Ledová říše
William Dietrich
Román Williama Dietricha líčí osud fanatiků, žijících ve složité době, a podává obraz kontinentu na nejvzdálenější hranici světa - Antarktidě. Hlavního hrdinu amerického pilota Owena Harta se zkušenostmi s létáním v polárních krajích vyhledá zástupce nové německé vlády a najme ho do jejích služeb. Hart nedbá na politiku a účastní se s nacisty výpravy do Antarktidy.... celý text
Přidat komentář
Dobrodružná knížka, jakých existují mračna a pár z nich jsem již také přečetl. Klasický vzorec, jakého se drží všichni autoři, ani zde nebyl porušen. To ale nevadí, čtenář něco takového musí očekávat a je jen na autorovi, jestli dokáže zaujmout. Já jsem byl vcelku spokojen, až na způsob přesunu do Berlína, ten se mi popisovaným způsobem zdál absolutně nemožný. Ale budiž. Pak se to zase rozběhlo a koncovka to vylepšila. Dovedu si představit i filmové zpracování Hollywoodem. Myslím, že pěkné čtyři hvězdy na páce jsou spravedlivé.
Rozpaky. Zajímavý námět, děj odehrávající se v neobvyklém prostředí, chvílemi čtivý, napínavý, pak připomínájící tak trochu červenou knihovnu. Vztahy a charaktery tří hlavních postav mne nepřesvědčily.
Autorovy další knížky
2002 | Temná zima |
2000 | Návrat |
2005 | Hadriánův val |
2008 | Napoleonovy pyramidy |
1999 | Ledová říše |
Loď Schwabenland vyplula roku 1938 směr Antarktida opanovat část tohoto území, které si (neprávem) nárokovali Norové, známého jako Země královny Maud, jejímž dílem byl i celek zvaný Nové Švábsko (Neu Schwabenland) prozkoumané právě nacisty. Průzkum byl veden převážně ze vzduchu a z moře. Byl objeveny bezledové zóny. Vše bylo řádně fotografováno a dokumentováno. Územní nárok měl být zpečetěn shazováním kovových háku se svastikou z letadla, které se měly zapíchnout do ledu. Plavidlo se po několika týdnech vrátila zpět do rozbouřené Evropy. Toť ve zkratce historie. Teď kniha.
Jak uvádí autor, kromě postavy Hermanna Göringa, jsou všechny ostatní osoby čisté fikcí, stejně jako ostrov Astropos, přesto v několika činech na začátku a místech spatřujeme odraz reality. Je vám povědomé pózování posádky Schwabenlandu s vlajkou s hákovým křížem, kterou drží jeden z nich za cíp? Máte pocit, že jste mohli slyšet o velikosti obsahu nákladu uloženého v podpalubí plavidla? Tak vám mohu říci, že se autor nechal inspirovat, ba přímo čerpal z reálií třetí antarktické výpravy Němců na jižní pól. Děj je nám vyprávěn (zejména) z pohledu amerického pilota Harta nájmutého Němci jako odborníka na polární oblasti a létání v těchto podmínkách. Úvod jeho osobnosti není nijak složitý a počáteční události nám dávají dost najevo s kým máme čest. Rychlé poté navazuje cesta do Němec, nalodění na Schwabenland a plavba na jih. Čas je vyplněn vzájemným oťuávaním s několika členy posádky a výpravy, mezi kterými vyčuhuje bioložka Greta, jediná žena na palubě, a umíněný politický komisař Drexler, jehož přičiněním dojde k nenadálým událostem, které již nejsou v souladu s historií a jsou plně v režii fantasie autora.
Astropos je líčen živými barvami, takže máte ostrov živě jako na dlani, včetně vraku norské lodi a její mrtvé posádky, taktéž scenérie kaldéry, planiny s zamrzlým jezerem a jeskyně tvoří nepatrné jeviště událostem, které by mohly změnit tvář válečné Evropy. Odhalení smrti Norů a jejího původce v hlubinách jeskyně eskaluje až do momentu odplutí Schwabenlandu domů, kdy se oddělují osudy Harta a ostatních Němců na dlouhé roky, než dojde opět k jejich spojení uprostřed rozpadajícího se Německa a opět na půdě ledového ostrova.
Ledová říše je čtivé dobrodružství na pozadí méně známé historie (leč z ní jen lehce čerpá), ale nemohu si odpustit pár poznámek. Nepozdávalo se mi několik slabých míst, které tvořily spíše oslí můstek, než aby plnila plnohodnotnou část knihy. Míním Hartovo šťastné nalezení deníku přeživších Norů, zatajení jeho obsahu a pozdější meziúdobí než se náš hrdina opět setká se svou milou po násilném odtržení na ostrově. Jde o ty pasáže, které se měly dle mého zasloužit více rozepsat, ale chápu, že se autorovi buď nedostávalo času či nápadů. Podobné lze klasifikovat Drexlerovo vyznání o způsobu zvrátit průběh války ve prospěch Německa, které bylo možno rozuzlit téměř již na počátku. Lze ještě podotknout, že Hart byl muž s opravdovým štěstím i smůlou zároveň, jak už podotkl Drexler, čímž dostával do varu Němce i občas mě. Bylo opravdu velmi neuvěřitelné nakolikrát se dokázal vyhnout jen tak tak blízké smrti, zvláště na konci, kdy měl být jeho osud zpečetěn kolem "divoké padesátky". No, nakonec vše šťastně dopadlo...