Láska je jen slovo
Johannes Mario Simmel
Co je láska? Neznámá země. Poprvé ji spatřil v neděli 4. září 1960 na letišti. Ženu s modravě černými vlasy, o dvanáct let starší než on, právě se líbala s milencem. Okamžitě se do ní bezhlavě zamiloval s prudkostí a naivitou osamělého, jednadvacetiletého srdce. Tím začalo osudové drama Olivera a Very o blaženosti lásky, propastném zoufalství, žárlivosti, nenávisti a naději. Rakouský klasik Johannes Mario Simmel zvolil pro milostný příběh kulisy německé soukromé internátní školy, kde většinou studují děti movitých rodičů, zhýčkané přepychem, ale často strádající citově. Patří k nim i Oliver Mansfeld, syn milionáře-defraudanta, pro něhož škola doktora Floriana představuje šanci, že konečně dokončí maturitu. Předtím už třikrát úmyslně propadl, aby nenáviděného otce ponížil. Nade vše důležitý se však pro mladíka stává vášnivý vztah k Vereně Lordové, ženě bankéře s nacistickou minulostí. Láska, která musí zůstat utajena, je záhy předmětem vydírání a smyčka kolem milenců se neúprosně stahuje…... celý text
Literatura světová Romány
Bude vydáno: 2025 , OneHotBookOriginální název:
Liebe ist nur ein Wort, 1962
Interpreti: Lukáš Hlavica , Matěj Převrátil
více info...
Přidat komentář
Další k niha ze seznamu nasí povinné četby. Jsem ráda, že naše škola nám dala na výber z tolika dobrých knih, protože jinak bych se k ní asi nedostala. Jen škoda, že knočí tak, jak končí.
Všichni kolem mě tuto knihu milují a tak jsem se nechala taky nalákat. "Láska je jen slovo" mě ale neoslovila tolik, jak jsem z reakcí mého okolí očekávala. Děj je promyšlený, charaktery postav propracované a styl psaní J.M. Simmela se mi líbí, celkově jí nemám co vytknout ... tento příběh mi ale k srdci nepřirostl, jsem asi trošku cynik.
Tak jsem si tuto knihu přečetla asi po třetí s odstupem mnoha let a musím říci, že je naprosto skvělá. Tak silný a zvláštní příběh jsem už dlouho nečetla. Kniha se úžasně čte a nenechá vás se pomalu nadechnout, musíte zkrátka číst, číst a číst. Doporučuji všem, stojí několikrát za přečtení.
Kniha, na kterou nikdy nezapomenu... vyvolala u mě neskutečně silný zážitek.. Nemyslela jsem si, že kniha něco takového dokáže.
Tahle kniha je jedním z důvodů, proč mám Simmela v oblíbených autorech..... je vyloženě luxusní :-)
Kniha, která je spjata s mým rozhodnutím se pro toho, kdo je Láskou. Kniha mne vyprovkovala k tomu, že jsem uvěřil v Boha, o kterém jsem již přemýšlel, protože On je zárukou, že l á s k a nebude jen slovo...
Bože! Tak krásná knížka... jsem úplně nadšená..totálně mě do sebe vtáhla i když jsem se ze začátku trochu bránila, kvůli době, ve které se to odehrává. Ze začátku mi vadil styl psaní, ale pak najednou bylo vše pryč a já četla, četla a četla..Naprosto dokonalá knížka...opravdu ve mě něco zanechala. Jak zde bylo psáno, do poslední chvíle doufáte, že vše dobře dopadne i když víte, že to tak není. Jediné co mi na konci chybělo bylo, že nebyly popsané všechny pocity Olivera před sebevraždou..je mi ho líto a je mi z toho smutno. Přesto bravurní knížka, škoda, že není víc hvězdiček ;-) Určitě stojí za přečtení!!!
Kniha, která stojí za přečtení, ve které se pojí moje láska ke čtení a zároveň k parfémům. Konvalinková vůně Diorissima vás bude provázet celou knihou :) Příběh je naprosto jedinečný - umožňuje nám nahlédnout nejen do vztahu postav hlavních, ale i dalších, kteří byli obětmi svých rodíčů (Hans, děti Židů, nebo naopak nacistických mocnářů). Každý se ke všem událostem stavěl jinak, proto mi tato kniha přišla zajímavá i z psychologického hlediska.
Jedna z mých nejoblíbenějších knížek. Přestože tento styl psaní nevyhledávám, kniha mě od začátku zaujala, hlavně doba, do které je děj zasazen.
''Jsi vším, co na světě mám, a vším, v co věřím, a vším, co miluji, a vším, proč bych chtěl být slušný, kdybych mohl. Vím, že my dva bychom spolu mohli být hrozně šťastní...."
Tak když jsem narazila na tuto knížku, čekala jsem nějaký tuctový nezajímavý příběh. Nestalo se. Knížka mě ohromila a vtáhla do sebe, přečetla jsem ji doslova jedním dechem. Na konci jsem samozřejmě brečela...
Jediné mínus má tedy u mě za špatný konec, protože špatné konce u knížek nenávidím! Ale na druhou stranu - nebýt toho konce, nedávalo by to smysl...
Toto byla první kniha, kterou jsem od Simmela četla. Moc se mi líbila a ráda se k ní vracím.
Knihu jsem četla už hodněkrát a to se mi nestává :) Je to opravdu silný příběh a Simmel tu použil mnoho krásných slovních obratů, které nelze jen tak přejít a nepoznačit si je.
Štítky knihy
láska zfilmováno Německo rakouská literatura 60. léta 20. století internát zakázaná láska rakouské rományAutorovy další knížky
1976 | Láska je jen slovo |
1998 | Všichni lidé bratry jsou |
1992 | Nemusí být vždycky kaviár |
2001 | Svůj kalich hořkosti |
2007 | A s klauny přišly slzy |
Pozor, komentář může obsahovat spoilery.
Miluju knihy, které zasáhnou, vyvolají silné emoce. Dílo Láska je jen slovo na mě opravdu hluboce zapůsobilo. Ještě dva dny po přečtení jsem byla plná změti převážně depresivních pocitů, které střídaly realistické (někdo možná řekne skeptické) myšlenky a otázky typu: Existovala vůbec reálná šance, že věci dopadnou podle představ dvojice? Neřekla bych. I přesto, že Oliver ze začátku knihy působil velice prozíravě a Verena měla za sebou řadu zkušeností, co se týče manželských záletů, ve skutečnosti byli oba velmi naivní. A konečné rozhodnutí? Dlouho jsem přemýšlela, jak bych se v jejím případě zachovala já...
Komentář čtenářky notosemztohoblazen vyjadřuje lítost nad absencí popisu závěrečných pocitů Olivera. Já ji naopak vítám. Je to něco neobvyklého. Olivera jsme během knížky poznali tak dokonale, že mi po chvíli zamyšlení samy naskakovaly jeho pohnutky a pocity přesto, že nebyly přímo vyjádřené. Bravo!