tak to se mnou nic moc neudělalo. Nicméně autor píše velmi čtivě a tato kniha si přečtení rozhodně zaslouží.
"Spoiler - obsahuje informace, které prozrazují klíčovou část děje".
Tohle byla moje první kniha od tohoto autora. Je to pěkný odpočinkový román z 60.let. Mladý Oliver byť ze zamožné rodiny si uvědomil, že bez pomoci otce a jeho špinavých intrik vlastně nemá peníze a nemůže zabezpečit svoji lásku. Psychicky nevydržel odmítnutí Vereny a nakonec spáchal sebevraždu.
Ano, touto knihou jsem s jeho díly začal a zatím mě to nepustilo, k jeho knihám se čas od času rád vrátím.
Výborná kniha skvělého autora. Název i její úspěch hlavně u žen by mohl evokovat tak trochu červenou knihovnu. Ale naštěstí tomu tak není. Krásně napsaný příběh lásky.
Jedna z pěti mých vůbec nejoblíbenějších knih. Četla jsem jí třikrát a nikdy mě prostředí poválečného rozvratu,
kontrast bohatství a chudoby..nepřestal fascinován.
Peníze získané nekalou nacistickou politikou a překupnictvím a proti tomu všemu jsou postaveny nevinné a prázdné duše děti těchto nacistů, kteří nemohou najít sebe, ztratily své rodiče a ztratili pocit, že někam patří bez ohledu na extrémní přepych, který je jim dopřáván.
Morálka ustupuje materiálním světu.
Od raného mládí, když jsem tuto knihu přečetla používám výhradně konvalinkový parfém Diorissimo... :)
Simmelovy tituly se pyšní zdobnými slogany, leč pod slupkou zeje dutina. Prolog + epilog za ****, meziplyn za *** až **. Břímě vlastního grafomanství totiž Simmel alibisticky deleguje na zaláskovaného zoufalce, který leckoho asi přesvědčí, že prostoduché epizody smí aspirovat na bestsellery.
Všimněte si, že nesoudně hodnotí a komentují najmě ženský. 42/19
Krásná kniha. Pro mne nejlepší od Simmela. Četla jsem ji již několikrát a určitě se k ní ještě vrátím....
Poprvé jsem ji četla kolem 20 - když jsem ji ve vlaku dočetla, jen jsem koukala kolem a rozdýchávala konec. O pár let později jsem byla zvědavá, jak to budu vnímat... A působivá byla stále.
Umně napsaný příběh, místy možná až lehce patetický, ve kterém je vyloženě kladných postav jako šafránu. Hlavní hrdinové, mladý problémový student Oliver a krásná manželka vlivného bankéře Verena, jejichž příběh utajené tragické lásky sledujeme, mají své chyby, navzdory relativně dobrému nitru se uchylují k morálním kompromisům, trápí se svými nedokonalostmi a čím dál více se zaplétají do problémů, které jim jejich románek působí. Jejich okolí totiž bez jakéhokoliv soucitu využívá tajné lásky k vlastnímu prospěchu a neustále oběma milencům oddaluje vidinu společné budoucnosti. Na pozadí tohoto příběhu, odehrávajícímu se v Západním Německu necelých 20 let po válce, se autor pouští do sžíravé kritiky vyšších vrstev a nevyrovnání se s nacistickou minulostí, což poměrně působivě činí především prostřednictvím dětí z internátu, v němž je Oliver studentem. U těchto dětí pak Simmel též ukazuje, jak snadno mohou rodiče svým patologickým chováním pravděpodobně navždy zničit duši dítěte. Z mnoha různých pohledů tak jde o bezpochyby zajímavé čtení, mohu jen doporučit.
Kniha určitě stojí za přečtení. Mám jen dojem, že víc by mě bavila ve věku Olivera (teda kolem té dvacítky).
Nádherná kniha. Líbilo se mi, ze se hnedka na začátku dozvídám konec a i tak mě zajímalo co k tomu vedlo a jaký byl příběh. Všechno už tu bylo řečeno.
PS: Hansi mi připadal po celou dobu jako postava z knihy Na Větrné Hůrce.
Velmi silný příběh, čtivé, napsáno moc hezky. Zanechala ve mně silný dojem. Ráda si kdykoliv přečtu znovu.
Pěkná kniha, příběh byl zajímavý a četl se vyloženě sám. Těšil jsem se vždy na další stránky a fandil Oliverovi v jeho počínání.
Štítky knihy
láska zfilmováno Německo rakouská literatura 60. léta 20. století internát zakázaná láska rakouské rományAutorovy další knížky
| 1976 |  Láska je jen slovo |
| 1998 | Všichni lidé bratry jsou |
| 1992 | Nemusí být vždycky kaviár |
| 2001 | Svůj kalich hořkosti |
| 2007 |  A s klauny přišly slzy |
Na spoustu knih v průběhu let zapomenete, ne však na tuto.