Léč pana z Rožmberka
Ludmila Vaňková
https://www.databazeknih.cz/img/books/75_/75580/lec-pana-z-rozmberka-75580.jpg
4
186
186
Léč pana z Rožmberka je gotickou romancí z doby Jana Lucemburského, v níž se rozvíjejí dva historické příběhy: jeden čtenáře provede labyrintem lásky Kateřiny z Vartemberka k jihočeskému velmoži Petru z Rožmberka, hrdinou druhého příběhu je trubadúr Zbyněk, jenž po své babičce kořenářce zdědil dar rozumět přírodě a pronikat i do tajných lidských myšlenek a citů. Děj této historické prózy se odehrává v roce 1310, kdy po zavraždění Václava III. v Olomouci roku 1306 byl na český trůn dosazen Jindřich Korutanský. Ale česká šlechta je nespokojena a hledá manžela pro poslední svobodnou Přemyslovnu - osmnáctiletou Elišku. Tím se r.1310 stává Jan Lucemburský. Mezi českou šlechtou mají hlavní slovo dva rody - Rožmberkové, mocný jihočeský rod Vítkovců, podle erbovního znamení páni z Růže a rod Ronovců, znaku ostrve, v jejichž čele stál pan Jindřich z Lipé. Petrovi z Rožmberka je v té době 22 let a pan z Lipé mu nabízí svou dceru Annu, které je 11 let. Sňatek však může být uzavřen až za pět let. Anna z Lipé žila v Žitavě, ale většinu času strávila s Kateřinou z Vartemberka na Stráži. Kateřina tu žila u svého bratra Jana, který byl důvěrným přítelem pana z Lipé. Kateřina je o rok starší než Anna a daleko ráznější. Když se doví, za koho se má Anna provdat, rozhodne se, že si Petra prohlédnou. Král se chystá do Říma pro korunu a s ním i pan z Lipé a Rožmberk. Kateřina a Anna, které v Žitavě nikdo nehlídá, se převléknou za panoše a s Petrem z Landštejna, který je určen pro Kateřinu, a Anniným bratrem Jindřichem, vstoupí do Rožmberkovy družiny. Jmenují se Ketner a Brouček. Petr z Landštejna se zakouká do Anny. Petr z Rožmberka si mladého Ketnera oblíbí. Až když náhodou vidí, jak se dívky koupou v tůni, pochopí. Ale myslí si, že Ketner je Anna z Lipé. Proto hned po návratu žádá pana z Lipé o Anninu ruku. Anna však miluje Petra z Landštejna. Pan z Lipé je na králův rozkaz uvězněn. Chystají se dvě svatby, ženichové se však prohodí, takže obě nevěsty budou spokojeny. Král potřebuje mocného Rožmberka na své straně, proto mu povolí sňatek s královnou Violou, která byla zavřená v klášteře. Violu Petr miluje už 10 let, několikrát ji žádal o ruku, teď byla volná. Při obléhání Kostelce je Jan z Vartemberka zastřelen ve chvíli, kdy mu posel doručil odmítavý list od Rožmberka. Zraněná Kateřina je převezena do Hradce ke královně Elišce Rejčce, kde se doví, že si Petr vzal Violu a Anna Landštejna. Kateřině nabízí sňatek mladý Jindřich z Lipé. Zatím marně. V Čechách vypukl mor, královna Viola umírá. Petr chytil od ní nákazu, ale utekl hrobníkovi z lopaty. Sešlý a ztrhaný potká u svého Zvíkova družinu a po dvou letech vidí Kateřinu. Družina je napadena královskými jezdci. Petr je raněn a nebýt Kateřiny, byl by i mrtev. Petr je převezen na Zvíkov. Kateřina o něho pečuje. Lékaři mu nedávají naději. Kateřina povolá z vyšebrodského kláštera mnicha, který Petra uzdraví. Je to Zbyněk, uhlířův syn, který pomáhá chudým zahnat mor. S Kateřinou si hrával na Stráži, teď putuje se dvěma sirotky - Kubou a Terezkou - do rodné vsi. Na Zvíkově se také nechá Petr s Kateřinou oddat, ale hned musí opustit svou ženu. Teprve po třech měsících, kdy v zemi zavládl mír, se vrací ke své ženě. Jede s ním král Jan. Kateřina se mu líbí a on se jí dvoří. Petr žárlí. Je rád, že král musí do Prahy. Zve zamračenou Kateřinu na Krumlov a teprve před jeho branami si oba znovu porozumí. Zbyněk se vrátí domů, kde z celé jeho rodiny přežila pouze babička kořenářka. Terezka Zbyňka miluje, babička si myslí, že jsou již manželé a věří, že na Hromnice se jim narodí syn. Občas bývá i kus dobrého života. ... celý text
Přidat komentář
Po delší době jsem zase sáhla po knize mé oblíbené autorky, protože se mi hodila do letošní výzvy. Příběh je čtivý, i když jsem zpočátku trochu tápala v postavách (není Petr jako Petr). V rámci pohnutého historického období se odehrává překvapivě silná romantická linka. Zajímavé čtení, ale tentokrát mě příběh tolik nevtáhnul.
