Láska slečny Elliotovej
Jane Austen
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/109378/bmid_laska-slecny-elliotovej-HWv-109378.jpg
4
1141
1141
Anne Elliotová, prostredná dcéra pochabého sira Waltera, ktorého zaujíma výhradne vlastný šľachtický titul, už má plný rozkvet mladosti dávno za sebou. Ako devätnásťročná poslúchla radu priateľky a vzdala sa manželstva s bezvýznamným námorným kapitánom Frederickom Wentworthom. Po ôsmych rokoch, keď sa zaľúbenci znovu stretnú, je všetko inak. Sira Waltera vlastná neschopnosť a márnotratnosť prinútila prenajať rodinné sídlo a presťahovať sa do Bathu, a kapitán Wentworth sa ako bohatý muž so zvučným menom vracia práve do jeho domu. Ozvú sa staré city, keď sa obaja opäť stretnú?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2011 , Slovart (SK)Originální název:
Persuasion, 1817
více info...
Přidat komentář
Od Jane Austenové jsem čekala víc. Byla to od ní první knížka, co jsem četla. Děj bych shrnula nějak takhle (SPOILER): žila byla jedna holka, do který se zamiloval chlapec, rodina jí sňatek rozmluvila, že nemá společenské postavení a peníze. Po osmi a půl letech se s ním zase shledává a zjišťuje, že je pořád svobodný a pozor, že si takříkajíc nahrabal víc peněz a povýšil, co se týče postavení. Začne po něm zase nenápadně pokukovat a nakonec si ho vezme. Konec. (SPOILER) Opravdu slabota. Hlavní hrdinka nesympatická, uvzdychaná fňukna.
Přečetla jsem od Austenové všechno, a tuto knihu jsem si nechala nakonec. Dobře jsem udělala, protože jde dle mého názoru o vrchol autorčina díla. Ale kdo čeká něco více strhujícího než je Pýcha a předsudek, bude patrně zklamán. Kniha není tak strhující a postavy nejsou tak "líbivé" jako v jiných knihách. Ze začátku se musíte přelouskat několika stránkami rodiných vztahů (ovšem mnohem méně stranami než u knihy Rozum a cit) a poté se ocitáte ve světě slečny Anny Elliotové, ke které rodina není zrovna příznivá. Rozhodně bych ji ale nikdy nepřirovnala k Poplce (jak to říká popis výše). Annu Elliotovou považuji za nejlepší postavu jakou Austenová kdy napsala. Po Elisabeth, Emmě a dalších hrdinkách se zde setkáváme s dospělou ženou, která je silná a nejedná impulzivně. Myslím že jsou to vlastnosti, ke kterým s věkem spějí všechny ženy.
Mne kniha moc nezaujala. Sáhla jsem po ní v nouzi, nebylo co číst a nějak jsem se do ní nemohla naplno ponořit.
Moc krásná kniha, která mě upoutala od začátku dokonce. U mě se řadí hned za Pýchu a předsudek.
V lásce nikdy neztrácejte naději. Poslouchejte své srdce a ne názory ostatních lidí.
To není jen o ději, příp. o konci, o ději tedy téměř vůbec. Ta jemná ironie, dialogy, postřehy a vykreslení postav stojí za to i pro ty co jinak dávají přednost "napínavější" literatuře, ale jsou ochotni o čteném přemýšlet. Doporučuji přečíst minimálně dvakrát...
Velmi krásná kniha, kterou jsem četla s radostí a nadšením. Zanechala ve mě vizi krásného příběhu o lásce a lidských vztazích, okouzlující lymskou přírodu, honosná panství, štěbetavý Bath a úžasnou společnost postav. Zkrátka to bylo překrásné čtení pro radost, které jsem si užívala s každým přečteným slovem.
Jane Austenová nezklamala! Prvních pár stránek bylo trochu zdlouhavých, ale postupně jsem se mohla těšit příjemnému napětí a konec mne opět uchvátil.
Krásný, typický příběh od Jan Austenové. Mám její knihy moc ráda, moc se mi líbí příjemné plynoucí děj a příběh, který dobře skončí. Kažná její kniha má něco do sebe, těším se i na shlédnutí filmu, na který se chystám. Doma mám téměř všechny knihy od Austenové a vždy se do nich ráda začtu.
Anna Elliotová mě nadchla. Soucítila jsem s ní od začátku do konce a musím uznat, že je to má druhá nejoblíbenější kniha od Jane Austen (po Pýcha a Předsudek). Nedávno jsem dokonce shlédla i film od BBC, ale kniha se mu nevyrovnala. Snad ji brzo budu i vlastnit :-)
Austenovská klasika. Žádné velké drama, přesto příjemně plynoucí děj. Zhruba prvních sto stran jsem se nemohla začíst a často jsem se ztrácela, ale s každou další stránkou mé nadšení rostlo, přesto Pýchu a přemlouvání považuji za nejslabší román od Austenové.
Když jsem se pouštěla do první „austenovky“, byla jsem přesvědčena, že každý román bude jedno a to samé, navíc s pofidérním dějem běžných románů, avšak nyní již mám přečtené vše, co napsala (zbývá pouze Emma) a Jane Austen a její romány hájím jako nejlepší ze všech. Sanditon a Anna Elliotová mě však nadobro přesvědčily o tom, že každý z románů této spisovatelky je originál.
Anna je docela sympatická obyčejná hrdinka, děj pěkně plyne... ale trochu mi tam chybělo více austenovské ironie.
Po shlédnutí toho příšerného filmu jsem nic převratného od knížky nečekala. Ale musím říct, že jsem byla dost mile překvapena.
Moc jsem od této knížky nečekala. Ani nevím proč. Možná proto, že není známá a nic jsem o ní před přečtením neslyšela. Ale mile mě překvapila. Děj byl krásný, napínavý a typicky Austenovský. Ani happy-endovský konec mě nezklamal, jako v každé Austenovské knížce. ;)
Štítky knihy
láska zfilmováno 18. století romantismus anglická literatura romantika historické romance důstojníci regentská Anglie anglické rományAutorovy další knížky
| 2007 |  Emma |
| 1996 | Rozum a cit |
| 2007 | Opatství Northanger |
| 2009 | Sanditon |
| 2006 |  Mansfieldské panství |
Velmi zajímavá kniha. Velmi dlouho jsem se odhodlávala k jejímu přečtení, ale byla jsem velmi nadšená. Líbilo se mi, jak Jane Austenová zachytila atmosféru a vztahy té doby.