Laureatus laureata

17.09.2017

Laureatus laureata je dobrá kniha vydaná v roce 1995, kterou by měl mít doma každý vnímavý čtenář. Získá tím přehled o řadě spisovatelů od roku 1901 do roku 1994. Následující laureáty si najdete na Wikipedii. Autor knihy Josef B. Michl u každého oceněného spisovatele vystižně napsal, za jakou tvorbu Nobelovou cenu dostal. Přesně je to uvedeno v doplněné závěti Alfréda Nobela z roku 1895, kde je stanoveno: kdo během posledního roku přinesl v oboru literatury nejvýznamnější dílo v ideálním směru. Jsou zde reakce laureátů na udělení cen, krátce a výstižně, co chtěli jako autoři čtenářům sdělit. Většinou je to zajímavé čtení, se spoustou smysluplných myšlenek. Jsou zde uvedeny všechny, nebo alespoň důležité tituly jednotlivých oceněných spisovatelů, ale hlavně knihy, které byly přeloženy do českého, nebo do slovenského jazyka. Pro nás je určitě radostné datum 11.10.1984, kdy byla udělena Nobelova cena za literaturu Jaroslavu Seifertovi. Na druhé straně autor poodhaluje, jaká je zákulisní řevnivost mezi autory. Zejména složitost proniknout sítem několika komisí, kde musíte mít svého velkého kmotra-přímluvce. Že kniha musí vyjít v anglickém jazyce je jedna ze základních podmínek, kterou již dnes nikdo nevnímá. Jako vždy se jedná o peníze až na prvním místě. Dnes je odměna za ,,největší prospěch lidstvu,, asi sedm milionů korun. Při té příležitosti si vzpomenu na výrok spisovatele Bohumila Hrabala, který svým kamarádům v hospodě u Zlatého tygra říkal.,, Seifert to celé posral, že dostal v roce 1984 tu cenu, jinak bych jí dostal již dávno já,, V závěru své knihy Josef B. Michl uvádí. Pro rok 1995 je již po páté navržen Bohumil Hrabal. Jeho kandidaturu podporuje Obec spisovatelů a České centrum PEN klubu. Já k tomu můžu jen dodat, že cena se uděluje jen žijícím spisovatelům a Bohumil Hrabal zemřel 3.2.1997. Úvahy nechám na Vás, knihu Laureatus laureata čtenářům doporučuji.