S Petrem z Rožmberka se nesetkávám v první knize. Základní rysy zůstávají, jinak má člověk pocit, že vždy čte o úplně jiné postavě českých dějin. Vaňková děj značně romantizuje, v podstatě by mi to ani nevadilo, ale s ohledem na reálie historické a na stylistiku textu, která vyznívá v zásadě historizujícím dojmem, do chvíle než je styl narušen nesmyslnými zdrobnělinami nebo domáckými tvary jmen, pak mi to celé jako celek nepřináší takové potěšení z četby. Vaňkovou určitě ale nevzdávám a neodsuzuji. Ráda v budoucnu sáhnu po jiné její knize. Mezi oblíbené autory historických románů bych ji ale nezařadila.
Cteno v ramci ctenarske vyzvy (autor, ktery zemrel v roce 2022). Od teto autorky jsem jeste zadnou knihu necetla, tudiz jsem nevedela co cekat, ale nalakalo me pomerne vysoke hodnoceni. Nebylo to spatne, ale takove trosicku uspechane (mam proste rada objemne historicke romany). Priznam se, ze na to jak byla kniha tenka a ani postav nebylo moc, jsem se misty trochu ztracela. Asi trikrat se mi to stalo u dialogu, ktery jsem si musela precist dvakrat, aby mi doslo kdo rekl co. Nektere casti mi prisly trochu zkratkovite (napr. skok v deji a svatba Anny se proste mezitim odehrala). Nebylo to uplne spatne (proste takova historicka pohadka), ale vzhledem k vysokemu hodnoceni jsem byla ponekud zklamana a vic hvezdicek dat nemuzu.
Za mě milé oddechové čtení. Autorka umí celkem dobře navodit atmosféru krize doby a bojů o trůn. Ale to je jen pozadí klasického romantického příběhu... Až na pár hůře uvěřitelných věcí (zejména co se týče rozsahu pohybu Kateřiny a Anny v mužském přestrojení) to moc hezky plyne... Kromě běžných překážek typu nedorozumění a nedostatku komunikace, nemůže chybět nějaké to drancování, morová nákaza, konečně jsme ve středověku. Jinak v celkové orientaci v kontextu a postavách pomáhá, pokud jste už od autorky něco četli... Já něco málo četla sice už hodně dávno, ale pro základní orientaci to stačilo.
K této knize jsem se dostala hlavně kvůli čtenářské výzvě. Příběh je celkem zajímavý, ale na to, že kniha má 200 stran, tak je zde ŠÍLENÉ množství postav, ve kterých jsem měla obrovský problém se orientovat. A to, že se některé postavy jmenovaly stejně mi to vážně neulehčovalo. Úplně mi nesedl ani autorčin styl psaní, ten je hodně uspěchaný a spoustu věcí jsem si musela domýšlet a kolikrát i zcela vymýšlet. Autorka se mohla daleko víc věnovat historickým událostem a více mi je popisovat, protože já osobně se teda moc neorientovala.
Musím ale říct, že mě vcelku bavila romantická linka a líbila se mi atmosféra knihy.
Tak nevím, jak se k hodnocení knížky postavit. Chvílemi byla čtivá, chvílemi příběh drhnul a musel jsem si hodně domýšlet. Autorka zjevně předpokládala, že znám rodové vztahy české šlechty a zákoutí středověké politiky, bohužel. Postavy se doslova zjevovaly a mizely, docela zásadní události byly odbyty dvěma větami. A příběh Ketnera a Broučka se popisovaným způsobem mohl odehrávat tak dva až tři dny, ale ne týdny. Ani svatba Anny nebyla nijak dovysvětlena. Když to všechno uvážím, tak dávám tři hvězdy. A dodávám, že knížka splňuje 8. úkol ČV 2023.
