Lásky
František Hrubín
Poetické vyznání lásky jednoho z největších současných českých básníků svým literárním druhům a přátelům z doby, kdy se formoval autorův pohled na poezii - z období 20. a 30. let. Edice: Próza a dramata ; Sv. 3.
Přidat komentář
Opět jsem se přesvědčila, že jsou knihy, které chodí ke člověku jako vytoužené sny, jako bychom si je přivolali. Lásky Františka Hrubína se mi dostaly pod ruku zdánlivě náhodou, ale ihned od počátku čtení mi bylo jasné, že to tak mělo být a že jsem tímto chtěla s panem Hrubínem zavzpomínat nejen na jeho lásky, ale i na ty svoje. Kdo četl (knihu nebo komentáře), tak samozřejmě ví, že nejde o ty prvoplánové lásky partnerské, jak by se mohlo zdát, ale o básníky a inspirace, kteří a které stály u zrodu Hrubína jakožto tvůrce. Ty začátky jsou zde popsány tak podmanivě, uhrančivě, lákavě a zároveň něžně a dojemně, že má člověk opravdu chuť vrátit čas (jak už je zde v jednom komentáři také naznačeno). Je to zase vše živé. Kdo ze čtenářů by si to nevztáhl sám na sebe? Bylo samozřejmě zajímavé dovědět se i fakticky o panu Hrubínovi, jeho životě, jeho přátelstvích, více, ale jako hlavní přednost této knihy vidím úžasnou schopnost vyvolat minulost, vzkřísit ty pocity. Pro čtenáře: jaké to bylo začínat s knihami, nechat se jimi strhnout, omámit? A ještě o to více pro někoho, kdo se sám pokoušel tvořit. Či kdo sám cítí poezii. Jaké bylo psát své první básně? Jaká byla setkání s prvními inspiracemi a Múzou? Jak nepopsatelný pocit to byl, když jsme objevili svůj básnický idol a četli jeho verše? (Mimochodem pro mě některé i shodné s panem Hrubínem, o to větší to byl zážitek nyní.) Jaký adrenalin koloval v žilách, když někdo poprvé četl naše básně? Zavzpomínat na to, kde vlastně vznikly ty "lásky" (myšleno ta poetická přátelství) na celý život (či v to aspoň doufám); přátelství, k nimž nás přivedla poezie. Vážně, tahle kniha šla rovnou do srdce. Žádné cavyky s nástupem účinku. Pro básníky nutnost do knihovny. Užívejte dle potřeby na splín i na touhu po nostalgii či po kráse. Nebo prostě jen tak na chuť.
Láskami překvapivě nejsou ženy. Ty jen místy tvoří okrajovou stafáž na obrazech básníků, se kterými měl František Hrubín čest se v životě setkat. Ze svého obdivu k nim se vyznává velmi poeticky a laskavě. Pečlivý výběr krásných a působivých veršů dotváří skvost, ke kterému je radost se vracet.
František Hrubín a jeho Lásky. Básník vzpomíná na období svého mladí. V knize uvádí básně svých přátel a zároveň vzpomíná na dobu, kdy a jak se s nimi setkal a poznal je. Přátelé, kteří ho ve své době formovali a velmi ovlivnili jeho další život a tvorbu. Verše, které stojí za to si přečíst.
Ráda se procházím po antikvariátech a občas si domů odnesu nějakou útlou knížku českých básníků. Takto jsem přišla i k Láskám Františka Hrubína, aniž bych nakoukla dovnitř. Podle názvu jsem očekávala sbírku milostné poezie. Jak jsem byla ale překvapená, když jsem zjistila, že se jedná o autorovy vzpomínky na ostatní české básníky! Nicméně jsem si ji velice ráda pročetla, jen jsem chvílemi litovala, že jsem ji nečetla před lety, když jsem maturovala z literatury - hodně mi pomohla vytvořit si ucelenější obraz o české básnické scéně 20. století.
Moc krásná a svým způsobem dojímavá knížka plná vzpomínek, které ve čtenáři burcují touhu po vynalezení stroje času.
Autorovy další knížky
1966 | Romance pro křídlovku |
1978 | Špalíček veršů a pohádek |
1958 | Pohádky z tisíce a jedné noci |
1990 | Dětem |
1987 | Malý špalíček pohádek |
V době, kdy vyšla tato kniha v KPP, mi bylo 17. Pátral jsem v naší okresní knihovně po prokletých básnících a začal si objednávat produkci Klubu přátel poezie. A samozřejmě jsem jako dítě čítal a slýchal všechny ty pohádky Františka Hrubína. Tahle kniha mi byla hned srozumitelná:
"Dnes jsme mladí a do noci, kdy nohy překážejí křídlům a křídla nám zase vadí v chůzi, řveme jako zaříkávadla romantické výroky dávných básníků - jako: "Život - ten za nás odbudou naši sluhové!" V zrcadle našich oblýskaných kabátů se však zhlíží svět, který si nás nakonec bude uměl obrátit tváří tvář k sobě a pořádně nás zpražit: nebe divokých kaváren se zřítí na mramorové stolky a všechno se to propadne."
Hrubínovy vzpomínky z 20.-30.let! Z mládí mé maminky. Můj svět byl tak jiný. Ale i my jsme vyřvávali své hlášky na bigbeatových štacích... A náš svět se pak také zřítil...
Jesliže se rozplýváte nad Hemingwayovým Pohyblivým svátkem (vy, co jste ho četli, víte, očem je řeč), tato knížka vám poskytne stejný požitek - napovím: tehdejší Praha byla stejně světová jako Paříž a poezie tu byla také mladá a plná mladé nevybouřené krve!