Láskožrout
Hana Hažíková (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/252613/mid_laskozrout-Mv8-252613.jpg
4
48
48
Mladá Romka Brenda má právě čtrnácté narozeniny, moc důvodů k radosti se jí však nedostává. Existuje snad něco horšího než oslava s rodiči, kteří se navzájem nesnáší, a ani se to nijak nesnaží před svou adoptivní dcerou skrýt? Bohužel existuje – a to dárek, jenž je zároveň pomstou. Ten dárek se jmenuje Jana a má Brendu doučovat. Oč je Jana zdatnější v řešení trojčlenky, o to méně se jí daří pochopit svou svěřenkyni, z jejíchž poznámek i pohledu na svět občas mrazí. Prvotní vzájemný despekt by mohl trvat věčně, po až příliš kruté životní lekci však Brenda pochopí, že Janinu pomoc potřebovat bude. A hlavně na jiných frontách, než je matematika. Výčitkami zmítaná vysokoškolačka tak brzy stojí před rozhodnutím, zda má převzít plnou odpovědnost za někoho, koho pár měsíců doučuje. Podpoří tohle rozhodnutí její blízcí? A existuje vůbec něco, co by dokázalo Brendu zachránit před sebou samotnou?... celý text
Přidat komentář
Neměla jsem od knížky žádná velká očekávání, o to raději jsem, že jsem ji četla. Jde o dobře napsaný čtivý příběh z pohledu více osob, který zobrazuje jak jejich život tak i jejich myšlenkové pochody. Rozhodně bych knížku neoznačila jako odpad. Ale sto lidí, sto názorů.
Příběh čtrnáctileté romky, která si v životě zkusila hodně. Adopce, nezájem adoptivní matky, odsouzené pohledy, hledání pravé mámy, znásilnění, útěk a mnoho dalšího. Skončí to zajímavě. Komentáři jsem byla od knížky odrazena, ale nebylo to špatné čtení.
Zpočátku jsem chtěla knihu odložit, říkala jsem si, že je to spíš young adult, ale pak jsem se začetla a konec? To jsem vůbec nečekala. Jak říká Brenda, ne všechno končí happy endem jako v Beverly Hills.
Stejný případ jako Marta v roce vetřelce, ovšem na rozdíl od Marty jsem u této knížky byla po pár stránkách tak znechucená, že to fakt nešlo. Okamžitě jsem odložila.
Je mi z toho smutno. Rozhodně žádné veselé čtení.
Jak je v knize napsáno: Každý potřebuje vědět, že je milovaný...
Opravdu skvělá kniha. Vážím si jí právě pro svoji syrovost a nevyumělkovanost. Popisuje život takový, jaký v mnoha případech je, ať se nám to líbí nebo ne. Smekám!
Zase jedna z knih a problémové téma, zařadit romské děvče do námi prý normálního prostředí. Za mě, ono by to snad šlo, ale adoptivní rodiče by nesměli být kreténi, jako v tomto případě. Od samého počátku všechno špatně!!
Jinak zajímavě napsané, bavilo mě střídání vypravěčů, jak to vidí cítí Brenda, Jana, Vašek...plakala jsem za ně...přála jsem si pro Brendu aspoň závěrem něco krásného!! Konec mě rozdrtil ????
Velmi pěkná a čtivá knížka. Krásně popsané postavy a styl vyprávění. Nevím zda je to mojí letní dovolenou, ale moc se mi to líbilo. Nadchl mně příběh, který není úplně jednoduchý co se týká osudu postav, ale o to víc se mi líbilo vykreslení jednotlivých charakterů. Jak ne vždy vše je černé nebo bílé.
Za poslední dobu druhá kniha o cikánském dítěti adoptovaném bílými rodiči. A opět to nedělá dobrotu. Brendě je čtrnáct let a prožila a prožije si věci, které by se dítěti nikdy stát neměly. Má sice svého anděla- Janu, která se jí i přes vlastní problémy snaží zachránit. Otázka je, jestli činí dobře. Kniha se čte rychle, ale je vám z ní hodně smutno.
Autorka popisuje smutné a velice neobvyklé téma- mladá Romka je adoptovaná a touží po tom potkat svoji pravou mámu, díky tomu získá pořádnou životní lekci.. Postupem času prochází spousty potíží přes útěk z domu a těhotenství. Její jedinou zachránkyní, kterou má opravdu ráda je Jana s přítelem Václavem. Podaří se jim ji zachránit a naučit ji opět normálně žít?
