Lastočka
Jitka Závodná
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/479092/bmid_lastocka-taG-479092.png
5
91
91
V roce 1932 se do rodiny českého komunistického funkcionáře Josefa, žijícího v ruském Novosibirsku, narodí malé děvčátko Ludmilka. Její idylické dětství, v přepychu a bezstarostnosti, se ze dne na den přehoupne do temna rudé zlovůle. Krátce poté, co Josef upadne v nemilost bolševických pohlavárů, prchá celá rodina do bezpečí Československa. Ale štěstí není zadarmo a pro každého... Druhá světová válka, nacismus a v neposlední řadě nástup komunismu k moci v roce 1948 opět zatlačí Josefovu rodinu až na samý okraj lidské existence. Josef je obviněn z vlastizrady a odsouzen k mnohaletému žaláři. Mezitím se Ludmila, daleko za branami věznice, snaží postavit na vlastní nohy, najít sebe sama a žít jak nejlépe dovede. Ovšem tlak politických událostí nepřímo ničí vše, co se snaží ze všech sil zachránit. Rodinu, vztahy v zaměstnání, a nakonec i manželství. Ve chvíli největšího osamění se z ničeho nic objeví. Zdánlivě prostý důvod, který ji přinutí změnit strnulý pohled na svět, pohlédnout svému životu do tváře a zamilovat si ho takový, jaký je... Životní příběh, sepsaný na základě skutečných událostí je vyprávěn paní Ludmilou, a najdeme v něm nejen autentické vzpomínky na významné historické milníky naší země, ale i na Rudolfa Slánského, Antonína Zápotockého, a nepřímo i Miladu Horákovou.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Je to silný příběh a určitě kandidát na povinnou četbu. V době kdy Jozefova rodina cestovala na východ za novými zítřky tak polovina otcovi Rusínské rodiny z bídneho Slovenského východu putovala za lepšími zítřky do USA. Zůstal jen můj děda financ a v budoucnu bojovník proti Nemeckým nacistum a hlavně Ukrajinským banderovcum. V knize se zapomělo na Polsko které obsadilo rok před Hitlerem naše hornické Slezsko. Ten Hitler který před válkou byl ve Varšave na pohřbu generála Pilsudského. Tak prosím nešpiňme jen Rusáky. Poláci vyhaneli Čechy od Bohumína, Karviné, Těšína až po Jablunkov. Jejich heslo znělo Ostravicí granica! Od kolegy otec měl hodně polnosti a na pole za Ostravicí nemohl jít pracovat. Nezapomeňte na to jak nás zradil západ v Mnichově a po válce v Jaltě! Naši občané si ještě k tomu zvolili demokraticky Komunistickou stranu a tak jsme se vlastní blbostí stali totalitním režimem. Dnes naše společnost zakazuje svobodu projevu! Kdo řekne jinači názor jak provladni tak je označen za rasistu nebo chcimíra. Naše Pražská garnitura chce bojovat s Ruskem do posledního Ukrajince. My nejsme ve válce a Ukrajina není členem NATO. V EU jsme uz více jak dvacet let a je opět rozděleno na bohaté západní členy a chudé východní v EU. V osmnácti létech jsem chtěl také emigrovat za železnou oponu, ale naše krásná vlast a rodina, přatele mě udrželi doma.
Původně jsem knize chtěla udělit jen 4 hvězdičky, ale nešlo jinak. Příběh si mě získal, autorka píše velmi čtivě a poutavě. Všechny osudy jsem prožívala společně s hrdiny. Knihu bych mohla výstižně, ale trochu povrchně shrnout větou "Kolik neštěstí může jeden člověk prožít?"