Zajímavý román z české historie, ale nejsem moc velký znalec našich dějin, takže jsem se v daném období úplně neorientovala. Příběh dvou kamarádek byl zábavný, ale historické události působily trochu chaoticky.
Tuto krásnou knihu jsem dostala pod stromeček před 33 lety. Byla první z dlouhé řady těch od paní Vaňkové, které jsem četla. Probudila ve mě nadšení z četby historických románů a někdy si říkám, že i lásku k historii jako takové. Paní Vaňková byla pro mě učitelka dějepisu.
Poutavě napsaný příběh o mocenských bojích mezi českými šlechtickými rody, o lásce i povinnosti se mi četl velmi dobře i při několikerém opakovaném čtení. Určitě doporučuji.
Historické postavy, fakta z historie podaná na smyšleném příběhu s trochou romantiky - a hned se to čte s větším zájmem. Jsem tady doma v kraji mocných Rožmberků. Znám ta místa, do kterých nás zavedla kniha Ludmily Vaňkové. Po každé, když je navštívím, potěší moje oko i srdce.
Úlovek z knihobudky a první seznámení s autorkou. Krátké kapitoly a rychlý spád děje, přečtená za víkend. Líbilo se mi nenásilné zapojení do českých dějinných zvratů na začátku 14. století. Postavy jsou vlečené změnami společenských událostí, spojeneckých paktů a především středověké sňatkové politiky. Ostatně román má anotaci jako gotická romance a to přesně sedí. Trochu více slziček z nešťastných lásek tam tedy patřilo, ale úplně nedokážu odpustit (pozor, malinký spoiler) tu převlékací epizodu obou děvčat. U prvního setkání s Petrem z Rožmberka ještě snad, ale opakovaně a na dlouhém tažení už to patří spíše do pohádky než do historického románu. I tak ale knížka bavila a snad udělá radost někomu dalšímu až ji pošlu dál.
Jedna z mých úplně nejmilejsich knížek, knihy Ludmily Vankove jsem začala číst ve 14 letech, hltala jsem jednu za druhou, opakovaně se vracím k této a k Rabovi z Rabstejna. V posledních letech vyšla Zena pro třetího krále a ta je taky uzasna. Vřele doporucuji všem, kteří se zajímají o toto období dějin. Všechny knihy jdou do hloubky a odpovídají historickým pramenům a zároveň obsahují spoustu velice uveritelnych lidských příběhu, při cteni si říkám, ze to tak mohlo všechno doopravdy byt, to jak se lidé chovali, co je motivovalo, vse velice věrohodné. Paní Vankova napsala i svoji autobiografii - taky se mi moc líbila, píše v ni o svém životě, o tom jak její knížky vznikají.
Jsem nadšená. Příběh se mi líbil natolik, že se mi až udělalo smutno, že kniha už dál nepokračuje. Krom toho jsem objevila další českou autorku, ke které se chci vracet.
Dlouho jsem se nemohla do knihy začíst, podařilo se mi to asi až v polovině. Navíc mi trochu vadil ten konec, přišel mi až moc sladký.
Líbí se mi, že se paní Vaňková snaží přiblížit českou historii široké veřejnosti, ale jako zdroj informací bych to určitě nebrala.
Díky této knize jsem dostala chuť na další knihy od paní Vaňkové, čtivé , krásné, nádherné a hlavně úžasný výlet do minulosti .. moc moc děkuji .
Úžasný způsob, jak přetavit nudnou historickou látku do kouzelného romantického příběhu. Jak já Kateřině z Vartemberka i Anně z Lipé držela všechny palce, aby jejich lásky došly šťastného konce! Náruživě jsem pak listovala v historických knihách, abych se dozvěděla všechna skutečná fakta tohoto příběhu. Vlastně to bylo mé první vážné setkání s Přemyslovci, Lucemburky i Rožmberky a snad i díky této knize jsem jim, coby čtenářka a milovnice historie, zůstala věrná.
Štítky knihy
středověk 14. století Rožmberkové milostné vztahy
Autorovy další knížky
| 1997 |  Cval rytířských koní |
| 1994 | Král železný, král zlatý |
| 2004 | První muž království |
| 1995 | Žebrák se stříbrnou holí |
| 2008 |  Příběh mladšího bratra |
Honosně napsaný román ze středověku, použita krásná čeština, moc hezké obraty, i když jsem se občas ztrácela a nevěděla, kdo je kdo a o co tam vlastně jde. Mělo to mnohem vyšší uměleckou úroveň než díla od Hany Whitton nebo Melity Denkové.