Velmi smutná a přitom naděje plná kniha. Chci doufat a věřit, že existují takoví "nádherní blázni" jako Jana a Václav díky nimž má naději Brenda, Adam i my všichni... I v této knize se mi líbil příběh vyprávěný z pohledu různých aktérů. Člověk si uvědomuje, že "jeho" pravda není ta jediná svatá...
"Víkend se nesl ve sběru jablek na tetině zahradě. Myslela na to, že si ještě před půl rokem mohla ze sadu vybrat kterékoliv, a teď se má rozhodnout pro jedno a jiné už nikdy nezkusit.Každý den potkávala desítky lidí, stejně jako Václav, jak může slíbit, že se jí už nikdo v životě nezalíbí? Zvládne jíst celý život jenom plody jednoho stromu? Chce jednou zemřít s tím, že z tisíce chutí zkusila jedinou? Může opravdu slíbit někomu, koho zná několik měsíců, že s ním bude v dobrém i zlém? Měla by méně pochybností, kdyby zkusila i jiné odrůdy a chutě ? Ne, nemůže vyzkoušet všechna jablka světa, musí se naučit žít s představou,že na jiném místě, možná blízko, možná daleko, třeba rostou taková, která by jí zachutnala líp, možná taky ne Musí se rozhodnout, který strom bude opatrovat a celý život se starat, aby právě ten její nenapadli červi."
Moc zajmavá kniha o jedné ztracené (?) existenci.O tom že někdy není lehký nebejt Tím co lidi očekávaj,že není lehký dělat co se čeká,bojovat s přirozeností a s osudem.Ne všechny lidský osudy jsou hezký a tom to je...
Výborné. Autorku neznám a nikdy jsem od ní (asi) nic nečetla. O to víc mě kniha mile překvapila. Fandím novým autorům.
Cikánka Brenda je naprosto uvěřitelná. Chováním i svým slovníkem. Jana musí být anděl s křídly až na zem, když Brendu "vydrží" a ještě jí pomáhá. Jenže nic není jen tak. Brenda je poznamenaná svým vzhledem a dětstvím. Nejsem příliš zastáncem ospravedlňování dospělých lidí za jejich nešťastné dětství. Jenomže Brenda je jednak v pubertě a jednak na špatných základech se opravdu těžko staví bytelný dům. Otázkou je, jak by tomu bylo, kdyby vyrůstala ve funkční rodině. Ale ani to Brenda nemá - adoptivní otec je násilník a dominant, adoptivní matka je roztřesená, vydeptaná troska, která skončí na psychiatrii.
Brenda je inteligentní i vnímavá. Nechtěně se dozví, že je nežádoucí i ve své nové rodině. Tedy nežádoucí už dvakrát, když ji poprvé odložila její biologická matka. Postaví si okolo sebe neproniknutelnou zeď z rebelství a vulgarit. Jakousi spásu, postavenou na vodě, hledá v pátrání po své pravé matce. A to ji dostane až na totální dno.
Smutné, hodně smutné.
Přečetla jsem asi půlku a hodně jsem se přemáhala, ale dál to nejde. Kniha mě nebaví, je to pro mě prostě o ničem.
Dobrý román, který se lehce čte, přestože to není v žádném případě příběh veselý. Při čtení mě opět napadla myšlenka, zdali je dobré, aby bílé rodiny adoptovaly cikánské děti? Domnívám se, že je to násilné vytržení z jejich prostředí a etnika, které nakonec uškodí jak dítěti, které to stále táhne mezi "své", tak i adoptivním rodičům, kteří se potýkají s genetickou výbavou dítěte.
Láskožrout
(SPOILER) Knihu mám doma nekonečně dlouho, možná i od vydání, protože mě zaujala anotace, ale známe to, knih je mnoho a času na čtení málo... Když jsem začala číst a viděla jméno hlavní hrdinky, trošku mě to zarazilo, ale pokračovala jsem. Úvod nebyl moc dlouhý, autorka mě hned vtáhla do děje a musím říct, že to byl příběh drsný a nelítostný. Tam bylo vše špatně hned od začátku, startovní čára, přechod do adoptivní rodiny a její rozpad, který měl jednoznačný dopad na hlavní hrdinku. Brenda, která není úplně vzor ctností, se v tom jednoznačně plácá a dělá jednu botu za druhou. Nejsou to žádné drobnosti a mají na její život a život Jany velký dopad. Autenticitu příběhu jednoznačně umocňuje střídaní hovorové řeči a běžné češtiny. V příběhu bylo několik zvratů, kdy jsem si říkala tak jo, už to bude v pohodě, už to bere lepší směr a ono ne. Zajímalo by mě, kolik z toho příběhu mělo základ ve skutečnosti nebo ve zkušenosti autorky, protože tak drsné příběhy píše život...