Kromě příběhů jedné rodiny se vydáme na exkurzi skrz českou historií, a mě opravdu neskutečně vytáčí lidská povaha, nepoučitelnost a sklony k stádovitosti. Dokud se to netýká mě, tak se vlastně nic neděje... Stejně jako u Nabarveného ptáčete se mi tady z některých sousedů dělalo zle. Oproti lidské zlobě a nenažranosti stály silné osobnosti, neztrácely víru, neztrácely odvahu a houževnatost. Ať už jsme četli o Josífkově a Růženčině lásce, která skutečně hory přenášela, nebo o Jarmilce, sestře hlavní hrdinky, která se nebála "otevřít si pusu" na sovětské vojáky, nebo snad Miladě Horákové, která bojovala do poslední chvíle a před režimem nepoklekla... V knize se objevilo víc obyčejných lidí, kteří projevili dobrotu a empatii v prohnilé společnosti, kde jeden udával druhého, protože se na něj špatně podíval.
Příběh si plynul jako ta voda v Ohři a já bych do této řeky klidně vstoupila znovu. Pro mě je Lastočka jasným kandidátem na povinnou četbu, a ani některým dospělým by neuškodilo si pár stránek přečíst... Především 3. a 4. část.
Nesmírně silný příběh! Připomíná mi trochu perzekuce, které postihly naši rodinu. Vzpomínám na maminku a dědečka a jejich těžké osudy. Chvílemi jsem knihu odkládala, abych se nadechla.
Paní Závodná, dobře jste celý ten život napsala, děkuji...
Kniha je rozdělená do několika částí. Pro mě byla nejzajímavější část o pobytu v Rusku. Jinak hezky napsáno, těžké téma 50. let.
Lastočku od Jitky Závodné už mám na seznamu pěkně dlouho. A díky knižní štafetě si ke mně konečně našla cestu :)
Příběh vás provede osudem jedné, v podstatě úplně obyčejné rodiny napříč historií a historickými událostmi naší země. Seznámením rodičů vypravěčky počínaje a jí samotnou konče.
Moc jsem vám toho neprozradila, co? Já myslím, že bych vám děj jen zkratkovitě popsat nedokázala. Za sebe vypíchnu třeba období 2.světové války a nástup komunismu. Moje oblíbené obecně.
Jitka Závodná je báječnou vypravěčkou. Moc se mi líbily její popisy, ať už šlo o přírodu, různá prostředí, milostná vzplanutí, lidské pocity nebo třeba večer ve městě (slovní spojení "korálky lamp" se stalo mým nejoblíbenějším :) ).
Musím ale přiznat, že mi k srdci přirostla spíše druhá polovina knihy. Vypravěč byl jasně daný (dcera Ludmila), děj měl větší spád a dokázala jsem příběh prožít v rámci jednotlivých postav i jako celek.
První polovina se rovněž četla velmi dobře, ale měla jsem pocit, že mi něco chybí (dějovost?). Text působil spíše jako převyprávění dobových událostí a vypravěč pro mě nebyl jasně čitelný od začátku.
Bez váhání můžu rozhodně doporučit! Početla jsem si báječně :)!
Knihu mi autorka nabídla k zaslání. To by mi bylo líto, stahovat ji o výtisk, který si sama zaplatila, a tak jsem si knihu sehnala a přečetla.
Je to vyprávění o životě v minulém století, místy smutné, dokazující? Že s komunisty u nás nastalo peklo.
Knížka líčí osudy jedné rodiny v letech 1927- 1993. Těžký život v komunistickém režimu, druhé světové válce a nakonec sametová revoluce. Vypravěčka Ludmila popisuje život rodiny, kdy její otec byl odsouzen jako nepřítel státu na několik let do vězení. Jsou zde zmiňované osoby jako Antonín Zápotocký, Rudolf Slánský a Milada Horáková.
“Jak bláhová a naivní lidská mysl dokáže být. Uvěří svým přáním, vznešený touhám a nakonec i všem prázdným slibům
Je to kniha plná emocí a dost často těch špatných životních zkušeností a životních podmínek. Přesto jako rodina dokázali stát při sobě a to díky poutu, které je spojovalo. Je to skvělá kniha, která popisuje život obyčejných lidi takový, jaký byl. Ať chtěli nebo nechtěli, museli se všichni podvolit danému systému.
Byl to pro mě silný čtenářský zážitek - o to víc, že příběh byl sepsán na základě skutečných událostí. Autorka zvolila krátké odstavce a celkově je děj spíše popisný, moc přímé řeči v něm nenajdeme. Celkově ale působí kniha moc dobře a čtivě. Je fain seznámit se s historií a především skutečností tímto způsobem. A oceňuji, že si autorka vydala knihu sama. Jen je škoda, že se o knize nemluví a není víc vidět.
Lastočku jsem dočetla zhruba před měsícem a půl, nenapsala jsem si k ní komentář a teď koukám jako blázen, co to mám za knihu v kolonce Přečteno... No co budu lhát, vůbec jsem si na ni nemohla vzpomenout, a to je sakra špatně. Přitom námět - životní události paní Ludmily, narozené ve 30. letech minulého století v Rusku, návrat do ČR, válka, komunisti, zrady, život, to celý je děsně zajímavý, ale bohužel nějaká zaživná forma tomu chybí. Za nic na světě nevydoluju z hlavy takovou poslední třetinu knihy.
Vyprávění o velmi těžké době a statečnosti obyčejných lidí. První půlku, možná i 2/3 jsem hltala, zbytek se mi už trošku vlekl, proto strhávám jednu *. Ale i tak doporučuji, určitě stojí za přečtení.
Zprvu jsem si musela zvykat na styl psaní, ale pak už jsem nemohla knihu odložit a četla, dokud jsem ji nedočetla. Po jejím dočtení jsem pak seděla jako opařená a rekapitulovala si dobu a bolesti, kterými si Ludmila a její rodina musela projít. Obdiv všem lidem, kteří se neshrbili a i přes všechny ty těžkosti si zachovali naději v lepší časy. Autorce děkuji za doporučení, opravdu mě kniha velmi zasáhla a jsem ráda, že mě neminula.
Tato knížka mi byla doporučena samotnou autorkou, o které jsem dosud bohužel vůbec nevěděla. Knížka mě opravdu hluboce zasáhla. Už jenom proto, že i moje rodina byla tímto režimem zasažená. Před autorkou se hluboce skláním a děkuju jí za nádherně napsaný, i když smutný příběh. Bylo by jen dobře, kdyby se knížka dostala do širšího čtenářského okruhu a hlavně bych jí doporučila všem, kteří "zapomněli", jak se žilo za komunistů.
Nádherná knížka. Až si zase někdo z mých vrstevníků bude stěžovat, jak v hrozné době žijeme, přesně vím, co mu doporučím si přečíst. Velmi silný příběh, moc pěkně se četl. Už má v knihovně svoje pevné místo.
Další z knih, které mapují minulé století, to Divné století jak zpíval Nohavica. Století plné ideologií, ismů, které přinášely naději...a utrpení a znovu naději...a utrpení....tak moc na jeden život Josefa, jeho milované Růženky, jejich holčiček....od té knížky nešlo se odtrhnout. Je psána tak prostým a čistým jazykem. Krátké odstavce mi vyhovovaly a kniha se krásně četla.
Děkuji za ní. Děkuji i za to, že v knize ožívají vedle hlavních postav i skuteční aktéři doby, v níž Josef a jeho rodina nejvíc trpěli - Zápotocký, Milada Horáková,Rudolf Slánský.... netušila jsem jakou hrůzu se svou ženou prožili dávno před tím, než se stal nepřítelem socialismu.
Není to kniha na čtení před spaním. Zvlášť když je člověk máma, manželka....a taky dcera Černého barona, nespolehlivého reakčního.... co to píšu? jen zbožného kluka který se znelíbil proto, že se začátkem 50. let scházel s pár kamarády a jedním farářem a u stolu se společně modlili. A mařili dozor státu nad církvemi. A bylo třeba je v dolech v Orlové a Ostravě tři a půl roku převychovávat. Díky Bohu i můj táta obstál a převýchova se nezdařila. I můj tatínek se jmenoval Josífek.
Díky za úžasnou knihu paní Jitko.
Další rodinná sága, příběh odehrávající se ve 20 století. Příběh, který se Vám dostane hluboko do srdce. Při čtení jsem měla husinu. Neprožíváme ani z poloviny to, co prožívali naše babičky. U někoho i prababičky. Jen se oklepali z první světové války, už tu byl začátek komunismu, druhá světová válka a těžkosti s ní spojené. Když skončí po dlouhé době další válka, nastoupí naplno komunisté a lidé snad ani nevědí, co je horší.
Teror jako teror. Spoustu lidí sledují, svobodně nemůžou nic. Kdo se jim politicky znelíbí, zavřou ho klidně na 13 let, ani se nedivím, že už pak někteří lidé neměli naději v lepší zítřky. A přesto všechno byla spousta lidí, kteří se radovali z přítomného okamžiku a snažili se být šťastný v každé době. Někdo jako hlavní hrdinka Ludmila.
A co nedokázali komunisti, to dodělala nemoc rakovina, s kterou si v té době vůbec nevěděli rady. Bezmocnost, smutek, rozervané srdce na mě vykukovalo z knihy téměř z každé kapitoly. Velmi mě kniha zasáhla. Je dobře napsaná, jen moc smutná. Ale i hezké chvilky v knize byly, jen jich s ohledem na dobu bylo opravdu poskrovnu. Knihu moc doporučuji. Hlavně mladým lidem, abychom nezapomínali.
Neskutečně silná kniha, od které se nelze odtrhnout. Děkuji za silný zážitek a doporučuji dál...
Moc pěkné, i když popisuje život v těžké době. Ale vadily mi chyby a hrubky v textu.
Kniha,kterou jsem musela číst,číst a neodložit,dokud jsem ji nepřečetla...Dokázala jsem se při čtení pousmát,nevěřícně kroutit hlavou,a i slza ukápla.Co vše se dá během jednoho života zažít,jak dokáže přesvědčení některých jedinců ovlivnit osudy mnohých z nás ( mám na mysli idealismus nacismu a komunismu).Kniha obsahuje autentické vzpomínky paní Ludmily,která se českým rodičům narodila v Novosibirsku.Ludmilčin tatínek Josífek coby "spolehlivý člen Strany" ,do které vstoupil dobrovolně pln očekávání ,byl do Ruska vyslán spolu s manželkou Růženkou a dcerou Jarmilkou,aby se zde naučil budovat "kýžený ráj na zemi"...Jaká je však realita a skutečný život v Sovětském svazu poznávají pozvolna.To už se ale dostávají do hledáčku těch,kteří pro Josífka byli vzorem.Útěk zpět do vlasti se jako jediná možnost se štěstím povede.Narodí se i třetí dcera Květuška.Co všechny v životě čeká dál,co vše musí vytrpět za údajnou vlastizradu- upadnutí v nemilost; nutný,žel nezdařený pokus Jarmily a Ludmily překročit hranice;uvěznění milovaného tatínka ... to vše a mnoho dalšího všechny čeká na základě politického smýšlení těch,co jsou právě u moci.Ludmilčin osud a osud jejich nejbližších je opravdu nevyzpytatelný.Když už se zdá,že by mohlo být všemu zlému konec,objeví se zas něco jiného...Při čtení Lastočky nejenže nahlížíme do života rodiny,která vždy stojí při sobě,ale díky ní jsme svědky politických událostí v naší zemi,které se staly.
Štítky knihy
Československo rodina komunismus únor 1948 oběti komunismu podle skutečných událostí české rományAutorovy další knížky
| 2021 |  Lastočka |
| 2018 | Zahrada mého života |
| 2019 | Svět, co byl mým |
| 2017 | Osudy válkou změněné |
| 2018 | Osudy válkou změněné II |
Ty nejzajímavější osudy,píše sám život.
Moc pěkně se to četlo.